foto Shutterstock.com
Čína ve snaze zachránit ekonomiku ždímá boháče a rozdává obří pokuty
Čínská vláda bojuje s chřadnoucí ekonomikou a snaží se sehnat peníze, kde se dá. Teď začala obesílat majetné občany a firmy s požadavkem, aby si překontrolovali daňová přiznání a případné nedoplatky uhradili. Úřady je také vyzvaly, aby dodanili výnosy ze svých zahraničních investic, a to i zpětně.
redaktorka
Kampaň za daňovou „samokontrolu“ přichází v době, kdy se Peking chystá oznámit podrobnosti balíčku opatření, jež mají pomoci naplnit prázdné pokladny místních samospráv a nakopnout skomírající ekonomiku. Hospodářský růst země ve třetím čtvrtletí totiž nedosáhl oficiálního cíle pět procent, píše britský deník Financial Times (FT).
Chystaný fiskální balíček je další fází v září zahájených stimulačních opatření, jež by měly oživit důvěru domácností a investorů po dvou letech deflačních tlaků způsobených zejména realitní krizí.
Zisky z prodeje pozemků, jež jsou jedním z hlavních příjmů státní správy, klesly během prvních devíti měsíců letošního roku meziročně o téměř 25 procent. Daňové příjmy se ve stejném období snížily o 5,3 procenta. Celkové příjmy státního rozpočtu se meziročně propadly o 2,2 procenta na přibližně 16,3 bilionu jüanů (53 bilionů korun).
Ať platí bohatí
Regionální samosprávy se proto zoufale snaží tyto výpadky nahradit a kromě pečlivějšího výběru daní také drakonicky zvýšily pokuty pro soukromý sektor. Je to v souladu s oficiální vládní linkou zvanou „společná prosperita“, jejímž cílem je rovnoměrnější rozložení bohatství v zemi.
Podle čínských médií Yicai sedm z 16 provincií vykázalo v loňském roce prudký nárůst příjmů z pokut a konfiskací, přičemž například západočínský Čchung-čching zaznamenal zvýšení o 22,4 procenta, metropole Peking o 21,9 procenta. Mnoho místních samospráv už přestalo příjmy z pokut zveřejňovat, protože jejich „abnormální růst“ v posledních měsících by prý „demoralizoval populaci“.
Čína navíc začala prosazovat i dlouho přehlíženou daň ze zisků ze zahraničních investic nejbohatších lidí v zemi. „Čínské rozpočtové deficity dosáhly kritického bodu,“ řekl Gary Ng, hlavní ekonom společnosti Natixis. „Je stále naléhavější najít alternativní zdroje příjmů a zdanění bohatých se většiny obyvatel ekonomicky nedotkne.“
Například společnost Hisun Pharmaceuticals v říjnu oznámila, že při vlastní kontrole zjistila dluh na daních a penále 18 milionů jüanů (necelých 60 milionů korun). Firma Allgens Medical už v září zaplatila osm milionů jüanů (26 milionů korun) a Guizhou Gas 20 milionů (65 milionů korun).
Kontrole nikdo neunikne
Ani firmy, které žádné nesrovnalosti nevykázaly, nemají klid. Úřady je vyzvaly, aby svá tvrzení o bezúhonnosti doložily a důkazy si uschovaly „pro pozdější kontrolu“.
Pro druhou největší ekonomiku světa jsou uvedené částky jen drobné a, jak uvedl Ng, ani tlak na výběr daní zaměřený na bohaté a soukromé společnosti „nemusí být dostatečný“.
Plán na vyšší výběr daní může zhatit i všudypřítomná korupce. Jak naznačil jistý právní zástupce, jenž si přál zůstat v anonymitě, jeho bohatým klientům se při jednání s úředníky otevřel určitý „manipulační prostor ohledně potenciálních daňových povinností“.
Tlaky na dodatečné zdanění a vysoké pokuty navíc mohou mít i zcela opačný než zamýšlený efekt. Daňové požadavky totiž vyvolaly paniku mezi bohatými zejména ve městech, jako je Peking, Šanghaj nebo Šen-čen. „Někteří ani nevěděli, co všechno mají přiznat. Mnozí si neuvědomili, že danění podléhají i jejich zisky ze zahraničí,“ řekl FT jeden z místních daňových poradců.
Podle šéfa asijsko-pacifické asociace Alternative Investment Management Association Kher Sheng Leeho bylo toto opatření pragmatické a vynucené okolnostmi, nicméně hrozí, že pokud se zásahy rozšíří, naruší to důvěru podnikatelů a investorů.
Čína má progresivní zdanění pro fyzické osoby se sedmi pásmy podle výše příjmů od tří do 45 procent, firmy platí základní sazbu 25 procent, ta ale bývá často „optimalizována“ na 10 až 15 procent.
