Evropští politici se připravují na zásadní změnu v Bílém domě, protože 20. ledna vystřídá ve funkci prezidenta Spojených států Joea Bidena Donald Trump. Staronový prezident opakuje, že jeho politika směrem k Ukrajině a Rusku bude vypadat jinak.

Z očekávaného obratu americké zahraniční politiky mají strach hlavně pobaltské státy, jež se obávají, že po případném pádu Kyjeva by Moskva chtěla pohltit tyto postsovětské republiky.

I proto estonský ministr zahraničí přinesl plán, jak zajistit takzvanou Trumpovu mírovou dohodu, o které newyorský realitní magnát tvrdí, že je schopen ji vyjednat za 24 hodin. Evropské země mají být připraveny vyslat na ukrajinské území své vojáky, aby zajistily ve východní Evropě mír, tvrdí estonský šéf diplomacie Margus Tsahkna.

Jestřáb z Tallinu je přesvědčen, že se Ukrajina musí stát členem Severoatlantické aliance, aby byla chráněna před budoucí agresí z Ruska. Pokud by s tím ale Američané nesouhlasili, musejí evropské státy NATO nabídnout rozmístění svých jednotek, aby Kyjevu zajistily bezpečnost. Z okolí Trumpa zaznívají názory, že by bezpečnost Ukrajiny měla v dalších letech garantovat právě Evropa.

„V Evropě probíhá spousta rozhovorů a komunikace mezi jednotlivými státy, ale také s Trumpovým týmem,“ řekl Tsahkna k případným jednáním o míru mezi Ukrajinou a Ruskem.

Evropskou koalici na podporu Ukrajiny by mohly zaštítit státy, jako je Polsko, Spojené království, Nizozemsko, severské a pobaltské země. Zástupci těchto států se mají v prosinci sejít v Tallinu, aby probrali další pomoc Ukrajině. Chtějí tím vytvořit tlak na Francii a Německo, aby se největší ekonomiky EU více zapojily do vojenské pomoci Kyjevu.

Koordinaci dalšího společného postupu vůči Ukrajině přislíbil také polský premiér Donald Tusk. Chce zapojit do rozhovorů NATO, Spojené státy a EU. Estonský ministr zahraničí nevěří tomu, že by Trump nakonec úplně odešel z NATO, protože by to pro Spojené státy nebylo výhodné ani vojensky, ani ekonomicky.

Evropské státy ale musejí Bílému domu ukázat, že budou dávat na obranu a zbrojení více prostředků než dosud. Estonsko se už dostalo na ekvivalent 3,4 procenta svého HDP a chce, aby další summit NATO v příštím roce souhlasil s navýšením minimálních výdajů členských zemí na 2,5 procenta ze současných dvou procent.

Válka na Ukrajině totiž ukázala, jak moc evropským zemím chybí dostatek zbraní i munice v případě potenciálního vojenského konfliktu, ale i výrobní kapacity zbrojního průmyslu. „Co v Evropě máme, jsou peníze. Máme spoustu peněz. Nevěřím vládám, které říkají, že nemohou od svých lidí žádat víc,“ zdůraznil Tsahkna s odkazem na zvýšení daní, ke kterému Tallin přistoupil, aby mohl financovat vyšší výdaje na obranu.