Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Výstavba nových obnovitelných zdrojů a zavádění nových zelených technologií je finančně nákladná, navíc ceny energií klesly, takže evropské energetické firmy své obnovitelné cíle přehodnocují směrem dolů.
Ambiciózní zelené cíle evropských energetických firem, které si vytyčily v minulých letech, berou za své. Je to způsobeno tím, že náklady na postavení fotovoltaických nebo větrných parků rychle rostou. Také pokles cen energií v posledním roce znamená, že musí často velmi „přestřelené“ zelené cíle korigovat. Ukazuje se, že velkolepé sny o konci závislosti na fosilních zdrojích jsou předčasné.
Norská státní společnost Statkraft, která produkuje elektřinu z hydroelektráren a dalších obnovitelných zdrojů a je v tomto směru největším producentem zelené energie v Evropě, oznámila, že musí snížit své cíle pro budování nových obnovitelných kapacit.
„Vidíme pokračující růst obnovitelných zdrojů, ale pomalejším tempem,“ přiznala britskému deníku Financial Times Birgitte Ringstad Vartdalová, generální ředitelka Statkraftu.
A není ani zdaleka jediná. Také dánská společnost Ørsted, která je největším provozovatelem offshore větrných parků na světě, snížila své cíle v instalovaném výkonu svých větrných zdrojů do roku 2030 o deset gigawattů. Loni byla navíc nucena zrušit výstavbu větrných parků u pobřeží amerického státu New Jersey a musela odepsat pět miliard dolarů (114 miliard korun). Důvod? Příliš vysoké náklady na stavbu a nízká vysoutěžená cena za prodej energie.
Španělský energetický gigant Iberdrola v dubnu oznámil, že přijímá selektivnější přístup ke stavbě nových obnovitelných projektů a spíše své úsilí zaměří na investice do elektrizační soustavy. Původně chtěla firma z Bilbaa postavit do roku 2030 osmdesát gigawattů instalovaného výkonu nových zelených elektráren. Na posílení elektrické sítě ve Spojených státech, Velké Británii, Španělsku a Brazílii chce vynaložit celkově 41 miliard dolarů (935 miliard korun).
Rovněž italská společnost Enel přehodnocuje své zelené závazky. Původně chtěla do obnovitelných zdrojů investovat do roku 2025 sedmnáct miliard eur, nově to má být 12,1 miliardy eur (299 miliard korun) až do roku 2026.
Energetický analytik z poradenské společnosti Wood Mackenzie Norman Valentine zdůraznil, že mezi evropskými energetickými firmami panuje v sektoru výstavby dalších obnovitelných zdrojů obrovská konkurence a rivalita. Je to způsobeno tlakem na snižování stavebních nákladů.
V globálním měřítku ale politici stále slibují, že budou nové obnovitelné elektrárny rychle růst a převezmou úlohu tepelných elektráren spalujících uhlí. Loni v listopadu se na klimatickém summitu OSN v Dubaji zástupci většiny států dohodli, že do roku 2030 vzroste výkon obnovitelných zdrojů na trojnásobek až na jedenáct tisíc gigawattů. Zda se jedná o reálný cíl, ukážou už následující roky.
