Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Proč nehubnete? Tukové buňky si „pamatují“ obezitu a vracejí se k ní, zjistili vědci

„Je možné, že neschopnost udržet si váhu není pouze otázkou vůle, ale je způsobena buněčnou pamětí,“ zaznívá od odborníků.

„Je možné, že neschopnost udržet si váhu není pouze otázkou vůle, ale je způsobena buněčnou pamětí,“ zaznívá od odborníků.

Celý článek
0

Udržitelnost musí jít stranou. Generace Z nakupuje na Temu jako šílená

Kdo nenakupuje na Temu, jako by nežil. Platí to pro mladé lidi z generace Z, pro něž je aplikace tohoto nákupního tržiště tak nepostradatelná, že ve staženích poráží i sociální síť TikTok. Čínská nákupní platforma je přitom známá svými nekvalitními produkty a podle expertů je rovněž bezpečnostní hrozbou.

Kdo nenakupuje na Temu, jako by nežil. Platí to pro mladé lidi z generace Z, pro něž je aplikace tohoto nákupního tržiště tak nepostradatelná, že ve staženích poráží i sociální síť TikTok. Čínská nákupní platforma je přitom známá svými nekvalitními produkty a podle expertů je rovněž bezpečnostní hrozbou.

Celý článek
0

Jestli chceme zachránit zdravou krajinu pro naše děti, musíme začít hned

Třicet miliard ročně na to, aby se našim dětem žilo stejně příjemně jako nám, je nic, říká rektor České zemědělské univerzity, profesor Petr Sklenička.

Jestli chceme zachránit zdravou krajinu pro naše děti, musíme začít hned
Petr Sklenička | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Oblast Amálie nezůstane jedinou chytrou krajinou v zemi. Česká zemědělská univerzita se svými partnery chystá další: například lesní nebo potěžební. „Firmy o to mají zájem. Už jen proto, aby si zajistily vodu pro svou produkci,“ říká rektor zemědělské univerzity Petr Sklenička.

Jak bude vypadat krajina za padesát let?

To záleží na nás, jak se k ní budeme chovat. Pokud převážně macešsky jako doposud, může vypadat podobně, jako když dneska přijedete do španělského vnitrozemí. Byl jsem tam jednou v březnu, viděl jsem úplně vyschlá koryta potoků, celá krajina měla šedou barvu. U nás ji máme pořád ještě zelenou. Až změní barvu na šedou, bude to signál, že už je to hodně špatně a že už to nepůjde jen tak vrátit zpátky. Udržet to, co máme, je zatím relativně jednoduché.

Je opravdu zapotřebí budovat chytré krajiny, jako je ta na Amálii? Copak nevíme, jak přírodu na dopady klimatické změny adaptovat? Stát například každoročně dotuje vznik nových jezírek nebo mokřadů.

Když mluvíme o potřebě adaptovat českou krajinu na klimatickou změnu, pokaždé tvrdím, že nevíme jak. Máte pravdu, že se vracejí mokřady nebo rybníky. Ale jednak jsou ty prvky strašně poddimenzované a jednak děláme jednotlivá opatření tak, že jeden rybník postavíme u Chebu, další u Ústí nad Labem, pak vytvoříme nový mokřad u Českého Krumlova. Když jsme bojovali s pandemií covidu-19, taky nikoho nenapadlo, že v Chebu budou lidé nosit roušky, v Hradci Králové se budou očkovat a v Praze všechno zavřeme. Nebylo by to systémové. A totéž platí pro krajinu: neumíme ji zatím systémově adaptovat. Systém předpokládá vzájemné propojení jednotlivých prvků, jejich součinnost. A má to i finanční význam: když vzájemně propojím jednotlivá opatření, udělám více muziky za méně peněz. Tentýž prvek může sloužit jako protierozní, protipovodňový a v případě sucha může zase vracet vodu do krajiny.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit