Izraelský historik nesmí přednášet v Lipsku. Studenti kritizují, že podpořil vysídlování Palestinců
Historik Benny Morris na univerzitě v Lipsku před studenty nevystoupí. Vedení vysoké školy mu zrušilo přednášku poté, co studenti upozornili na jeho názory podporující vysídlování. Obává se masivních protestů.
redaktor
Izraelský historik Benny Morris už dříve polarizoval veřejnost svými komentáři a názory ohledně vysídlovací politiky Izraele vůči Palestincům. Sám zrušení své přednášky v Lipsku považuje za hanebné. Vedení vysoké školy na nátlak propalestinských studentů jeho vystoupení na akademické půdě zrušilo.
Studenti tvrdí, že jeho předchozí výroky jsou rasistické a údajně podporuje vysídlovací politiku, zabíjení a znásilňování. Připomínají jeho rozhovor z roku 2004 pro deník Haaretz, ve kterém řekl, že za určitých podmínek není vysídlení válečným zločinem, ale nutností chránit obyvatele vlastní země. Hovořil také o tom, že v případě nezbytnosti je potřeba uzavřít palestinské obyvatelstvo do klece.
Vystoupení se mělo uskutečnit na teologické fakultě v rámci cyklu přednášek Tradice a současnost antisemitismu. Oficiálně univerzita argumentuje, že zrušení projevu izraelského vysokoškolského profesora bylo vyvoláno obavami o bezpečnost jeho i studentů.
Připomíná se také to, že příznivci protiizraelského hnutí BDS (Boycott, Divestment and Sanctions) mají neomezený přístup na univerzitu zatímco se akademikům z Izraele házejí klacky pod nohy v podobě různých podmínek. Hnutí BDS přitom vyzývá k bojkotu, zmrazení investic a sankcím proti židovskému státu, aby změnil ostrý kurz vůči palestinskému obyvatelstvu.
Univerzita se brání tvrzením, že pozvání historika Morrise mělo za cíl nabídnout studentům kritickou diskusi. Účelem nebylo podporovat jeho teze a rozporuplné výroky na adresu Palestinců. „Rozhodně se distancujeme od kontroverzních prohlášení prof. Morrise,“ zdůraznilo vedení vysoké školy v Lipsku.
Morris zrušení přednášky na půdě německé univerzity kritizuje. Označil je za hanebné a zbabělé zejména kvůli tomu, že o něm bylo rozhodnuto na nátlak studentů a z obav, že by došlo k dalším protiizraelským protestům. Výroky, za které je nyní odsuzován, prohlásil už před dvěma dekádami během druhé intifády, kdy Palestinci podnikli vůči Izraeli řadu teroristických útoků.
Pětasedmdesátiletý historik je považován za jednu z nejkontroverznějších postav mezi takzvanými novými izraelskými historiky.
Na začátku své akademické dráhy byl označován izraelskou pravicí za „levičáka“ a „zrádce“, protože ve svém výzkumu dospěl k tomu, že mnoho Palestinců své domovy během války o nezávislost Izraele neopustilo dobrovolně, ale byli ze svých domovů vyhnáni a v řadě případů i zabiti.
Později ale začal být v levicových kruzích vnímán jako „pravičák“, protože začal podporovat Benjamina Netanjahua a jeho ostrý protipalestinský kurz. Od druhé intifády naopak tvrdí, že za rozpoutávání násilí a nenávisti mezi Izraelci a Palestinci stojí právě druhá jmenovaná skupina.