Pandemie čínské chřipky loni výrazně zahýbala českými demografickými statistikami. Na podzim vyhnala denní počty mrtvých až na dvojnásobek průměru posledních pěti let. Covid-19 tak má hlavní podíl na 15procentním meziročním nárůstu statistik zemřelých v Česku. „Takto výrazná meziroční změna je v naší historii po roce 1950 zcela výjimečná,“ komentuje čísla šéf ČSÚ Marek Rojíček.

Celkem loni v Česku zemřelo přes 129 tisíc lidí, tedy skoro o 17 tisíc více než před rokem. Statistici sice neurčují u úmrtí jejich příčinu, prudké vzedmutí křivky od podzimu 2020 ale poměrně jasně ukazuje na souvislost s epidemií. 

„K největšímu počtu úmrtí došlo v listopadu, kdy jich bylo 15,7 tisíce. Dalších 14,2 tisíce obyvatel zemřelo v říjnu a 14,0 tisíce v prosinci. Přes 14 tisíc zemřelých za měsíc bylo přitom naposledy registrováno v prosinci 1995,“ potvrzuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Jan Němec

Dalším důkazem vlivu koronaviru na celková čísla je i věkové rozložení statistik. Suverénně vede kategorie 75 až 84 let, tedy právě covidem nejvíce ohrožená skupina. 

Důsledkem je i zkrácení věku dožití. Ten se loni snížil na 75,3 roku u mužů a 81,4 roku u žen, tedy o jeden rok, respektive o 0,7 roku. „Nepříznivá epidemická situace v roce 2020 se tak projevila více u mužů. Naděje dožití z roku 2020 odpovídá zhruba situaci v roce 2013, jde tedy o návrat o sedm let zpátky,“ upozorňuje vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

Nejhůře čínská chřipka loni zasáhla Zlínský kraj a odpovídá tomu i smutné prvenství v meziročním nárůstu zemřelých. Oproti roku 2019 jich bylo téměř o čtvrtinu více. Naopak relativně nejlépe si vedly Plzeňský kraj a Praha s dvanácti-, respektive jedenáctiprocentním zvýšením počtu zemřelých.