„Čína se naopak snaží o naplňování programu Made in China 2025, včetně získávání pokročilých technologií v ČR,“ varuje kontrarozvědka BIS. Ta je od loňského roku nově angažovaná i v prověřování potenciálně nebezpečných investic z třetích zemí v Česku

„Rizikem jsou zejména akvizice Číny v českých společnostech a snahy o přenášení výroby do Číny,“ napsala BIS do své poslední výroční zprávy za rok 2021. Nad rámec uvedených několika vět však téma dále veřejně komentovat nechce.

Právě rok 2021 byl ale vůbec prvním, kdy se i v Česku začal stát aktivně věnovat zamýšleným investicím z třetích zemí – jako je právě Čína, Rusko – do tuzemských strategických oborů s „potenciálem ohrozit bezpečnost ČR nebo vnitřní či veřejný pořádek“.

Jde o obory, jako je energetika, chemický průmysl či IT a telekomunikace. Patří sem ale i startupy, spin-offy či malé společnosti, které vyvíjejí unikátní řešení za pomoci nových a nastupujících technologií, často v oborech, jako je umělá inteligence, robotika či nanotechnologie a biotechnologie. Zvláštní pozornost je nyní i s ohledem na probíhající válku na Ukrajině věnována všem „bezpečnostně relevantním“ ruským a běloruským investicím a investorům.

Zatím žádný zákaz

Zákon od loňského května umožňuje prověřovat i ty investice, za nimiž sice navenek stojí evropský investor, ale ovládá jej mimoevropský majitel. Podmínkou pro prověření je i to, že by investor získal nejméně desetiprocentní podíl na hlasovacích právech či měl jinou významnou kontrolu nad cílovou firmou.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má téma ve své gesci, v prvním roce existence zákona – od 1. května 2021 do konce dubna 2022 – prověřovalo celkem dvanáct případů a vyjadřovalo se i k 389 investicím z jiných členských zemí Evropské unie.

„Z celkového počtu našich dvanácti případů nedošlo k žádnému zákazu. Ve dvou případech se investoři sami stáhli a dva případy nadále pokračují,“ shrnul ve vůbec první výroční zprávě k tématu Ota Šimák, ředitel Odboru obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací ministerstva průmyslu.

Finální rozhodnutí, zda potenciálního investora z obchodu s ohledem na bezpečnost vyloučit, by bylo na vládě – až k ní však zatím žádný případ nedoputoval.

O konkrétních firmách, které prošly ověřovacím procesem, ministerstvo prý ze zákona mluvit nemůže, v obecné rovině šlo ale o obory letectví, telekomunikací, IT, vodohospodářství, strojírenství, biotechnologií, chemického průmyslu a zdravotnictví.

Méně firem než loni

Úplný zákaz investice z třetích zemí je zatím i v mezinárodním kontextu ojedinělý jev. V zemích EU šlo dosud jen o jednotky procent případů. Důvodem je ale i to, že pokud sám investor dojde k závěru, že by mohl být z bezpečnostních důvodů vyloučen, raději s ohledem na reputační riziko od záměru sám upustí.

V roce 2020 bylo v EU (v zemích, kde tou dobou tento zákon již platil) 91 procent případů schváleno, v sedmi procentech se investoři z procesu dobrovolně stáhli a pouze ve dvou procentech případů padlo rozhodnutí o zákazu investice.

Na prověřování firem se vedle ministerstva průmyslu podílí i ČNB, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Policie ČR a již zmíněné zpravodajské služby. „Od počátku účinnosti tohoto zákona (1. 5. 2021, pozn. red.) prověřila BIS 78 právnických osob a 54 fyzických osob v rámci evropských notifikací a 57 právnických osob a 69 fyzických osob v rámci prověřování investic směřujících na území ČR (konzultace a řízení),“ vypočítala BIS ve své zprávě za rok 2021.

Na dotaz HlídacíPes.org BIS doplnila i zatím známé údaje za rok letošní: „Od začátku roku do poloviny října 2022 BIS v rámci své působnosti prověřila celkem 49 právnických osob a 62 fyzických osob. V roce 2022 jsou počty zatím nepatrně nižší než v roce předchozím,“ říká mluvčí BIS Ladislav Šticha. Podle informací HlídacíPes.org z ministerstva průmyslu ani v letošním roce zatím žádný případ nemusela posuzovat vláda. 

Až když řekne vláda

Investice a firmy, kterých se investice týkají, jsou prověřovány na třech úrovních:

• notifikace, kdy jsou prověřovány investice ze třetích zemí, které směřují do jiného členského státu EU, ale k nimž má ČR možnost se vyjádřit,

• konzultace, v rámci nichž se prověřují investice, jež přímo specifikuje zákon, případně ty, kde o to investor dobrovolně požádá,

• řízení, která jsou povinná pro úzkou skupinu nejcitlivějších oblastí a kde je vyžadován k povolení investice souhlas státu.

Text vznikl ve spolupráci se serverem HlídacíPes.org