Michal Čížek je jedním z těch, kdo stojí za skvělým jménem českých vývojářů. Do Ústí nad Labem, kde žije a založil IT firmu, přitekla investice v objemu milionu dolarů. A pro ještě větší balík by si měla firma Samohyb jít příští rok. Dokonce plánuje vybudovat zázemí v USA.

Do globálního byznysu vystřelil Samohyb nápad na platformu, která umožní zabezpečené vzdálené připojení malým a středním firmám. Ano, má to co dělat s covidem, který posunul práci z domova na pozici celosvětového fenoménu. A protože v době nástupu lockdownů bylo připraveno jen málo služeb, jaké firma Michala Čížka poskytuje, upřela se na ně ihned pozornost světových investorů. I oni potřebují úspory v nejisté době bezpečně uložit a takto silný potenciál má v současnosti jen málokterý obor. Firma Samohyb teď stojí nejen před změnou názvu na GoodAccess podle svého produktu, ale i před globální expanzí a přílivem dalších desítek milionů. „Kdyby to neklaplo, museli bychom celou strategii překopat a změnit produkt,“ říká pro týdeník Hrot Michal Čížek.

Začínal jsem, když mi bylo čtyřiadvacet. Tehdy ještě jako živnostník. Byl jsem jeden z prvních, kdo nabízeli bezpečné připojení VPN pro koncové zákazníky. Podobných firem existovaly na světě jednotky. Byla to velká příležitost už tehdy. Kdybych byl o pár let starší a měl zkušenosti, vzal bych si investora a dneska to mohlo být velké. Ale ujel mi vlak. Když jsme pak zakládali firmu, věděl jsem, že koncoví zákazníci už nebudou náš cíl, protože je ulovili velcí hráči. Cílili jsme proto na firmy, od roku 2016 jsme stavěli produkt pro malé podnikatele a v roce 2018 se z toho narodil základ pro GoodAccess.

Představte si internet jako celosvětovou železnici. Všude vedou koleje. Vlaky vozí zboží, a když se na ně podíváte, vidíte, co vezou. Ten uhlí, ten dřevo, ten cement, jiný auta. Dokážete také odhadnout, odkud kam jedou, vidíte, které firmě patří. No a GoodAccess je platforma, s níž si každá firma může vytvořit své vlastní metro pod povrchem. Slouží firmám, které chtějí tu infrastrukturu využít, ale také z obchodních důvodů nechtějí, aby na ně každý viděl. Princip zero trust pak spočívá v tom, že z principu nevěříte žádnému zařízení, které se připojí do sítě. Musí se ověřit jeho identita a zároveň se zaznamená, co kdy ve který čas dělalo. Také se každý člověk nepustí do všech míst v síti. Juniorní vývojář nemůže mít VPN do celé firmy, asistentka nemůže ke všem serverům. Každý smí jen tam, kam sahá jeho pravomoc.

Intuitivně jsme šli po něčem, co jsem si nakonec přečetl v knížce Budoucnost organizací od Frederica Lalouxe jako recept na novou cestu. Hodně lidí k nám přišlo z korporátu, byli zničení a vysátí. Tady oproti tomu funguje hodně otevřená kultura, každý se dostane k informacím, které potřebuje. Primární rozdíl je v tom, že u normální firmy člověk pracuje kvůli penězům a ta práce samotná je obtíž, kterou musí překonat. My jsme si oproti tomu řekli, že máme nějaké poslání a hledáme lidi, kteří o něm přemýšlejí podobně jako my. Čili vnitřní motivace je tím hybatelem. Proto Samohyb.

Říkal jsem si, že musíme sakra máknout, že je to příležitost jako blázen. Zároveň bylo v té době zákazů dost těžké firmu budovat. My jsme v letech 2019 a 2020 potřebovali intenzivně tvořit, a to se dá hodně špatně dělat na dálku. Je to o tom, sedět spolu a být kreativní. Naštěstí jsme tu dobu zvládli a setkávali se tu i s rouškami.

Měli jsme rozjetý vývoj GoodAccess. Byl začátek roku a já věděl, že nám poměrně brzy dojdou peníze. Měli jsme úvěry, něco kryly peníze ze starších produktů, ale ten konec se nevyhnutelně blížil. Počítal jsem to tak na červen, červenec. Jak se objevil lockdown, začaly se nám ozývat firmy, že naše řešení potřebují. Jenže my jsme ještě neměli hotovo. Takže jsme jim nabízeli různé alternativy, a i přesto se povedlo za měsíc najít čtyřicet nových zákazníků z řad firem, protože na trhu pro ně žádné řešení nebylo. Dělo se tedy to, že jsme opravdu hodně pracovali.

Trend home officu byl už mezi námi a ukazovalo se, že v příštích letech půjde nahoru. Firmy měly čím dál častěji vývoj v Asii, hlavní sídlo v Silicon Valley a potřebovaly se propojovat. Tehdy šlo zejména o IT vývojářské firmy, ale covid home office rozšířil prakticky do všech odvětví. Najednou se začalo mluvit o bezpečnosti připojení a začali se o to zajímat i investoři, protože cítili příležitost. My jsme měli už skoro hotový produkt a museli jsme si sáhnout pro investiční peníze.

Pro velké korporace ano. Ale pro malé a střední firmy je to neúměrně drahé a složité. Musely se obracet na IT firmy, které jim něco podobného stavěly na míru. My jsme přišli s platformou, kterou může vzít, rozbalit a do chvíle používat kterákoli firma na světě. Například zastupitelský úřad Brazílie v jednom evropském městě ji byl schopný během chvilky naklikat a spustit a nepotřebovali žádného IT experta. Je to postavené tak jednoduše, že za deset minut všechno funguje.

Pro náš trh malých a středních firem se potkáváme s jednou společností, jejíž těžiště je ale u domácností a malých firmiček. Z druhé strany se potkáváme s další společností z Izraele, ta se ale soustřeďuje na středně velké a velké firmy. Náš prostor je tedy relativně velký, byť tam nejsou takové peníze jako u velkých bohatých firem. Ale zase nemáme tak velkou konkurenci.

| foto Michal Čížek, týdeník Hrot

Už to není jen na nás. Máme s investory domluvený byznys plán, kterého se musíme držet. Do konce roku 2022 je cílem dostat se na obrat tři miliony amerických dolarů a pokračovat další investicí se zahraničním investorem, který nám pomůže s globální expanzí.

Měli jsme ověřený produkt, měli jsme první zákazníky, na trhu byl zájem. Začali se nám ozývat i větší investoři, ale z rozhovorů vyplynulo, že je zatím brzo. Že bychom měli jít nejprve s někým evropským, kdo nám pomůže nastartovat obchodní procesy.

Máme už asi šest investorů, s nimiž se chystáme hovořit. Většina z nich se nám už v minulosti ozvala sama, zejména americké investiční fondy. Ale jak jsem říkal, museli jsme nejprve udělat první krok na lokální, evropské úrovni.

To se mi nechce říkat. Mám nějaké představy, ale před začátkem jednání je nechci zveřejňovat. Rozhodně to ale bude víc, než jsme získali v prvním kole. Už teď jsme se snažili, aby bylo nejen poznat, že jsme globální, což je i z našich čísel vidět, ale že míříme do série A. Že ten milion dolarů byl jen první kolo. Globální cybersecurity firmy jako my se pak ohodnocují až dvanáctinásobkem ročního obratu.

Nedává smysl, aby bylo obchodní vedení tady. Cílem je ho vybudovat v USA. Už teď tam máme deset procent zákazníků. Rádi bychom ale nechali v Ústí nějakou trvalou stopu. Protože tady se ten produkt dostal na svět, máme tu skvělý tým a ten by tu měl zůstat.

Hlavně jsme přežili. S nějakou prodlevou přišla investice v srpnu, a jak jsem říkal, měli jsme rozpočet do června, července. Ty poslední týdny byly dost dobrodružné. Kdyby to neklaplo, museli bychom celou strategii překopat a změnit produkt. Vlastně úplně jsme si oddechli až po číslech z druhého kvartálu letošního roku, kdy přišel velký růst. Můžeme mít klid a najmout lidi na vývoj, marketing a obchod. Víme, že je budeme potřebovat.

Mě hlavně potěšilo, že můžeme ukázat, že to jde udělat. Ta inspirace, kterou můžeme být pro ostatní tady, mě naplňuje.

Ještě úplně ne. Máme v plánu vyvinout verzi detekce hrozeb, aby se firma nespoléhala jen na antivirus. Když se do sítě třeba připojí mobil, který nemá aktuální antivirus, pak se specificky chová a to my umíme rozpoznat. Jde o to, aby firmy měly na vzdáleném připojení stejnou bezpečnost jako v kancelářské síti.

Velké firmy rychle pochopily, že musejí udělat něco pro to, aby mohly fungovat bezpečně na dálku. Toho se chytla zase velká skupina firem v IT oboru, které nabízejí drahá řešení ve velkém. Malé firmy zůstaly hozeny do toho, že se musejí postarat samy. Řešení pak mají děravá a nevědí o tom. Home office se stal fenoménem, který přetrvá. I u nás ve firmě v hybridní formě funguje. Zbořily se strachy a všichni už vědí, že to funguje a bude dál. 

Michal Čížek (36)

• Vystudoval obor telekomunikace na VÚT v Brně.

• V oblasti zabezpečení VPN začal podnikat v roce 2009.

• Byl jednatelem společnosti AmigoNet.

• Firmu Samohyb založil v roce 2014.

• Zajímá se o podnikání s přesahem, organizační model takzvaných tyrkysových organizací, který popisuje Frederic Laloux v knize Budoucnost organizací.

• S manželkou a třemi dětmi bydlí v Ústí nad Labem.