Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Americká zpravodajská služba CIA nemá prakticky žádné spolehlivé informace o tom, jak se bude dále vyvíjet válka na Ukrajině. Hlavní hráči konfliktu, Putin a Zelenskyj, zůstávají pro americké špiony nečitelní.
CIA byla v éře studené války považována za téměř všemocného a vyrovnaného protivníka k sovětské tajné policii KGB, prováděla tajné operace prakticky po celé zeměkouli. Nyní je však v největším evropském válečném konfliktu od porážky nacistického Německa v roce 1945 prakticky „slepá“. Netuší totiž, jaké cíle mají Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin, dva hlavní aktéři krvavé války.
Že jsou myšlenky válečného zločince z Kremlu nečitelné, není moc překvapivé. Ale že Američané neumějí odhadnout myšlenky a postoje ani svého ukrajinského spojence, je znepokojivé. K tomuto závěru dospěl americký týdeník Newsweek zrovna v době, kdy se na summitu NATO rozhodovalo o tom, jak a kdy se napadený stát na východě Evropy stane novým členem nejsilnějšího vojenského spolku.
Bílý dům opakuje, že nebude zasahovat do vnitřních záležitostí Putinova Ruska, i proto je pro něj klíčové vědět, jak chce postupovat samotný Kyjev. Jeden z vysokých představitelů americké rozvědky varoval, že je Putin po nedokončeném puči Jevgenije Prigožina přitlačen ke zdi a CIA chápe, že je Rusko vysilováno válkou na Ukrajině. Netuší nicméně, co všechno je Putin ochoten pro případné vítězství obětovat.
„Nejdůležitější je nyní to, co se děje mimo bojiště,“ dodal zpravodajský zdroj pro americký magazín. Kvalita amerických zpravodajských informací může být zásadní pro výsledek a ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. CIA se snaží hlavně o to, aby se z regionálního konfliktu nestala globální válka. To znamená mimo jiné i to, že Bílý dům neoficiálními kanály tlačí na Kreml, aby válku dále neeskaloval.
Úředníci z Bidenovy administrativy anonymně přiznali, že agenti CIA na Ukrajině působí, ale nechtějí kvůli utajení sdělovat podrobnosti o jejich operacích. Kromě Ukrajiny mají být zpravodajci aktivní i na území Polska. Obecně se jedná o podporu logistiky dodávek válečného materiálu bránící se zemi.
Zpravodajská podpora Ukrajiny je choulostivá zejména kvůli tomu, že Spojené státy nejsou formálně ve válce s Ruskem. Limity operací měl určit sám americký prezident Joe Biden, který slíbil, že Američané nebudou přímo zapleteni do války. CIA se operacemi ve východní Evropě nechlubí, aby dále nevyprovokovala ruského diktátora Putina.
Naopak se distancuje od veškerých akcí ukrajinské armády, které souvisí s útoky na ruské území, například útoky dronů na Moskvu a Kreml. CIA si měla stěžovat, že o těchto akcích nevěděla dopředu.
Bílý dům hodně sází na šéfa CIA Williama Burnse, který je považován za odborníka na Rusko a dříve byl americkým velvyslancem v Moskvě. Biden jej nominoval v lednu 2021, když nastoupil do úřadu. Právě Burns se snažil už v listopadu 2021 odradit Putina od války na Ukrajině, když Američané se znepokojením sledovali koncentraci ruských vojáků podél ukrajinské hranice.
Po přepadení Ukrajiny Ruskem, kdy Putin porušil dosavadní sliby o tom, že Rusko nechce Ukrajinu okupovat, musely Spojené státy rychle zaujmout nový postoj k podpoře Kyjeva. CIA každopádně podcenila schopnost Ukrajiny bránit se a naopak přecenila možnosti ruské armády.
Washington postupně začal dodávat obráncům napadené země stále větší a modernější vojenskou pomoc, když začalo být jasné, že se konflikt protáhne. Pomohl k tomu i vytrvalý lobbing Zelenského u západních spojenců.
„Zelenskyj předčil všechny ostatní v tom, co chtěl. Kyjev ale musel souhlasit s tím, že se bude řídit také určitými nepsanými pravidly,“ řekl k dodávkám moderních západních zbraní vysoký úředník ze CIA. Znamená to, že Ukrajina slíbila, že nebude útočit na území Ruska. Američtí agenti sbírají informace o Ukrajině i Rusku v dalších východoevropských zemích, aby lépe pochopili mentalitu Putina i Zelenského.
Tajná americká služba se stará hlavně o to, aby nebyly prozrazeny trasy dodávek amerických zbraní na Ukrajinu. Navíc monitoruje i činnost ruských špionů, kterých je velké množství nejen na Ukrajině, ale také ve východoevropských členských zemích NATO. Velmi úzce spolupracuje s polskými zpravodajskými službami. Právě Polsko se stalo klíčovou zemí, přes kterou proudí západní vojenská pomoc na Ukrajinu. Na polském území je navíc asi deset tisíc amerických vojáků.
Zelenskyj je ale v posledních měsících stále méně čitelný, vyplývá z vyjádření amerických zástupců tajných služeb. Američané byli překvapeni útokem na most v Kerčském průlivu loni 8. října. Putin obvinil z útoku ukrajinské speciální služby. Útok na krymský most ukázal, že Zelenskyj buď nemá úplnou kontrolu nad svou vlastní armádou, nebo (raději) nechce vědět o určitých akcích, uvedl zdroj z americké vojenské rozvědky.
Dále došlo v prosinci k útoku na ruskou leteckou základnu Engels tisíc kilometrů od Kyjeva. Ze základny startují strategické bombardéry, které vypouštějí rakety na ukrajinské cíle, často civilní. CIA o útocích dopředu nevěděla. Americké tajné služby také popírají, že by měly jakékoli informace o dalších sabotážních akcích na území Ruské federace.
I když letos v lednu Burns navštívil Kyjev a snažil se přesvědčit Zelenského, aby ukrajinská armáda a vojenská rozvědka nepodnikaly významnější akce v ruském týlu, 3. května došlo k útoku dronů přímo na kremelský komplex. Kreml samozřejmě obviňuje Washington i Londýn, že se snaží „teroristickými útoky“ prováděnými přes Ukrajinu destabilizovat Putinův režim. Nicméně i nadále udržuje Rusko se Spojenými státy komunikační linku.
Nově šéf ruské zahraniční rozvědky Sergej Naryškin prozradil, že si zhruba hodinu telefonoval s ředitelem CIA Burnsem, aby si vysvětlili zejména události po nedotaženém puči Jevgenije Prigožina. Měli hovořit i o tom, co dále „dělat s Ukrajinou“.
Podle amerických zpravodajců Ukrajina v konfliktu stále více riskuje. Americká Ústřední zpravodajská služba zřejmě podceňuje a zároveň nechápe míru odhodlání Ukrajinců bojovat proti Rusům i přes riziko, že válka může přerůst v konflikt mezi Ruskem a celým Západem. Chování Zelenského jako šéfa ukrajinských ozbrojených sil je pro CIA stále méně čitelné.
