V roce 2019, na svém vrcholu, turistický průmysl tvořil přes desetinu světového HDP. Otočilo se v něm 9,6 bilionu dolarů, které živily více než 330 milionů lidí pracující v hotelích, restauracích nebo cestovních agenturách.

O rok později kvůli covidu obrat v cestovním ruchu propadl více než o polovinu - na 4,9 bilionu dolarů. O práci přišlo přes 60 milionů lidí. Nejhůře to ovšem nepocítili "rozmařile" cestující Evropané, Američané nebo Číňané, ale často chudí lidé v rozvíjejících se zemích, na turismu závislých třeba v Jižní Americe nebo jihovýchodní Asii.

Loňský rok byl pro mezinárodní turismus obecně také katastrofální, v uvolněnějších regionech se ale začal zotavovat. Letos odvahu vpustit bez karantén a dalšího obtěžování turisty našly i dosud nejpřísnější země. Otevírá se Asie i Jižní Amerika a v oboru je stále patrnější mírný optimismus. Už za první tři měsíce roku sektor zaznamenal meziroční nárůst o 182 procent; Evropa si oproti loňsku polepšila dokonce čtyřnásobně.

Podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) by letos celkové celosvětové příjmy z cestovního ruchu měly dosáhnout asi 8,4 bilionu dolarů a v roce 2023 se vrátit na předcovidovou úroveň, tedy přibližně 9,6 bilionu. Do práce by se měla také vrátit asi polovina propuštěných a napřesrok budou i personální stavy zpátky "na svém".

Detailní statistiky a predikce UNWTO ale ukazují, že rozdíly v regionech budou dál velké. Zatímco otevřená Evropa nebo Spojené státy jsou na nejlepší cestě k normálu, třeba jihovýchodní Asie nebo Nový Zéland s Austrálií letos ztrátu kvůli pozdnímu otevření hranic nedoženou a na čísla roku 2019 se vrátí nejdříve příští rok. 

Seznam zemí, které nějakým způsobem omezují příchozí turisty, se letos výrazně ztenčil. Dveře ale pořád nejsou otevřené dokořán všude a každému. Obecně nejvstřícnější je Evropa. U cest mimo starý kontinent nicméně mnoho zemí stále trvá na dokončeném očkování proti covidu nebo absolvování testu. Zejména v Asii navíc platí, že se pravidla pro turisty mohou změnit ze dne na den.