Wolfram je téměř stejně tvrdý jako diamant a je nezbytný k výrobě čipů i zbraní. Nouze o něj představuje nové těžiště boje o světovládu.
Wolfram je téměř stejně tvrdý jako diamant a je nezbytný k výrobě čipů i zbraní. Nouze o něj představuje nové těžiště boje o světovládu.
Léky proti cukrovce, nyní ale hojně užívané i zdravými lidmi na hubnutí, mohou podle vědecké studie způsobit slepotu. Jejich výrobce, firma Novo Nordisk, se ale brání s tím, že počet případů náhlého oslepnutí je příliš malý na to, aby z něj bylo možné vyvozovat takové závěry.
Léky proti cukrovce, nyní ale hojně užívané i zdravými lidmi na hubnutí, mohou podle vědecké studie způsobit slepotu. Jejich výrobce, firma Novo Nordisk, se ale brání s tím, že počet případů náhlého oslepnutí je příliš malý na to, aby z něj bylo možné vyvozovat takové závěry.
Síť ilegálních bank financuje výrobu a distribuci fentanylu v USA. Úřady jen obtížně hledají protizbraň.
Síť ilegálních bank financuje výrobu a distribuci fentanylu v USA. Úřady jen obtížně hledají protizbraň.
Vědci na Křivoklátsku zkoušejí, jak by mohla fungovat krajina ve druhé polovině 21. století.
Pár kilometrů od letního prezidentského sídla v Lánech se nachází jedno z nejsušších míst v republice. Zdejších více než 500 hektarů patří České zemědělské univerzitě, která tu pod širým nebem modeluje unikátní krajinnou laboratoř, kde vědci z různých oborů zkoumají, jak se do budoucna vyrovnat s dopady klimatické změny. Území, které se nachází v CHKO Křivoklátsko, se nazývá Chytrá krajina Amálie.
V Brejlském potoku, který přitéká zvlněným terénem z bažantnice v prezidentské Lesní správě Lány, vlastně nikdy neteče moc vody. Ale teď, na začátku léta, má hladina jenom několik centimetrů. „To už je podprůměrný stav,“ konstatuje Vlastimil Osoba z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Patří mezi odborníky, kteří se podílejí na vzniku a provozu zdejší chytré krajiny. Osoba chvilku pozoruje „hubený“ potůček a pak dodá: „V roce 2019 tady v podstatě neteklo vůbec nic. Jsem zvědavý, jak tomu bude letos v létě.“
Je to vlastně důkaz toho, že si vědci nemohli pro své zkoumání vybrat vhodnější místo. „Na Amálii už teď máme asi jen šedesát procent průměrného republikového srážkového úhrnu. Už tam nyní hospodaříme s velkým deficitem,“ říká profesor Petr Sklenička, rektor pražské zemědělské univerzity. Právě on stál u zrodu nápadu vymodelovat chytrou krajinu, která by se stala vzorem pro ostatní, jak zvládnout dopady klimatické změny v zemědělské krajině.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
