Vražedné povodně v Porýní-Vestfálsku jsou pro klimatické panikáře a německá média jasným důkazem, jaké katastrofy se na nás hrnou s globálním oteplováním, a zároveň přišly akorát v okamžiku prezentace šílené vize Evropské komise na boj s emisemi až do ožebračení posledního Evropana. V Česku jsme poněkud racionálnější, a tak ani tradiční klimatičtí experti si netroufli přisoudit nedávné moravské tornádo emisím sodovkového plynu.

Oblíbená teze, že oteplování přináší větší počet extrémních jevů, je přinejmenším v případě povodní dost na vodě. A řada studií ji na konkrétních datech jasně popírá. Například i samotná Německá meteorologická služba ve své zprávě o klimatu z roku 2020 uvádí: „V létě nelze pomocí dostupných údajů z pozorování a známých metod v současné době identifikovat žádné trendy v počtu dnů s vysokou úrovní srážek. Dominuje zde krátkodobá a střednědobá cyklická variabilita.“

Prostě příroda dává čas od času člověku lekci o všemocnosti a předpovídané pětisetleté sucho vyvrcholí záplavami. Pro politiky je samozřejmě jednodušší hodit to na globální oteplování a vyhnout se zkoumání, nakolik fungoval, nebo spíše nefungoval, výstražný systém. Ve srovnání s bleskovými povodněmi na severu Čech, které následovaly několik dní poté, je zjevné, že to v Německu evidentně nebyla žádná sláva.

Žel v zeleném Německu racionalita ubývá a významná část populace je už hluboce přesvědčena, že globální oteplování může i za to, když Helmut v hospodě Um die Ecke připálí eintopf.

Tohle zvláštní rozpoložení mysli vládne v Bruselu už nějaký čas a je základem aktuálního klimatického balíčku, který byl evropským občanům předložen jakoby k diskusi, ale ve skutečnosti jen pro forma, protože většina agendy může být prohlasována většinově. A také jako vždy absolutně bez nějakých dopadových studií a konkrétních dat ukazujících, co to bude znamenat pro životy lidí. Zato s nabídkou úplatku v podobě fondů na pomoc těm, kteří kvůli realizaci nové zelené politiky přestanou mít na otop a cestu dětí do školy, což je nabídka, které se dá těžko odolat. To bude teprve povodeň.

Takže si zopakujme: Evropa produkuje osm procent světových antropogenních emisí CO₂, takže její uhlíková neutralita nic neřeší. Jiné země se touto cestou nevydají, protože buď nemají Brusel a jejich demokratické systémy by vedly k tomu, že je voliči prostě vymění, nebo jsou to diktatury, jejichž diktátoři se nejvíce bojí revoluce, a tak ji provokovat fakt nebudou. Je navíc prakticky jisté, že pokud budou respektovat fyziku a svobodný trh, budou v zelených technologiích mnohem úspěšnější než evropští plánovači. Historie totiž nezná opačný příběh. Nehledě na to, že bohaté země dokážou chránit životní prostředí a šetřit zdroje řádově dokonaleji než země chudé, mezi něž se – ať už dobrovolně, nebo z donucení – zařadíme prakticky všichni v Evropě.

Pokud si národní politické reprezentace myslí, že to ustojí se sváděním viny na Brusel, tak se fakt hodně pletou. Tahle klimatická medicína vyprodukuje skutečné extremisty, proti nimž jsou Okamura či Salvini jemní středoví kavárenští intelektuálové, což může být konec Evropy v podobě, jak ji známe.

A tak by se i ti Němci, kteří jsou potřetí v dějinách motorem děsivého hazardu, měli trochu zamyslet nad tím, jak budou při povodních za dvacet let zachraňovat lidi na člunech na baterky a s bagry s dobíječkou na území, kde sto kilometrů okolo nejde proud, protože diesel agregáty jsou zakázané.