Tomáš Broukal prodává palivové dřevo v okrese Praha-východ. V poslední době má tolik zákazníků, že si zájemci na buk, břízu nebo smrk musejí počkat až několik měsíců. „Vzhledem k velkému množství objednávek není možný okamžitý prodej. Pouze na objednání,“ stojí na jeho facebookové stránce. „Zájem je čtyřnásobný,“ říká posléze do telefonu. Lidé si na dodávku paliva do kotlů a kamen musejí počkat čtrnáct dní až tři měsíce – podle toho, jaké dřevo si objednávají.

Zájem o dřevo nebo dřevní pelety začal růst už loni na podzim poté, co se začala zvedat cena elektřiny a plynu. Další vlna přišla poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. „V dubnu, kdy se regulérně začalo strašit vypínáním plynu, rostla poptávka po dřevních palivech enormně po celé Evropě,“ říká Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta. Zájem je tak velký, že například vedení západočeských Dobřan nedávno zastavilo prodej dřeva na topení z městských lesů přespolním, aby zbylo na obyvatele města.

Někteří lidé zase „křečkují“, nakupují palivo na několik zimních sezon dopředu a utrácejí za to desítky tisíc korun. „Když přijde někdo s tím, že si to chce takhle nasyslit, řeknu mu, že mu teď prodám dřevo na tuhle sezonu a pro zbytek ať si přijde v zimě. To už by měl být klid, teď to je opravdu šílené,“ konstatoval Tomáš Broukal.

Obrovský zájem o dřevo potvrzují i další prodejci včetně lesníků. Mnohdy se dřevo ve skladech ani „neohřeje“ a už putuje k zákazníkům. „Zájem o dřevo stoupá všeobecně, nemáme problém prodat veškeré dřevo, které vytěžíme. Zájem o prodej dřeva z našeho skladu roste zhruba o třetinu ročně,“ řekl před časem Milan Zerzán, ředitel společnosti Městské lesy Hradec Králové. Firma podle něj ročně vytěží zhruba dvacet tisíc metrů krychlových dřeva, přes sklad prodá zhruba dvacetinu.

V národním parku Šumava byl ještě před pár lety tak malý zájem o dřevo, že se muselo vozit do meziskladů. Teď by dřevo bez problémů prodali, i kdyby ho měli k dispozici třeba osmkrát tolik.

Několikanásobná cena

Se vzrůstajícím zájmem o palivové dřevo stoupá i jeho cena. Do ní se promítá také zdražování nafty, elektřiny a další náklady. Podle prodejce palivového dřeva Broukala cenu tlačí vzhůru rovněž papírny, které nemají dost materiálu. Nejvíce podle něho podražil smrk, jehož cenu v posledních letech srazila kůrovcová kalamita. Papírny za něj podle Broukala platí bezmála trojnásobek toho co před pár lety.

Že cena dřevních paliv v porovnání s minulým rokem vzrostla trojnásobně, potvrdil také Klastr Česká peleta. Vedle malých odběratelů je to podle něj rovněž zájmem velké energetiky o tuhá paliva. „Teplárny a elektrárny mají extrémní poptávku po štěpce a dřevní pilině, které samy spotřebovávají nebo je spoluspalují s uhlím. Nahrazují tím chybějící plyn a zdražují nám vstupy například pro výrobu pelet a briket,“ říká předseda klastru Vladimír Stupavský. Dodal, že tento trend bude zřejmě pokračovat i v dalších měsících a letech. Přesto podle něj stále zůstávají dřevní paliva nejlevnějším a nejekologičtějším palivem v České republice i v Evropě.

Jednatel Lesů města Rokycan Stanislav Suda uvedl, že firmy, které byly v uplynulých letech nejvíce zasažené kůrovcem, prodávaly palivové dříví za padesát až sto korun za prostorový metr kulatiny. Byly to nákladové ceny, protože se za každou cenu chtěly dřeva zbavit, aby se v porostech kůrovec ještě více nerozmnožil. Dnes se podle Sudy toto dříví prodává až za 800 korun.

Telefon pro volající zákazníky prakticky neustále zvoní také v olomoucké společnosti Optimtop. Teď v létě tady vyřizují tolik objednávek jako jindy začátkem topné sezony. Nejprodávanější komoditou jsou dřevěné brikety. Loni byla cena okolo šesti tisíc korun za paletu, přičemž na vytopení běžného domku vystačí v průměrné zimě zhruba čtyři až šest palet. Dnes je cena na dvojnásobku, takže namísto přibližně 24 tisíc zaplatí zákazník 48 tisíc korun.

Vedle enormního zájmu o dřevo se lidé vracejí rovněž k uhlí. A opět si pořizují kotle, kamna nebo krby na tuhá paliva. Buď jako hlavní zdroj vytápění, anebo jako záložní, pokud by přestal proudit plyn. Podle posledních dostupných údajů vzrostl letos prodej kotlů na dřevo nebo dřevní pelety přibližně o polovinu.

Vybílené lesy

Kdo chce ušetřit, jezdí si pro topivo rovnou do lesa. Některé společnosti nabízejí „samosběr“ dřeva – podobně jako je tomu například u jahod. Zájem o takzvanou samovýrobu, kdy lidé ve vybraných částech lesa vyřezají slabší stromky, je rovněž ohromný. Tuto službu nabízejí například hradecké městské lesy. „Za cenu sto až tři sta korun za metr krychlový si lidé mohou stromky pokácet, nařezat a z lesa odvézt,“ řekl ředitel firmy Milan Zerzán. Velký zájem o vlastní zpracování dřeva evidují rovněž Domažlické městské lesy.

Někteří lidé si pro dřevo chodí do lesa i bez povolení a sbírají alespoň popadané větve. Zvláště porosty v okolí chatových osad nebo menších vsí jsou prakticky bez jediné větvičky. Mnozí lidé ale nevědí, že pokud si domů odtáhnou soušky nebo silné větve, dopouštějí se krádeže. Podle lesního zákona mohou lidé beztrestně brát na zem spadlé dřevo jen do průměru sedmi centimetrů.

Krádeží dřeva v lesích letos obecně výrazně přibylo. Nejde o popadané větve, ale spíše o zpracované nařezané dřevo u lesních cest. Policisté evidují dokonce organizované skupiny, které se na krádeže dřeva specializují. Například policisté Ústeckého kraje v červenci dopadli skupinu pěti mužů, kteří opakovaně jezdili s nákladními auty do lesa na Roudnicku, kde motorovými pilami rozřezávali uloženou kulatinu palivového dřeva a odváželi ji pryč. Způsobili tím škodu za více než šedesát tisíc korun. Mužům teď hrozí až dvouletý trest, jednomu z nich dokonce tříletý, protože byl nedávno za majetkovou trestnou činnost už pravomocně odsouzen.

Shutterstock.com

„Vzhledem k tomu, že palivové dřevo podražilo, je pravděpodobné, že bude ke krádežím docházet i nadále,“ upozornila policie. Státní podnik Lesy ČR se snaží předcházet krádežím také pomocí moderních technologií, například speciální mobilní aplikací, jež eviduje každou fůru dřeva, kterou firma prodá v rámci vlastního obchodu a která opouští lesní skládku. Aplikaci, v níž je detailní záznam o trase převáženého dřeva i jeho objevu včetně fotografie naložené soupravy, pak používají policisté při kontrolách.

„Dříví uskladněné v lesích je třeba bezpečně expedovat odběratelům. Jde o státní majetek a finanční prostředky. Chceme s policií zabránit krádežím,“ uvedly Lesy ČR. Vedle toho podnik využívá také fotopasti, GPS trackery v kládách, které sledují polohu, anebo obyčejné závory na přístupových cestách. Jen v roce 2021 státní lesníci odhalili a nahlásili policii krádeže tří tisíc metrů krychlových dřeva v hodnotě 2,2 milionu korun. Nejvíce případů se stalo v severních Čechách, kde kulminovala kůrovcová kalamita. Podle aktuálních odhadů by přitom krádeží dřeva mělo být letos ještě více.

Nepodporované palivo

Klastr Česká peleta kritizoval vládní rozhodnutí, podle něhož mají české domácnosti v rámci úsporného tarifu dostat na zimní sezonu až šestnáct tisíc korun coby finanční náplast na zvýšené ceny tepla. Organizaci vadí, že se to týká pouze lidí, kteří vytápějí plynem nebo elektřinou. Mimo jsou rodiny, které topí právě dřevem nebo dřevními peletami.

„Cena u dřevních paliv také výrazně vzrostla, tak proč by domácnosti, které takto topí, a chovají se navíc ekologicky, nemohly získat stejnou podporu jako u plynu nebo elektřiny?“ diví se předseda klastru Stupavský. Dodal, že chce na toto téma jednat s ministerstvem průmyslu a obchodu, aby se případné změny v programu stihly ještě před topnou sezonou.

Stupavský připomněl, že dřevem a dřevními palivy topí asi 1,5 milionu tuzemských domácností. Většinou to jsou středně- a nízkopříjmové vrstvy, na něž má zdražování silný ekonomický dopad. Vláda by se podle Stupavského měla inspirovat v Polsku, kde tamní kabinet rozhodl o jednorázovém příspěvku tří tisíc zlotých (asi 15,4 tisíce korun) domácnostem, které topí jiným pevným palivem – uhlím.

Polské domácnosti a teplárny v menších městech využívaly uhlí dovezené z Ruska, jeho import ale vláda na jaře zakázala. Po následném prudkém zdražení dostalo mnoho lidí strach, že si nebudou moci dovolit v zimě zatopit. Před vyhlášením embarga se loni do Polska dovezlo na osm milionů tun ruského uhlí.

Čtyřnásobný zisk

Státní podnik Lesy České republiky v letošním prvním čtvrtletí téměř zčtyřnásobil hrubý zisk na 2,26 miliardy korun oproti loňským 613 milionům. Tržby podniku za vlastní výrobky a služby vzrostly o 61 procent na 4,1 miliardy korun z 2,55 miliardy. Důvodem je především výrazné zvýšení cen dřeva a také únorové zavedení přímého prodeje malým a středně velkým pilám. Jinak totiž těžba dřeva s ústupem kůrovcové kalamity meziročně klesla o pětinu na 2,29 milionu metrů krychlových.

Za celý rok 2021 těžba dřeva ve státních lesích klesla také o pětinu na 11,4 milionu metrů krychlových. Letos bude zřejmě následovat další pokles asi na deset milionů metrů krychlových dřeva. Z nich přibližně třetina připadne na kůrovcové dřevo.

V uplynulém roce Lesy ČR zvýšily čistý zisk na 2,74 miliardy korun ze 44 milionů v roce 2020. Také loni bylo hlavním důvodem vyššího zisku dražší dřevo. Podnik rovněž dostal od státu dotace na obnovu kůrovcem zničených lesů. Výší loňského zisku se Lesy ČR téměř vrátily na úroveň posledního roku před kůrovcovou kalamitou, v roce 2017 vytvořily čistý zisk 3,08 miliardy korun. V letech 2018 až 2020 ale hospodaření Lesů ČR zásadním způsobem ovlivnila kůrovcová kalamita spojená s razantním pádem cen dřeva. V roce 2019 podnik utrpěl ztrátu 790 milionů korun a v roce 2020 se v mírném zisku 44 milionů korun udržel jen díky státní kompenzaci ve výši 2,3 miliardy korun.

1,5 mil. českých domácností topí dřevem a dřevními palivy.

50–100 korun stával prostorový metr kulatiny kůrovcového dřeva. Dnes je až za 800 korun.

100–300 korun za metr čtvereční zaplatíte, když si stromek pokácíte a zpracujete sami.

2,2 mil. korun mělo cenu dřevo, které loni zloději ukradli ze státních lesů.