Minulý týden bylo v tuzemské jaderné energetice hodně živo. V úterý podepsal ČEZ smlouvu o dodávkách paliva pro Temelín s americkým Westinghousem a francouzským Framatomem, které nahradí ruský TVEL. Ve stejný den se ministr průmyslu Jozef Síkela sešel se svým jihokorejským protějškem Li Čang-jangem, který přijel propagovat svou zemi v zakázce na stavbu pátého bloku v Dukovanech. O pouhý den později se Síkela ve stejné věci potkal s dalším ministrem, tentokrát Franckem Riesterem z Francie.

O nabídce francouzského uchazeče EDF bylo zatím nejméně slyšet. Přítomnost delegace však ukazuje, že se věci rychle mění. „Ujistil jsem ho, že francouzská vláda zcela podporuje český jaderný projekt a nabídku EDF,“ prohlásil Riester po jednání se Síkelou v budově francouzského velvyslanectví na pražské Malé Straně. Francouzi v tendru evidentně sázejí na společné zájmy. Riester zdůraznil vzájemné spojenectví obou států při obraně jaderné energetiky proti zemím typu Německa a Rakouska na evropské půdě.

Prvního července zároveň otevřeli pod názvem EDF Nuclear Czechia ve Štěpánské ulici v Praze oficiální zastoupení Francouzů. V jeho čele stojí zkušený český jaderný manažer Roman Zdebor. Ten v minulosti pracoval pro Škodu JS, podílel se na nakonec zrušeném tendru na dostavbu Temelína a poslední rok a půl strávil ve Finsku na projektu jaderné elektrárny Hanhikivi. Zdroj měl stavět ruský Rosatom, letos v květnu však Finové celý projekt odpískali. Oficiálně kvůli zpoždění, ve skutečnosti spíš kvůli ruské agresi na Ukrajině.

V Číně je hotovo, ve Francii ne

Francouzi Česku nabízejí reaktor EPR1200, tedy větší a výkonnější než korejská a americká konkurence. Projekty EPR ve finském Olkiluotu a francouzské Flamanville se přitom značně zpozdily a prodražily.

Podle viceprezidenta EDF Vakisasaie Ramanyho, který je odpovědný za rozvoj nových jaderných projektů, byl však třetí blok elektrárny Flamanville první elektrárnou třetí generace, jejíž výstavba odstartovala po mnohaleté pauze. „Museli jsme se znovu naučit mnoho věcí,“ řekl Ramany s tím, že stále nedokončená elektrárna otevřela EDF dveře k zakázkám ve Velké Británii a Číně. V tamní elektrárně Tchaj-šan dva bloky EPR už několik let fungují.

Vláda prezidenta Emmanuela Macrona zároveň v únoru oznámila záměr vybudovat šest nových jaderných bloků a možnost přidat k nim osm dalších. Podle Riestera tak bude Česko v případě francouzského úspěchu v tendru profitovat z úspor z rozsahu. „Společná stavba všech těchto EPR projektů vytváří synergie, vytváří příležitosti,“ dodal Riester.

Česku nabízený reaktor je přesto menší než ostatní EPR, které už existují nebo vznikají jinde. Šlo by tedy o novou technologii s vyšším rizikem neočekávaných problémů, stejně jako vyšších nákladů na její dotažení. Podle společnosti však existuje minimálně vyhlídka na stavbu dvou reaktorů v Nizozemsku o stejném výkonu, zároveň není jasné, o jak velké reaktory bude mít zájem třeba Polsko.

Francouzské palivo i do „starých“ Dukovan

Stejně jako v případě ostatních uchazečů se i Francouzi snaží získat body chystanou spoluprací s českými firmami, které by se na stamiliardové zakázce mohly podílet. Podle Riestera jim spolupráce neotevře dveře jen k dukovanskému tendru, ale i dalším zakázkám EDF ve světě. Standardem se už pomalu stává, že uchazeči nabízejí Česku své kompetence i v oblasti malých modulárních reaktorů či dodávek paliva. Novinkou však je potvrzení, že dceřiná společnost EDF Framatome bude mít zájem dodávat palivo i do „starých“ Dukovan. Ty na rozdíl od Temelína fungovaly zatím výhradně na ruském palivu a nahradit rizikového dodavatele tam bude o poznání složitější než v jihočeské elektrárně.

Aktivity Francouzů ukazují, že se boj o dukovanský blok pomalu dostává do ostré fáze. Veřejnosti se v tuto chvíli straní už jen americký Westinghouse, který však na rozdíl od EDF má své lidi v Česku dlouhodobě. A i Američané se své nesmělosti nejspíš brzy zbaví.