Před třemi lety představoval pro Jana Fouska rok 2021 nejhorší možný scénář. Šéf Asociace pro akumulaci energie (AKU-BAT) měl cíl dostat do legislativy velkokapacitní bateriová úložiště, která tehdy začala v Česku hojně vznikat. To se v zásadě jevilo jako téměř vyřešený problém. Strnulost zákonodárného aparátu se však právě u baterek projevila v té nejhorší formě a obří úložiště v Česku dodnes fungují v legislativním vakuu. 

Nyní se však otevírá šance, že by se po letech jednání a tlaků akumulaci přece jen mohlo podařit zlegalizovat a že baterky by mohly začít fungovat jako regulérní energetický zdroj se všemi výhodami i povinnostmi. Lidovecký poslanec Marian Jurečka předložil pozměňovací návrh k novele energetického zákona, který s bateriemi počítá. 

Energošmejdi a baterky

Původní ambiciózní záměr komplexní změny klíčové energetické normy se v uplynulých letech scvrkl výhradně na voličsky atraktivní boj proti takzvaným energošmejdům. Díky Jurečkovu pozměňovacímu návrhu by se však baterky s „populárními“ energošmejdy mohly svézt.

Fousek přitom nezahálel a po předchozích zkušenostech pro návrh získal podporu, kde mohl. „Návrh okomentovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, Energetický regulační úřad, provozovatel přenosové soustavy ČEPS i distribuční společnosti,“ říká. Vedle toho si zajistil předběžný souhlas i většiny politických stran. „Návrh má podporu ANO, Pirátů, TOP 09, STAN i nás. Podpisový arch má ještě ČSSD, ale počítám, že to bude úspěch,“ dodává Jurečka s tím, že tento týden předloží návrh hospodářskému výboru. Jedinou překážku tak v tuto chvíli představuje zahlcená sněmovna, do třetího čtení se podle Jurečky novela dostane nejspíš až počátkem příštího roku.

Další šance pro baterky by se otevřela až s úplně novým energetickým zákonem. O jeho podobě se už vedou živé debaty, realistické šance na schválení však dalece přesahují funkční období současné vlády. 

Pět miliard v soustavě

V Česku přitom už několik obřích baterií funguje, první o kapacitě 1,2 megawatthodiny před třemi lety zprovoznil v Prakšicích na Uherskohradišťsku jeden z největších tuzemských vlastníků solárních elektráren Solar Global. Investice vyšla na 20 milionů korun. Brzy na to následoval u jihočeských Mydlovar E.ON s úložištěm o kapacitě 1,75 megawatthodiny za 27 milionů korun. Baterie sice nestojí nazmar, ale nevyřešená legislativa jim neumožňuje přístup k lukrativnímu pětimiliardovém trhu s podpůrnými službami pro stabilizaci přenosové soustavy. To je v zásadě i důvod, proč se velkokapacitní úložiště ve světě stavějí. 

Podle současných pravidel musí být totiž připojena ke zdroji elektřiny s turbínovým generátorem, a nikoliv fungovat s obnovitelným zdrojem nebo úplně samostatně v takzvaném stand-alone režimu. 

To neplatí pro instalaci z loňského roku v elektrárně Tušimice. Baterii o kapacitě 2,8 megawatthodiny postavil ČEZ ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS. Právě tam odstartovaly i testy baterek pro podpůrné služby. A podobně je na tom i stejně velká baterie skupiny C-Energy v teplárně v Plané nad Lužnicí za 60 milionů korun, která letos získala jako první pro podpůrné služby certifikaci od ČEPS.

Zprůchodnit rozvoj baterií se přitom chystá i ČEPS. Od příštího roku by měl začít platit nový kodex provozovatele přenosové soustavy, který umožní vyrovnávat síť i samostatně stojícím bateriím. Poslední překážkou je tak právě energetický zákon, který baterkám otevře cestu k získání licence pro podnikání v energetice.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

Jan Brož