„Úspěšnost předpovědi počasí záleží i na vnímání jednotlivce. Jak si interpretuje zjednodušující symbol sluníčka s mráčkem nebo pojmy jako,místy‘ a,ojediněle‘,“ říká meteorolog a klimatolog Michal Žák z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který již šestnáct let moderuje Předpověď počasí v České televizi.

Rozladění lidí, že „předpověď nevyšla", tak může být často způsobeno spíše mylnou interpretací či nevhodným zdrojem. „Některé aplikace nebo weby nabízejí přílišné zjednodušení. Tím nejlepším zdrojem, který máme pro danou oblast k dispozici, bývá předpověď národní meteorologické služby daného státu," radí meteorolog.

Tomáš Novák týdeník HROT

Mgr. Michal Žák, Ph. D.

Meteorolog a klimatolog z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, spolupracuje s Českým hydrometeorologickým ústavem v Praze a od roku 2005 moderuje v České televizi pořad Předpověď počasí.

Problematické ale bývá určení přesné lokality, kde bude pršet či sněžit: „Víme, že například oblast středních Čech bude ovlivněna výškovou tlakovou níží, která s sebou přinese déšť, ale na rozdíl od studené fronty je mnohem obtížnější určit, zda bude pršet v Kolíně, nebo v Kladně."

Současná úspěšnost předpovědi počasí na druhý den je zhruba 97 procent, na pět dní dopředu pětaosmdesát až devadesát, delší předpovědi naznačují spíše očekávaný trend. Například dlouhodobou předpověď na léto tak musíme vnímat jako převažující průměrné počasí za celé období. A může se lehce stát, že ten jeden konkrétní týden, kdy si naplánujeme dovolenou, může být velmi studený, ale průměr vyváží několik tropických dní koncem léta.

Víme více

„Stoprocentní úspěšnosti v předpovědi počasí asi nikdy nedosáhneme, ale předpověď na 99 procent může být realitou," míní meteorolog. Zvyšující se úspěšnost předpovídání má několik rovin: technologický pokrok v pozorovacích metodách, lepší matematické modely i větší porozumění atmosférickým jevům. „Více dat znamená, že toho více víme, a čím více toho víme, tím lépe můžeme modelovat. Vše dohromady tvoří lepší předpověď počasí.“

Se sběrem dat kromě družic, meteorologických radarů a automatických měřicích stanic pomáhají i pozorovatelé na meteorologických stanicích a někdy i amatérští meteorologové. „Jejich pomoc je nedocenitelná, automatické meteorologické stanice mají řadu výhod, ale například s popisem oblačnosti si člověk poradí mnohem lépe,“ říká Žák.

Chybějící procento v úspěšnosti zahrnuje atmosférické jevy, které nejsme schopni dostatečně dobře zaznamenat nebo jim plně nerozumíme. „Například i velmi malá změna směru či rychlosti proudění vzduchu nebo pokles teploty o jeden či dva stupně mohou mít zásadní dopad na výsledek," vysvětluje meteorolog. A zdůrazňuje, že u některých meteorologických jevů pořád přesně nevíme, jak fungují. Jako příklad uvádí vznik tornáda, kdy stále detailně nerozumíme tomu, proč někdy vznikne a jindy ne a co rozhoduje o tom, kdy a kde se jeho trychtýř dotkne zemského povrchu.

Předpovídání počasí v oblasti střední Evropy komplikuje i fakt, že se tu tříští oceánský a kontinentální vliv, a přičíst musíme i vliv orografle (tvaru zemského reliéfu). „Atmosféra je chaotický systém a tak to i zůstane. S rozvojem technologií a našich poznatků se ale předpovědi budou stále zlepšovat a zpřesňovat na lokální i časové úrovni."

Poručíme větru, dešti

„Pokusy o modifikaci počasí již existují, třeba snahy o vyvolání deště, který by pomohl při hašení rozsáhlých požárů,“ uvádí Žák. Jedná se ale spíše o lokální zásahy, které jsou dost náročné po finanční, technologické i technické stránce a jejich výsledek zůstává nejistý. Ne vždy to totiž vyjde tak, jak bychom chtěli. „Většinou neznáme všechny detaily a to, co jednou fungovalo, vůbec nemusí fungovat příště - podmínky atmosféry jsou vždy jiné,“ vysvětluje Michal Žák. A dodává: „A já doufám, že to na této raritní úrovni i zůstane. Kdybychom to uměli lépe, obávám se, že by se to zvrhlo v nedobré úmysly některých jedinců či skupin.“

Častější a rychlejší

„Klima se vlivem člověka mění rychleji než kdy dříve, extrémy se stávají extrémnějšími a počasí nás bude překvapovat čím dál častěji," shrnuje klimatolog. Za největší hrozby, které si mnoho lidí neuvědomuje, protože jsou plíživější a zdánlivě méně naléhavé, považuje vlny veder a rozkolísanost srážkového režimu, kdy se střídají srážky přívalového typu a delší období sucha. „Například vlny veder nejsou na první pohled tak dramatické, ale mohou si vyžádat mnohem větší počet obětí, než kolik zahyne například při povodni nebo při průchodu tornáda. K tomu musíme přidat dlouhodobý vliv na krajinu a ekosystémy..."

I když jsou klimatické změny globálního charakteru, i jedinec má podle Michala Žáka řadu možností. „Máme volební právo a každý den můžeme dělat rozhodnutí, která mají co nejmenší dopad na klima a prostředí kolem nás,“ apeluje. „Někdy to možná nemáme plně ve svých rukou a můžeme mít pocit, že role jedince je v otázkách klimatu zanedbatelná, ale snažme se, než bude úplně pozdě.“

České extrémy

• 40,4 °C nejvyšší naměřená teplota v ČR (Dobřichovice, 20. 8. 2012)

vs. 56,7 °C nejvyšší naměřená teplota na Zemi (Údolí smrti, USA, 1913)

• -42,2 °C nejnižší naměřená teplota v ČR (Litvínovice u ČB, 11. 2. 1929)

vs. -89,2 °C nejnižší naměřená teplota na Zemi (polární stanice Vostok, Antarktida, 21. 6. 1983)

• 0,4 °C nejnižší průměrná roční teplota (Sněžka)

• 10.5 °C nejvyšší průměrná roční teplota (Praha, Klementinum)

• 237 mm nejintenzivnější déšť za 1,5 hodiny (Mladotice, 25. 5. 1872)

• 345 mm nejvyšší denní úhrn srážek na území ČR (Nová Louka na Liberecku, 29. 7. 1897)

• 426 mm nejnižší průměrný roční úhrn srážek (Tušimice, období 1961-2000)

• 1442 mm nejvyšší průměrný roční úhrn srážek (Labská bouda, období 1961-2000)

• 216 km/h nejvyšší naměřená rychlost větru (orkán Kyrill, Sněžka, 18. 1. 2007)

• 186 dnů průměrně nejvíce dnů se sněhovou pokrývkou za rok (Sněžka)

• 491 cm nejvyšší naměřená sněhová pokrývka (Lysá hora, 9. 3. 1911)

Autorka je spolupracovnicí redakce, působí na Univerzitě Karlově.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.