Dobrá zpráva pro milovníky hovězích steaků. V Utahu se úspěšně testuje vertikální farma, jež má nakrmit skot a šetří spotřebu vody i zemědělskou plochu.
Pojídání hovězího masa znamená pro řadu klimatických bojovníků velký hřích. Neziskové organizace i část politiků apelují na spotřebitele, aby přestali s každodenní konzumací masa, zejména toho, jež bylo vyprodukováno ve velkochovech.
Recept na to, jak si dopřát normální hovězí steak, který nebude obsahovat rostlinné bílkoviny ani nebude kultivován v laboratoři, nabízí americká technologická firma Grōv Technologies. Poskytuje technologii vertikální farmy, jež se dosud uplatňuje hlavně pro pěstování zeleniny. Dokáže produkovat čerstvou píci pro skot. Tím odpadá část argumentů ekologů o nadměrné zátěži chovu krav pro planetu. Zejména jde o spotřebu vody a odlesňování pro potřeby nových pastvin.
Pilotní projekt vznikl v Utahu na farmě, která využívá dojnice k produkci mléka. V hangáru roste místo salátu pro městské hipstery mladé obilí. Jedno zařízení zabírá plochu o rozloze 80 metrů čtverečních. Produkovaná mladá pšenice a ječmen by za normálních okolností zabraly na poli rozlohu 20 hektarů.
Dvě pětiny půdy padnou na krmiva
Jen ve Spojených státech se z celkové plochy zemědělské půdy využívá 41 procent pro pěstování krmiv pro hospodářská zvířata, ať se jedná o pastviny, nebo přímo o produkci krmných plodin. Celkem to je 312 milionů hektarů půdy.
A poptávka stále roste. „Dostupnost zemědělské půdy se neustále zmenšuje, zejména pro krmné plodiny,“ zdůraznil prezident Grōv Technologies Steve Lindsley. V řadě zemí to znamená, že se musí kácet nebo vypalovat lesy. Tato praxe je rozšířená zvláště v Jižní Americe v oblasti Amazonie. „Pokud začnete uvažovat o odlesňování po celém světě, může být náš ekologický benefit významný,“ dodal.
Navíc robotický systém ušetří 95 procent vody, která se spotřebuje na produkci krmiv tradičním způsobem na polích. Snižuje také uhlíkovou stopu zemědělství tím, že se krmivo nebude přepravovat přes půlku planety, jak k tomu nyní často dochází.
Čínský hlad po půdě
Nejmarkantnější to je v případě Číny. Skupuje zemědělskou půdu po celém světě, aby na ní mohla pěstovat krmné plodiny pro své velkochovy. Zahraniční zemědělské akvizice provedlo podle amerického ministerstva zemědělství 1300 čínských společností ve stovce zemí světa. Zejména v okolních asijských zemích, v Rusku a Africe. Čínské firmy jsou aktivní i v Austrálii a na Novém Zélandu, kde se zaměřují na investice do chovu skotu a ovcí. Mají ale zájem o americké technologické firmy působící v agrobyznysu.
Grōv Technologies chce své řešení nabízet právě lokálním farmářům, aby nemuseli krmivo dovážet na velké vzdálenosti. Hodlá se zaměřit na farmy chovající skot na maso i na mléko. První z nich je Bateman’s Dairy Farm v Utahu, jež novou technologii v pilotním projektu odzkoušela.
Každých šest dní úroda
V novém hangáru je desítka zařízení Olympus, která produkují čerstvé krmivo. Každé je osm metrů vysoké a dokáže "vyrobit" krmivo v průměru jednou za šest a půl dne. Vše je automatizované. Robotický systém sází semena obilí, které pak roste pod umělým osvětlením. Celý proces kontrolují senzory. Provoz má zemědělcům minimalizovat náklady a co nejméně jim přidělávat práci. Samotná firma chce systém vylepšovat tak, aby do roku 2025 dosáhl nulových emisí při využití obnovitelných zdrojů energie.
Mléčná farma uvedla, že během testovacího období dosahuje se stovkami krav lepších výsledků dojivosti než se standardními krmivy, jež používala dříve. Zelená píce je výživnější, krávy jí spotřebují méně a mají kvalitnější mléko. Zástupci technologické firmy tvrdí, že se návratnost investice může dostat pod tři roky. Navíc farmáři mají jistotu, že produkce krmiva zůstává celoročně stabilní, není závislá na počasí, které je s postupující klimatickou změnou stále méně předvídatelné.
Lesy místo polí
Ani tato technologie není samospásná. I její autoři připouštějí, že reálné je takto dodávat asi 15 procent veškerého krmiva pro skot. Nicméně i tento podíl může být významný z hlediska možného zalesnění zemědělské půdy. Někteří odborníci varují, že je třeba plochu zemědělské půdy snižovat a pole opětovně zalesňovat, aby bylo možné udržet oteplování Země pod dvěma stupni Celsia oproti úrovním z poloviny 19. století.
Vertikální farmaření by tomu mohlo významně pomoci, aniž bychom se museli úplně vzdávat konzumace hovězího a mléčných výrobků. Lindsley je přesvědčen, že jejich řešení je dostupnější variantou než produkce masa z kmenových buněk nebo rostlinné hamburgery, které nejsou ani příliš zdravé.