Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Dítě na přání

Nová vědecká studie ukazuje, že lze se skoro stoprocentní přesností přečíst genom třídenního embrya. Jestli máme rodičům „dětí ze zkumavky“ závidět, nebo ne, je otázka

Dítě na přání
Třídenní embrya se standardně geneticky testují už dnes. Díky tomu lze například odhalit závažné genetické poruchy, jako je Downův syndrom, případně je možné vybrat „zdravé“ embryo. | Shutterstock.com

Americký sci-fi film Gattaca se odehrává v „nepříliš vzdálené budoucnosti“. Jeho hlavní hrdina se jmenuje Vincent Freeman a od naprosté většiny svých filmových vrstevníků se liší tím, že nebyl počat ve zkumavce, ale postaru na zadním sedadle automobilu vyrobeného v Detroitu. Rodiče ho milují, ale co je mu to platné: ve společnosti posedlé genetickou dokonalostí nemá někdo jako on – tedy „podřadný přírodní produkt“ zatížený dědičnými chorobami a s „předpokládanou délkou života třicet let a dva měsíce“ – šanci uspět. Vincent chce létat do vesmíru, ale místo toho v obří kosmické korporaci Gattaca šůruje záchodky.

Nemoci i schopnosti

K podobné geneticky naleštěné budoucnosti máme zatím daleko a nadnesený je i titulek článku. Jenže věda pádí rychle kupředu a některé americké a japonské společnosti zabývající se umělým oplodněním začínají rodičům komerčně nabízet velmi podrobné genetické testy embryí, jejichž pomocí odhadují riziková skóre pro řadu dědičností ovlivněných nemocí, a existují dokonce náznaky, že se totéž týká i budoucích vlastností dětí, jako je třeba inteligence či schopnost učit se. Pozoruhodná je už samotná tato okolnost, ovšem na konci března publikoval tým vedený genetiky z jedné takové společnosti – konkrétně jde o kalifornskou firmu MyOme – v prestižním vědeckém časopise Nature Medicine recenzovanou studii, která ukazuje, jak lze prakticky se stoprocentní přesností zrekonstruovat kompletní genom lidského embrya starého jen několik dní.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit