Nejvíc si od covid pasů slibuje turistický průmysl. Po katastrofálním roce očekává, že by mohly obnovit cestovní ruch.

Profimedia.cz

Dobrý den, covidpasová kontrola

Potvrzení o bezinfekčnosti má být nutné k cestování po Evropě, při návštěvě kulturních i sportovních akcí nebo k večeři v restauraci.

Jan Němec

Jan Němec

redaktor

Na státní hranice mezi evropskými zeměmi se letos v létě vrátí pasové kontroly. Místo papírových cestovních dokumentů budou pohraničníci kontrolovat mobily: kdo bude chtít na dovolenou k moři, bude si muset nahrát aplikaci s covidovou výjezdní doložkou. Jinak bude platit totéž, co v době starých dobrých státních hranic: bez patřičného potvrzení ho otočí a vrátí domů.

Podobné kontroly mají čekat ale také třeba hudebního fanouška, který si vyrazí na koncert. Ani fotbaloví hooligans se bez očkování na stadion nedostanou. Bezinfekčnost dost možná bude ověřovat i vrchní v restauraci.

Alespoň si to tak představují eurokomisaři a s nimi také mnoho evropských i českých politiků, kteří podporují zavedení takzvaných covid pasů. Tedy průkazů, kterými bude člověk moci při vstupu na veřejná místa prokazovat, že je neškodný a nikoho nenakazí.

Zelené pasy

Klíčovým novým pojmem letos v létě bude pro milovníky italských, řeckých nebo chorvatských letovisek digitální zelený certifikát. Bude mít podobu mobilní aplikace s QR kódem (alternativně lze vytisknout na papír), jehož přečtením celníci ověří, jestli s sebou turista na dovolenou nepřiváží čínský virus. Hlavní námitku kritiků – tedy že nedostatek vakcín způsobí diskriminaci a vytvoří dvě kategorie občanů – Evropská komise vyřešila jednoduše. K získání zelené pro cestování po Unii bude stačit nejen původně plánované očkování, ale také potvrzení o negativním testu nebo prodělání covidu.

Vedle toho má ale plán další slabá místa. Tím prvním je, že mnoho formulací je poměrně vágních a umožňuje značně tvůrčí přístup. Typickým příkladem je způsob prokázání prodělání covidu a dostatku protilátek, které si jednotlivé země mohou vysvětlit různě.

S tím úzce souvisí i druhé riziko: na evropské úrovni vznikne jenom hlavní systém, který bude covid pasy kontrolovat. Zbytek – tedy vývoj aplikace nebo napojení odběrových míst či lékařů na centrální registr – ale zůstává na jednotlivých státech. To s ohledem na dosavadní úspěchy české digitalizace během pandemie vyvolává jisté znepokojení.

Jsme zase připraveni

V Česku má hlavní díl práce na cestovních povolenkách na starost Národní agentura pro komunikační a informační technologie vedená Vladimírem Dzurillou. Ten tvrdí, že se na všem pracuje a aplikace bude hotová včas. Zajistí prý navíc nejenom volné hranice, ale také vstup do restaurace, do divadla nebo na koncert.

Když Dzurilla o systému hovoří, člověk se ale neubrání pocitu déja vu: „Pracujeme na tom. Ladíme. Budeme připraveni.“ Téměř totožně mluvil vládní zmocněnec pro digitalizaci před spuštěním chytré karantény, eRoušky nebo registračního portálu pro očkování, které se zrovna bezproblémovými a dotaženými neukázaly. Cestovatelům tedy nezbývá než doufat, že tentokrát to už opravdu dopadne lépe.

V čem může být největší problém? Bude potřeba napojit jednotlivé informační systémy podle typu potvrzení o bezinfekčnosti, tedy především servery s daty o očkování a systém s výsledky covidových testů. Jasné není ani to, jak do systému dostat informace o prodělání covidu.

Přesnější termín má zatím Vladimír Dzurilla jen v případě propojení prvních dvou systémů – hotovo prý bude do konce dubna. Datum spuštění ostré verze včetně mobilní aplikace, tak jak ji předpokládá Evropská komise, ale podle něj bude záležet na vládě. Zatím neschválila ani hrubé obrysy covidových pasů.

Kolik zemí, tolik pasů

Do začátku letní sezony zbývají necelé dva měsíce a termíny pro rozběhnutí evropského systému očkovacích průkazů jsou napjaté. Další komplikace ale čekají cestovatele za hranice Unie. Evropské státy pochopitelně nejsou jediné, kdo upíná naděje ke covidpasovým kontrolám, a tak vznikají další a další verze různých aplikací a potvrzení.

Paradoxně například ve stejný den v polovině března, kdy se evropskou alternativou pochlubila Evropská komise, proběhla ještě jedna tisková konference. Měla stejné hlavní téma: o vlastní verzi covidové aplikace informovala také Mezinárodní asociace leteckých dopravců.

Letecký byznys jako další ukázkový příklad ekonomické katastrofy způsobené čínskou chřipkou vcelku pochopitelně nečekal, až se k akci rozhoupou politici. Na aplikaci IATA Travel Pass pracuje už od konce minulého roku. Kromě prokázání o bezinfekčnosti má sloužit také jako informační portál o opatřeních v zemích po celém světě.

Přidávají se i další státy. Poslední významnou zemí, která oznámila plán pustit do země cizince bez karantény, jen díky mobilní aplikaci, bylo minulý týden Japonsko. Fungovat má podobně jako evropský zelený pas.

Potíž je ve slově „podobně“. Prozatím stále neexistuje žádný celosvětově platný standard, na kterém by se shodly jednotlivé státy. Například Thajsko navzdory obrovským ztrátám ekonomiky závislé na turismu kvůli tomu s otevřením hranic váhá – čeká právě na mezinárodně uznávaná pravidla.

Snadno si tak lze představit scénář, ve kterém bude muset turista cestující do více mimoevropských zemí nahrát do smartphonu hned několik různých aplikací. Z covidových pasů se v podstatě stanou další víza.

Mimochodem, za zvláštní zmínku stojí v souvislosti s očkovacími pasy Spojené státy. Ty namísto aplikací vsadily při obnově cestovního ruchu na to, že dostatečně rychle proočkují dostatečné množství lidí. Tedy že pandemii do léta vyřeší a žádné povolenky do letadel nebo na kulturní akce nebudou potřeba.

Na centrální úrovni se tak covid pasy v USA prakticky neřeší. Malou zmínku o nich lze najít ve výstupech z tiskové konference Bílého domu z minulého týdne. Spojené státy podle ní nechají případný vznik covid pasů na volném trhu: pokud si je vyžádá, ať si je vytvoří.

Narámek versus aplikace

Evropská komise i české úřady tvrdí, že covidové pasy jsou v plánu také při otvírání gastronomie a kulturních nebo sportovních akcí, a to dokonce mezinárodně. I v případě našeho řešení se podle Vladimíra Dzurilly počítá s tím, že by kromě Česka mělo otevírat dveře také v ostatních zemích Evropské unie – například německému majiteli restaurace bude stačit přečíst si QR kód z české aplikace.

Členské státy dostaly za úkol připravit do konce jara technické řešení, jakým způsobem a od koho budou do systému nahrávat data o očkování, testech a protilátkách. Spuštění celého systému naostro pak Evropská komise slibuje na začátek června.

Mimochodem, pokud by se to nestihlo, má Česko ještě záložní plán, i když úplně nesplňuje představu o moderních technologiích v Country for the Future. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová minulý týden prozradila, že na výhodách pro očkované nebo testované pracuje i ministerstvo zdravotnictví.

Alternativou pro kulturní nebo sportovní akce by podle Svrčinové mohly být krátkodobé, víkendové covid pasy s časově omezenou platností. Přímo na místě konání akcí by je vydávaly mobilní laboratoře negativně testovaným návštěvníkům a měly by podobu náramku s čipem.

Hlavní rozhodnutí nyní leží na vládě, která se covid pasy teprve bude zabývat. Zřejmě ale nenarazí na zásadní odpor veřejnosti a zřejmě plán v nějaké podobě schválí. Déle než rok trvající martyrium, během nějž velká část lidí omezila společenský život na minimum, postupně obrušuje dosavadní odpor. Další byrokratická povinnost se stává pro stále více lidí přijatelnou cenou za možnost strávit čtrnáct dní na pláži.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.