Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Hnůj jen vevnitř? Zemědělci protestují proti povinnému zastřešení hnojišť

Větší farmy by nově měly skladovat veškerý hnůj pod střechou. To by podle zemědělců znamenalo velké náklady a také zaplevelení krajiny novými halami.

Hnůj jen vevnitř? Zemědělci protestují proti povinnému zastřešení hnojišť
ilustrační foto | Shutterstock.com

Zemědělce rozlítila změna, kterou se ministerstvo životního prostředí snaží prosadit do vyhlášky o hnojivech. Ta aktuálně prochází vesměs formální novelizací, v jejímž rámci však resort navrhl povinnost skladovat veškerá statková hnojiva izolovaná od okolí prostřednictvím zastřešených objektů. Jinými slovy, hnůj by mělo být možné skladovat napříště jen pod střechou. 

Ministerstvo se odkazuje na Národní program snižování emisí schválený před pěti lety. Podle Ondřeje Charváta z tiskového oddělení má opatření snížit v ovzduší koncentraci amoniaku, který má negativní vliv na lidské zdraví a také například na vodu. „Je třeba říci, že se nejedná o malé farmy, jsou to chovy od roční emise pět tun amoniaku, tedy pouze větší zdroje znečištění,“ uvedl Charvát.

  

Proti záměru se ve vzácné shodě ostře postavily Asociace soukromého zemědělství, Agrární komora i Zemědělský svaz. Obávají se nepřiměřených nákladů a dodávají, že krajinu zaplaví haly na skladování hnoje. „Náklady na zastřešení hnojišť, případně vybudování krytých skladů by byly enormní. Stejně tak by se měl vyhodnotit dopad takového opatření na krajinu,“ podpořil zemědělce Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Podle ústavu by mělo ministerstvo nejdřív předložit analýzu, jaký význam by navrhované opatření mělo pro snížení znečištění, kolik by stálo, případně jakým způsobem se hnůj skladuje v zahraničí. Proti záměru se nakonec postavilo i ministerstvo zemědělství, a tak je pravděpodobné, že návrh neprojde.

Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka však resort Richarda Brabce prosazuje zastřešení hnoje dlouhodobě. Očekává proto, že se o to při nejbližší příležitosti zase pokusí.