Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Podle rektora České zemědělské univerzity je načase se ptát, zda by hlavním úkolem zemědělců nemělo být udržování vody v krajině. Za to by měli být placeni.
Česká krajina je v kanceláři rektora České zemědělské univerzity (ČZU) Petra Skleničky všudypřítomná. Přes okno má nádherný výhled na pole obklopující areál školy v pražském Suchdole s Pražským hradem v pozadí. Na stěnách visí obrazy se zemědělskou tematikou zapůjčené z depozitářů České spořitelny. Sklenička se zahledí na výtisk týdeníku Hrot, který jsme přinesli s sebou, a zaujme ho logo týdeníku The Economist na obálce. „Jednou o nás v Economistu psali, nebylo to v souvislosti se suchem, ale s povodněmi,“ prohlásí, čímž nás ihned zaujme.
S kolegy Václavem Fantou a Miroslavem Šálkem jsme analyzovali, kde během zhruba 900 let stavěl člověk s ohledem na zátopové území. Identifikovali jsme sedm velkých povodní a ukázalo se, že lidé vždy odešli od řeky na jednu a půl generace. Druhá generace na to zapomněla a třetí se začala do zátopového území zase vracet. Economistu se to zalíbilo a připodobnil to k chování po hurikánu Katrina v New Orleans před 15 lety. V momentě, kdy začnou umírat přímí svědci, tak prolínání paměti ve společnosti přestane fungovat. Nezměnil to vynález knihtisku ani nová média dvacátého století. Zajímavý fenomén je, že společenskou paměť nahrazují pojišťovny.
Odmítají pojistit majetek v záplavovém území. Vystupují tedy jako novodobý krajinotvorný prvek. Sice je to drsné, ale lidé jsou jinak nepoučitelní. To jsme viděli i po roce 1997, kdy stát udělal velkou chybu a dal lidem peníze, aniž by jim zakázal znovu postavit dům v zátopovém území. To udělal až při druhé velké povodni v roce 2002. Byly případy lidí, kteří byli vytopení třeba třikrát za sebou. Pojišťovny přitom zafungovaly dobře.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
