Eddy Martono, předseda Indonéské asociace producentů palmového oleje, varoval před „chaosem“, pokud bude zákon implementován podle plánu. Kritizoval nedostatek konzultací mezi EU a jejími obchodními partnery, což podle něj vedlo k nejistotě ohledně implementace nařízení. Martono vyzval EU k odložení zavedení zákona na rok 2026.

Nová pravidla vyžadují rozsáhlý sběr dat, což podle průmyslu představuje značnou administrativní zátěž. Indonésie předpovídá, že pokud zákon vstoupí v platnost, její dodávky palmového oleje do EU by mohly klesnout o 30 procent. V loňském roce Indonésie exportovala do EU 4 miliony tun palmového oleje.

Malajsie, druhý největší producent palmového oleje, se připojila k varování. Belvinder Kaur z Malajsijské rady pro palmový olej zdůraznila složitost sledování palmového oleje v dodavatelském řetězci a upozornila na zvláštní obtíže, kterým čelí malí farmáři.

Kritici dlouhodobě obviňují průmysl palmového oleje z ničení tropických lesů a habitatů divoké zvěře. Přestože Indonésie a Malajsie podnikly kroky k udržitelnější produkci, ekologické skupiny tvrdí, že je stále prostor pro zlepšení.

Obě země kritizují EU za nedostatečné uznání jejich snah o zlepšení udržitelnosti. Indonésie navíc tvrdí, že EU používá „chybné lesní mapy“, které mohou vést k nespravedlivému blokování dovozu udržitelně vyráběného zboží.

Situace vyvolává obavy z možného nárůstu cen a poklesu nabídky nejen palmového oleje, ale i dalších komodit, jako jsou kakao a káva. To by mohlo ovlivnit různá průmyslová odvětví včetně kosmetiky, oleochemie a farmaceutického průmyslu.