Finové mají rostoucí zájem o střelbu na střelnicích
Shutterstock.com
Finové chtějí být připraveni na hrozbu z východu. V zemi rychle přibývají střelnice
Finsko, které má s Ruskem hranici dlouhou více než 1300 kilometrů, je znepokojeno jeho rozpínavostí. Finové se připravují na černý scénář potenciální války. V severské zemi rostou jako houby po dešti nové střelnice a stále více obyvatel se dobrovolně učí střílet.
redaktor
Finsko, které po začátku války na Ukrajině upustilo od neutrality a rychle vstoupilo do Severoatlantické aliance, se stále snaží zdokonalovat a posilovat svou národní obranu. Kromě posilování schopností a výzbroje armády se také jedná o preventivní a aktivní přístup všech Finů.
Raketově stoupá obliba výcviku se zbraněmi. Projevuje se to tím, že v posledních měsících vznikají nové střelnice, kde si zájemci o zacházení s palnými zbraněmi mohou vyzkoušet a cvičit přesnou střelbu. Také střelecké kluby, jako je Vantaa Reservist Association, hlásí, že od února 2022 zdvojnásobily počet svých členů.
„Něco jim vzadu v hlavě hlásí, že toto je dovednost, kterou se musím naučit,“ řekl pro agenturu AP šéf střelecké asociace Antti Kettunen k obnovené vlně zájmu o střelbu. Podle něj nyní hrozí zemi nebezpečí z východu.
I proto vláda v Helsinkách oznámila, že se otevře nových 300 střelnic. V současnosti jich je v provozu 670. Úřady pak vyzývají občany, aby se začali zajímat o aktivity, jež zvyšují schopnosti v oblasti civilní obrany.
„Zájem o národní obranu je ve Finsku tradičně velmi vysoký a po ruské agresi na Ukrajině zájem dále vzrostl,“ zdůraznil poslanec Jukka Kopra, který předsedá finskému obrannému výboru. Společně se Švédskem země oznámila, že bude posilovat svou strategii civilní obrany.
Finské sdružení záložníků se od ruské invaze na Ukrajinu rozrostlo o více než dvě třetiny a má přes padesát tisíc členů. Země má rovněž padesát tisíc krytů civilní obrany, čímž značně převyšuje ostatní země v rámci EU i NATO. To by stačilo pro 85 procent z celkové populace 5,6 milionu obyvatel země tisíců jezer.
Finský ministr obrany Antti Häkkänen navíc prohlásil, že i po skončení války na Ukrajině bude Rusko představovat hrozbu pro Evropu. „Rusko spolu se svými spojenci zůstane i po válce na Ukrajině nebezpečným aktérem,“ zdůraznil ministr obrany. Také německá zpravodajská služba varovala, že by Rusko mohlo do deseti let napadnout některou z evropských zemí NATO.
Země hokeje je dlouhodobě zvyklá žít vedle velkého souseda s obavami, zda jej nenapadne. Finsko získalo na Rusku nezávislost v roce 1917 a na začátku druhé světové války muselo čelit Sovětskému svazu během zimní války.
