Zdánlivě nesouvisející zprávy, které přicházejí z různých zemí EU, ukazují na to, že evropští politici nejsou připraveni přiznat obyvatelům ani firmám, že s nástupem Green Dealu bude vše dražší.
Zdánlivě nesouvisející zprávy, které přicházejí z různých zemí EU, ukazují na to, že evropští politici nejsou připraveni přiznat obyvatelům ani firmám, že s nástupem Green Dealu bude vše dražší.
Šéf UniCredit Andrea Orcel chce německou Commerzbank. Tamní politici mu ji nechtějí prodat. Konečné slovo bude patřit Evropské centrální bance.
Šéf UniCredit Andrea Orcel chce německou Commerzbank. Tamní politici mu ji nechtějí prodat. Konečné slovo bude patřit Evropské centrální bance.
Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair omezí nebo úplně zruší některé své linky v Německu. Nelíbí se jim, že německá letiště mají příliš vysoké poplatky.
Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair omezí nebo úplně zruší některé své linky v Německu. Nelíbí se jim, že německá letiště mají příliš vysoké poplatky.
Dodavatelské řetězce platí za maximální efektivitu klesající stabilitou: když přijde náraz o realitu, je zle.
Na cestě od Adama Smithe k Jeffu Bezosovi se někde něco zadrhlo. Ekonomika, k jejímž určujícím rysům patří komoditizace a z ní plynoucí obrovské obraty a nizounké marže, je zřejmě zranitelnější, než jsme si donedávna mysleli. Tak například v době, kdy nejvulgárnějším slovem světa je „skleníkový plyn“, trpí britští potravinářští výrobci nedostatkem oxidu uhličitého, jinak zlosyna číslo jedna.
Během září protestovali ostrovní výrobci perlivých limonád proti tomu, že mají k dispozici zásoby této nezbytné suroviny (zkuste pít coca-colu bez bublinek) jen na několik dnů. Tamní drůbežáři, kteří používají týž plyn k omámení svých zvířat před usmrcením, se zase rozhodli recyklovat použité dávky plynu; to je praxe, kterou předtím odsuzovali jako nehygienickou.
Geneze takového stavu je jednoduchá: energetické firmy ruší uhelné (a jaderné) elektrárny. Ceny plynu tím pádem vyskočí nahoru, což víme, že se skutečně děje: od začátku roku vzrostly téměř na trojnásobek. (Zejména bolestně jsou si toho vědomi ti z nás, kdo se chystají během nadcházející zimy plynem topit.) V reakci na to utlumují výrobu – tak trochu stranou zájmu – producenti hnojiv. Vedlejším produktem jejich byznysu je CO2, jehož je tím pádem nedostatek. Firmy, které se živí masovým vybíjením průmyslově chované drůbeže, jsou kvůli tomu namydlené.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
