Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Dovolená na Krymu? Nekupte to, když je to tak výhodné

Ruská média Rusům otevřeně radí, že nejlevnější dovolená je na Krymu. Fronta je sice za rohem, ale propaganda je zkrátka propaganda.

Dovolená na Krymu? Nekupte to, když je to tak výhodné
Rekreanti na Krymu | Profimedia.cz

Ruská tisková agentura TASS konečně odkryla dlouho očekávanou informaci, jaká plážová dovolená bude letos v srpnu a v září pro Rusy nejlevnější. A velmi nepřekvapivě zvítězil ukrajinský Krym, který Rusko okupuje už od roku 2014. Válka je sice od krymských letovisek vzdálena jen pár set kilometrů a právě před dvěma týdny – po ukrajinském útoku na Kerčský most – odtud ruští plážoví turisté hromadně prchali, jenže komu by to vadilo: propaganda je zkrátka propaganda.

„Plážování“ a další atrakce

TASS svou krátkou zprávu o dovolené na Krymu, kterou převzala řada ruských médií (třeba tady či tady), založil na vyjádření ředitelky Asociace cestovních kanceláří Ruska (ATOR) Mají Lomidzeové. „Je jasné, že v srpnu a září bude nejlevnější dovolená na Krymu. Ze zahraničních destinací bude nejlevnější dovolená pravděpodobně v Egyptě a ve Spojených arabských emirátech,“ oznámila Rusům Lomidzeová.

A dovolená na Krymu opravdu není – alespoň tedy dle citované zprávy – nikterak nákladná. Když se Rusové budou držet při zemi, pak týdenní zájezd na Krym pro dva pořídí podle Lomidzeové za padesát tisíc rublů (v přepočtu zhruba 11 500 korun), a pokud si budou užívat o něco více, stále by jim mělo stačit sedmdesát tisíc rublů.

Krym přitom může ruským turistům dopřát kromě klasického „plážování“ i jiné atrakce, které jsou schopny jejich výlet povýšit na zcela novou úroveň. Právě před čtrnácti dny se tak třeba před očima koupajících se ruských dovolenkářů zřítilo do Azovského moře (nebylo to přímo na Krymu, ale u Krasnodaru) ruské bojové letadlo SU-25 a lidé na pláži si událost s nadšením fotografovali a natáčeli tak dlouho, až se pilot, který si zlomil obě nohy, utopil. 

Touha po teplém moři

Řada movitějších Rusů se tradičně jezdila v létě rekreovat do zemí jižní Evropy. To ovšem po loňském vpádu na Ukrajinu skončilo, a Rusové si proto museli hledat nové destinace. Naprostá většina, konkrétně celých 84 procent, se jich spolehla na domácí letoviska, zatímco ti šťastnější mířili nejčastěji do Turecka, Arménie či Spojených arabských emirátů.

Opravdovým dobrodruhům ovšem ruská média doporučovala i mnohem šťavnatější destinace. Například jeden propagační článek z konce minulého roku lákal Rusy, aby se vypravili za krásami „sněhobílých pláží“ Pákistánu, protože tam prý „nenávidí Ameriku, ale milují Rusko“.