Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Indický slum Dharaví, známý z oscarového filmu Milionář z chatrče, projde radikální proměnou. Na přestavbu jednoho z nejhustěji obydlených míst na světě by měl dohlížet miliardář Gautama Adani, který dokonce v roce 2022 na krátko sesadil Jeffa Bezose z druhé příčky žebříčku nejbohatších lidí světa.
Indický slum Dharaví, známý z oscarového filmu Milionář z chatrče, projde radikální proměnou. Na přestavbu jednoho z nejhustěji obydlených míst na světě by měl dohlížet miliardář Gautama Adani, který dokonce v roce 2022 na krátko sesadil Jeffa Bezose z druhé příčky žebříčku nejbohatších lidí světa.
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Výtky kritiků se potrvzují. Uzavření dvou rušných silnic v Hamburku pro starší naftová auta kvalitu ovzduší ve městě nezvýšilo.
Hamburk se proslavil jako první město v Německu, které uvalilo zákaz na vjezd starých naftových aut. Opatření začalo platit poslední květnový den v roce 2018. Bylo oslavováno jako krok ke snižování oxidů dusíku ve městech, kde jsou hodnoty u rušných silnic často překračovány.
„Jedná se o silný symbol. První zákaz nafty v Německu, jsme šťastní,“ jásal před více než dvěma lety Benjamin Stephan, dopravní expert organizace Greenpeace. Nicméně už v té době řada místních obyvatel hanzovního města varovala, že „zašpérování“ jen dvou ulic ve městě nebude k ničemu, řidiči budou úseky objíždět a povede to ke komplikacím v dopravě.
Nyní se ukazuje, že kritici radnice měli pravdu. Profesor ekonomie Wolfgang Maennig a jeho tým zkoumali data, jak se uzavírka pro staré diesely projevila v hodnotách oxidů dusíku. Tvrdí, že částečné omezení naftových aut situaci neřeší. „Zákazy nepřinášejí mnoho. Téměř nic,“ zdůraznil ekonom.
Pokud je možné nějaké efekty pozorovat na uzavřených úsecích – jednalo se o ulice Max-Brauer-Allee a Stresemannstraße –, objízdné trasy je prakticky mažou. Navíc ekonomové dospěli k závěru, že celkové zlepšení situace je spíše dáno tím, že se omlazuje vozový park v celém Německu, včetně novějších typů dieselů. Emise klesají i tam, kde k žádnému zákazu nedošlo. Jejich studie konstatuje, že se jedná hlavně o politické rozhodnutí. Bohatý přístav ovládá již léta rudo-zelená koalice složená z SPD a Zelených.
Hamburk svým krokem ovlivnil i rozhodnutí dalších německých radnic. Zákaz následoval v Berlíně, Kolíně na Rýnem, Darmstadtu. Hanzovní město, které má status jedné ze spolkových zemí Německa, plánuje opatření v následujícím roce přezkoumat.
Upozorňuje se i na to, že emise oxidu dusičitého začaly klesat už před vyhlášením omezení. A proto je obtížné prokázat, jak moc se na tom projevil zákaz „starých nafťáků“. Hamburská zkušenost podle Maenniga ukazuje, že v případě oxidů dusíku „nula od nuly pošla“, a v případě drobných prachových částic emise dokonce stouply.
Důvodem může být i fakt, že platí řada výjimek. Pro místní obyvatele, autobusy, zákazníky obchodů i řemeslníky. „Musí se zřejmě uzavřít celá oblast, nikoli jen dvě ulice, aby se zákaz vjezdu automobilů projevil na kvalitě ovzduší,“ uvedl profesor z Hamburské univerzity.
Před zavedením zákazu činily hodnoty oxidu dusíku v průměru 48 mikrogramů na metr krychlový v ulici Stresemannstraße. V roce 2019 klesly na 40 mikrogramů na metr krychlový. V oblasti Max-Brauer-Allee hodnota klesla z 46 na 41 mikrogramů. Hranice, kterou stanovila EU jako bezpečnou, je 40 mikrogramů, připomenula veřejnoprávní hamburská televize NDR na konci května při dvouletém výročí zákazu. Kritici dodávají, že letos na jaře byly hodnoty stále stejné, i když hustota dopravy výrazně poklesla kvůli covidu.
Německá města přistupují na další „fígl“, jak snižovat emise. Tím je omezení maximální rychlosti. Hodnota 40 kilometrů za hodinu má být optimální z hlediska produkce výfukových plynů. K tomu dospěli ve Frankfurtu nad Mohanem. Snížením rychlosti v centru města chce radnice zabránit úplnému zákazu naftových aut. Městům totiž při překračování hladin emisí hrozí soudní zákaz aut na naftu.
Zpomalení dopravy má zvýšit komfort nejen rezidentů, ale i cyklistů a chodců. V Mohuči už před šesti měsíci zavedli limit 30 kilometrů za hodinu. Radnice tvrdí, že se tím sníží emise oxidů dusíku o čtyři mikrogramy na metr krychlový. Zelená radní pro dopravu Katrin Ederová to označila za historický milník, který ukazuje dalším městům cestu, jak utlumovat dopravu v centrech měst. Opatření vede i k výraznějšímu poklesu hluku z dopravy.
Nicméně ani tento krok nemusí být za několik let oslavován. Řidiči začnou používat silnice, kde k výraznému omezení rychlosti nedochází. Tam se samozřejmě emise dusíku i prachu zvýší.
Německý automotoklub ADAC zdůraznil, že je třeba zákazy a regulace v jednotlivých městech pozorně sledovat a následně vyhodnotit. Ve Frankfurtu byla v roce 2018 průměrná rychlost aut, která projížděla centrem, 18 kilometrů za hodinu. Cedule se čtyřicítkou bude faktickým zlepšením, uvedli ironicky odpůrci omezování dopravy.
