V ODS se před volbami mluví například o redukci některých daňových výjimek, ale zároveň zaznívají obavy z tlaku na navyšování veřejných výdajů a různých „levicových nápadů“. „Velmi bych si přál, aby pozitivní vývoj ekonomiky a redukce některých státních výdajů umožnila diskusi např. o zvýšení slevy na poplatníka. Zároveň se obávám opačného trendu a kombinace tlaku na zvyšování veřejných výdajů, které vidíme u opozice skoro u každého zákona, a nápadů některých levicových ekonomů, například na zavádění sektorových daní, zvyšování majetkových daní a progrese, které moji podporu rozhodně nemají,“ řekl pro Echo24 místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Vojtěch Munzar (ODS).

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček v rozhovoru pro Echo24 řekl, že se domnívá, že není a nebude čas a prostor na revoluční myšlenky, jako když ODS kdysi přišla s konceptem rovné daně. „Na to doba úplně není. Jednotlivé strany budou přicházet spíše s parametrickými, milimetrovými změnami. Všichni ale víme, že náš daňový systém je složitý, to je jeho základní problém a tam je prostor pro práci, respektive rušení výjimek velký,“ uvedl Skopeček.

TÝDENÍK ECHO: Trumpův budíček pro Evropu. Jak nový americký prezident ovlivní geopolitiku

Debata o daňovém systému má podle něj tři roviny. Jedna je celková výše zdanění, respektive daňové zátěže, druhá rovina je struktura, tedy to, jak daňové břemeno dopadá na jednotlivé skupiny ve společnosti, a třetí rovina je právě administrativní složitost, náklady spojené s plněním daňových povinností.

„Já jako pravicový politik a liberální ekonom bych si přál, aby zdanění spíše klesalo, ale ve stávající politické konstelaci žádné razantní snížení daní očekávat nejde. Složitě se totiž hledá skupina, která by zároveň dokázala šetřit na výdajích státu. Takže v té první rovině žádné revoluční změny nečekám, byť bych si přál, aby nás takto smýšlejících politiků bylo více,“ řekl Skopeček s tím, že to se musí odpracovat i mimo sněmovnu, ve veřejném prostoru.

„Škrtat by bylo potřeba plošně“

V souvislosti se strukturou daní připomněl, že v rámci konsolidačního balíčku dala vláda Petra Fialy (ODS) o něco větší důraz na majetkové daně, které byly historicky velmi nízké a podle Skopečka stále v mezinárodním srovnání velmi nízké zůstanou. „Myslím, že už nikdo nechce opakovat debatu o jejich dalším zvyšování. Takže ani nečekám, že by se v příštím volebním období našla většina, která by nějak dramaticky chtěla měnit strukturu zdanění, jakkoliv na to jako ekonom můžu mít silný názor. Zůstane to tedy u té debaty o naprosto dílčích otázkách, jako je zdanění tichého vína, vyšší zdanění neřestí apod. Zatímco s tím prvním souhlasím, u vyššího zdanění cigaret, alkoholu a hazardu varuji, že už jsme často v bodě maxima či dokonce za ním tzv. Lafferovy křivky,“ míní Skopeček. Neprůchodné je podle něj i zavedení jedné sazby DPH, což chce TOP 09. Sám by to ale podpořil.

Největší prostor pro změny vidí ve zjednodušování daňového systému. „To znamená odstraňování nejrůznějších výjimek daňového systému, který je objektivně složitý. Tam vidím největší prostor pro aktivitu. Každá daňová výjimka má za sebou nějaké příjemce, kteří z ní těží. Je to rozhodně nejednoduchý politický boj, ale myslím, že na tom může být větší politická shoda,“ řekl Skopeček. Více se ale obává například dopadů Green Dealu.

ROZHOVOR: Razantní snížení daní nečekám, říká Skopeček

Skopeček také patří ke kritikům tempa konsolidace veřejných financí a domnívá se, že by bylo potřeba nařídit ministrům plošně škrtnou nějaké procento. „V objemu schodků, které tady máme, nejde hledat drobné, jednotlivé úspory, ale je potřeba říci těm ministerstvům: Škrtněte tolik a tolik procent. A pak nastupuje politická a manažerská schopnost ministrů úspory v této výši najít a navrhnout. Samozřejmě si vláda může říci, že něco je priorita, kde se škrtat nebude, to je jasné. Ale nesmí být těch priorit třeba dvacet pět,“ řekl Skopeček.

Neměli žádnou náhradu za zrušení superhrubé mzdy, říká ekonom

Analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil pro Echo24 řekl, že ODS se nedávno dopustila přesně toho, čeho se Skopeček chce vyvarovat, když prosadila zrušení superhrubé mzdy. „Právě to bylo snížením daní, ke kterému ‚se nenašla skupina, která by zároveň dokázala ušetřit na výdajích státu‘. Ano, pravicový politik by měl usilovat o nižší daně, ale zároveň i o adekvátně snížené výdaje. Dočkali jsme se pouze té první části – snížení daní – a po něm zůstala v rozpočtu obrovská díra, kterou se dodnes nepodařilo zacelit. Nezbývá než doufat, že při příští příležitosti si ODS vzpomene, že snížení daní na dluh není pravicové řešení,“ řekl Echu Hradil.

Zjednodušování daňového systému a odstraňování výjimek je podle něj chvályhodný záměr, nicméně nelze zde čekat velké dodatečně objemy. „Zároveň si nelze nevšimnout, že některé křiklavé výjimky, které nemají logiku, konsolidační balíček nenapravil. Jedná se hlavně o absurdní výjimku ze spotřební daně pro tiché víno či daňové zvýhodnění hypoték. Snížena, ale nikoliv zrušena, byla i podpora stavebního spoření. To všechno jsou příklady zvýhodňování konkrétních skupin obyvatel na úrok ostatních, které nedávají žádný ekonomický smysl,“ míní Hradil.

Souhlasí s tím, že tak obrovské deficity, jaké má aktuálně Česko, nelze dost dobře řešit drobnými úpravami, ale vyžádají si drastičtější, plošná opatření. „To je samozřejmě nepříjemné, ale přesně na to měli poslanci myslet v momentě, kdy plošně snižovali výběr daní zrušením superhrubé mzdy. Možná by si bývali již tehdy uvědomili, že za ni žádnou náhradu vymyšlenou nemají a tento krok by si lépe rozmysleli,“ řekl Hradil.