Zprávy o tom, že se Ukrajině vojensky nedaří a vítězství nad Ruskem je v nedohlednu, přibývají. K vývoji na frontě se kriticky vyjádřila i těžká váha transatlantické bezpečnostní politiky: generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Musíme být připraveni i na špatné zprávy. Za Ukrajinou ale musíme stát v dobrých i zlých časech,“ prohlásil v rozhovoru pro německou televizi ARD.
Jedním dechem dodal, že by vítězství diktátora Vladimira Putina na Ukrajině bylo pro celou Severoatlantickou alianci zlou zprávou. Také proto je třeba ve vojenské i ekonomické podpoře přepadené země vytrvat.
Zhruba polovina celkové pomoci Ukrajině připadá na Spojené státy. Vážnou komplikací pro další vojenskou pomoc je ale fragmentace evropského zbrojního průmyslu, který nedokáže dodávat slíbené množství dělostřelecké munice a dalšího válečného vybavení.
Blíží se třetí rok války
Válka se v únoru přehoupne už do svého třetího roku a nevypadá to, že by Kyjev nebo Moskva mohly ohlásit alespoň výraznější dílčí úspěch, natožpak dosažení svých cílů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj trvá na úplném osvobození ukrajinského území včetně Krymu, který Putin násilně anektoval už v roce 2014.
Šéf NATO na druhou stranu uznal, že se Kyjevu podařilo ovládnout zásobovací trasy v Černém moři, které umožňují export zboží z ukrajinských přístavů. Vedlo k tomu omezení dlouhodobě dominantního vlivu ruského námořnictva v černomořském regionu.
„Ukrajinci byli schopni způsobit ruským silám těžké ztráty. Útočili raketami hluboko za přední linie, ničili letadla a vrtulníky, zatlačili ruskou Černomořskou flotilu do východní části Černého moře,“ pochválil bývalý norský premiér ukrajinskou armádu.
Zelenskyj: Nová fáze války
Skutečnost, že se situace na frontě nevyvíjí podle ukrajinských představ, musel přiznat i Zelenskyj. Pro americkou agenturu AP hovořil o tom, že válka vstoupila do nové fáze a očekává, že zimní měsíce zkomplikují další boje. Slíbil nicméně, že ukrajinské jednotky se ruské armádě nevzdají.
O složité situaci na frontě psal na začátku listopadu v komentáři pro týdeník The Economist i šéf ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. V té době byl kritizován prezidentským úřadem, že chybně označil vývoj na frontě za patovou situaci. Jeho slova se však nyní potvrzují.
Ukrajinská pravda napsala, že se spory mezi prezidentem a vedením armády stupňují. Zalužnyj si měl dokonce na tyto rozepře stěžovat u amerického ministra obrany Lloyda Austina.
Potřebujeme až 400 miliard dolarů
Ukrajina podle Zalužného potřebuje sedmnáct milionů kusů dělostřelecké munice a další zdroje ve výši 350 až 400 miliard dolarů, aby dokázala ze svého území vytlačit ruské jednotky. Austin měl být údajně z propočtů ukrajinského generálního štábu „ohromen“.
Nehledě na výše zmíněné spory se Zelenským ovšem Zalužnému odvolání nejspíš akutně nehrozí. Zelenskyj a jeho lidé se podle ukrajinského deníku obávají, že by se oblíbený generál mohl vrhnout na politiku a stát se nebezpečnou konkurencí. Někdejší šéf ukrajinské armády Viktor Muženko odhaduje, že spory v ukrajinském vedení jsou způsobeny narůstající únavou z války.
Nemohli jsme čekat zázraky
Muženko v rozhovoru pro BBC prohlásil, že letní ofenziva ukrajinské armády mnoho lidí zklamala, ačkoli odborníci nemohli čekat velké zázraky. Zdůraznil, že pro úspěšné vedení války je třeba vybudovat silné a dobře vycvičené zálohy. Současný stav ukrajinské armády podle něj nedovoluje okamžitě reagovat na nově vzniklé problémy, které se na frontě objeví.
Generál, kterého Zelenskyj odvolal v září 2019 z čela generálního štábu, kritizuje zejména chybnou komunikaci a přehnané sliby ukrajinské hlavy státu. Dobytí Krymského poloostrova do čtyř měsíců od začátku protiofenzivy nemohlo být podle něj nikdy realistickým cílem. Současnému vedení ukrajinské armády zase vyčítá, že nekriticky přejímá politické úkoly od Zelenského a spol.
Muženko si klade otázku, zda je ukrajinská strana schopná adekvátně posoudit sílu ruského nepřítele a jeho schopnosti. Ukrajinské vítězství nezajistí, jak říká, ani další dodávky západní techniky včetně stíhaček F-16. Napadená země by se měla podle něj zaměřit spíše na vybudování propracované obrany, ne se za každou cenu snažit o průlom na frontě.
