Elektrárna týdně. Solek letos utrží přes čtyři miliardy
Energetická skupina Solek českého podnikatele Zdeňka Sobotky aktuálně předává americkému BlackRocku jednu solární elektrárnu za druhou. A spřádá plány ve větru i vodíku.
šéfreportér
V loňském roce Solek dotáhl několik zcela mimořádných obchodů. Pro americký superfond BlackRock aktuálně staví zdroje o výkonu 200 megawattů, dalších 150 megawattů pro švýcarskou skupinu Nala Renewables. Obojí má stihnout nejpozději příští rok. Loni přitom Solek pokořil hranici sto megawattů vystavěného výkonu v historii firmy. Během několika málo let se tak velikost společnosti zněkolikanásobí.
„Všechno jde podle plánu. Už jsme BlackRocku předali dvě elektrárny. Na cestě k dokončení jsou další čtyři. Vlastně teď každý týden do půlky roku budeme předávat jednu elektrárnu,“ pochvaluje si rozjetý byznys Zdeněk Sobotka. Ten opustil svět reklamy a v roce 2010 založil v Česku developera fotovoltaických elektráren.
Po jízdě z Česka po Slovensko a Rumunsko se chytil zejména v dalekém Chile. Právě tam se Solek stal významným hráčem, který staví solární parky pro západní investory a část z nich i sám provozuje. Loňský rok byl v jeho cestě přitom zcela zásadní a podle Sobotky to brzy bude vidět i na číslech firmy. Vždyť ještě v roce 2019 byla společnost v provozní ztrátě, v roce 2020 zisk EBITDA dosáhl sto milionů korun a tržby ve stejném roce překročily 600 milionů.
„Očekáváme exponenciální růst. Už za loňský rok bychom měli překročit dvě miliardy korun, což je meziročně trojnásobek. Když všechno půjde podle plánu, dá se očekávat, že za letošní rok bychom měli překročit čtyři miliardy,“ vypočítává Sobotka. Také zisk za letošní rok by měl vystřelit do úctyhodných parametrů. „Očekáváme už vyšší stovky milionů korun. Můj odhad je EBITDA někde kolem 700 milionů,“ dodává Sobotka.
Jeho tažení sice pohání i značné dluhy (v roce 2020 asi 2,5 miliardy), které tvoří dluhopisy za stovky milionů korun a bankovní úvěry, podle Sobotky už ale firma na dluhovém tygrovi nejede.„Hodnota našich aktiv výrazně roste, a pokud bychom operovali se skutečným tržním oceněním, zadlužení by dosahovalo maximálně šedesáti až sedmdesáti procent. Navíc máme práci na mnoho let dopředu, velké kontrakty a stabilní partnery. Z tohoto pohledu jsem klidný,“ zamýšlí se.
Jeho projektům aktuálně nahrává všeobecný hlad po zelených zdrojích. I proto by se rád pomalu vrátil do Evropy a také se vydal do zcela nových oblastí, jako je větrná energetika a vodík.
Obsáhlý rozhovor se Zdeňkem Sobotkou o Chile, evropské energetice i cestování přes půl planety čtěte v novém vydání týdeníku Hrot, které vychází 31. ledna.