Čeští vědci přicházejí s nanoobvazem, který rychle hojí rány

Čeští vědci vyvinuli nový antibakteriální materiál, který umí bránit vzniku bakteriálních infekcí a může v důsledku sloužit jako kryt ran, například popálenin. Pomůže při jejich léčbě a ulehčí hojení, protože působí i na odolné bakterie, na něž už běžná antibiotika nezabírají.

Výsledky rozsáhlé interdisciplinární studie byly publikovány v časopisu Scientific Reports. Těžištěm české novinky je nová třída látek, takzvané lipofosfonoxiny (LPPO). Vyvinul je tým Dominika Rejmana z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (AV ČR) ve spolupráci s Liborem Krásným z Mikrobiologického ústavu AV ČR. „Lipofosfonoxiny představují velkou naději pro novou generaci antibiotik. Nemusí pronikat do bakterií, ale působí na povrchu, kde narušují bakteriální buněčnou membránu. Díky tomu jsou schopné ničit bakterie účinně a rychle,“ říká Dominik Rejman z ÚOCHB.

Látky zkracované do písmen LPPO mají potenciál zejména tam, kde je potřeba okamžitý cílený zásah, jako v případě kožních infekcí. Pro takové použití je však nutné je zkombinovat s vhodným materiálem, který zajistí jejich lokální účinek bez nutnosti dostávat je do oběhového systému.

Česko má inovační potenciál v nanotechnologiích, v umělé inteligenci zatím zaostává

Česko má vysokou publikační aktivitu v pokročilých materiálech a nanotechnologiích. Naopak na umělou inteligenci se zaměřuje méně, než zahraniční země. Vyplývá to ze studie Technologického centra Akademie věd.

Česko má vysokou publikační aktivitu v pokročilých materiálech a nanotechnologiích. Naopak na umělou inteligenci se zaměřuje méně, než zahraniční země. Vyplývá to ze studie Technologického centra Akademie věd.

Takovým vhodným materiálem se ukázala být polymerní nanovlákna vyvinutá v týmu Davida Lukáše z Technické univerzity v Liberci. Vědci je zkombinovali s látkami LPPO, a připravili tak nový typ obvazového materiálu pro kožní rány s bakteriální infekcí. Jeho hlavní výhodou je, že antibakteriální LPPO se z něj uvolňují postupně a v závislosti na přítomnosti a rozsahu infekce.

„Použitý nanomateriál se rozkládá působením enzymů na neškodné molekuly. LPPO jsou jeho pevnou součástí a uvolňují se z něj převážně při tomto rozkladu. Ten je navíc značně urychlován v přítomnosti bakterií, které produkují rozkladné enzymy. To znamená, že čím více bakterií je v ráně, tím rychleji se materiál rozkládá a tím více aktivních látek se uvolňuje do postiženého místa a podporuje hojení a regeneraci měkké tkáně,“ vysvětluje působení materiálu Dominik Rejman.

Covid jim dal křídla. Biotechnologické firmy jsou budoucností medicíny

Vakcíny proti koronaviru neznamenají jen byznys a záchranu světa. Mohou přinést průlom v medicíně.

Vakcíny proti koronaviru neznamenají jen byznys a záchranu světa. Mohou přinést průlom v medicíně.

Na vývoji se podíleli vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Technické univerzity v Liberci, tým Mikrobiologického ústavu AV ČR, Kliniky popáleninové medicíny 3. lékařské fakulty UK a Univerzity P. J. Šafárika v Košicích.

Vědci nyní chtějí představit svůj záměr medicínskému byznysu, aby výsledky jejich bádání přetavil v konkrétní výrobky. Na komercializaci spolupracují IOCB TECH, dceřiná společnost ÚOCHB, a Charles University Innovations Prague, dceřiná společnost Univerzity Karlovy, které byly zřízeny za účelem přenosu výsledků akademického výzkumu do praxe.