Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Česko může těžit z klimatické změny. Díky chmelu

I přes změnu klimatu je nejlepší stávající polohy pro pěstování chmelu v Česku ponechat tam, kde jsou, říkají odborníci.

Česko může těžit z klimatické změny. Díky chmelu
Chmelové šištice | Shutterstock.com

Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

„Dopady klimatických změn na pěstování chmele zasáhnou nejvíce jižní část Evropy, jako je například Slovinsko, Španělsko a Portugalsko. Česká chmelařská oblast dopadla v průzkumu velmi dobře, stejně tak německá oblast Hallertau,“ uvedl Možný. Nicméně i Česko se může potýkat s problémy při pěstování chmele v důsledku klimatických změn.

Chmel potřebuje určité druhy půdy a umístění. Během staletí podle Možného postupně vynikly lokality, které dlouhodobě dávají nejlepší výnosy a kvalitu, což není možné jednoduše přestěhovat jinam. Proto i přes změnu klimatu je nejlepší stávající polohy pro pěstování v Česku ponechat tam, kde jsou.

„Sice celoevropsky se teploty budou zvyšovat rovnoměrně, střední Evropa bude z hlediska srážek na tom o něco lépe, což je i jeden z dalších důvodů. Dobré výnosy chmele vyžadují dostatek vody. Proto jsou výhodné lokality poblíž vodních toků s vyšší hladinou spodní vody. I mikroklimatické podmínky mohou být rozhodující,“ řekl Možný.

Expert míní, že si chmelaři i pivovarnický průmysl uvědomují přicházející problém v souvislosti se zvyšujícími se teplotami, suchem a jak velkému tlaku v současné době čelí. „Světový trh je provázaný a myslím si, že celosvětově většina producentů situaci sleduje. Vyvozuji to i ze statistik námi publikovaného vědeckého článku o dopadech klimatických změn na pěstování chmele v časopise Nature Communications, který patří k jednomu z nejčtenějších,“ uvedl Možný.

Dodal, že začínají vznikat různé iniciativy největších výrobců piv například ve Spojených státech. V České republice Plzeňský Prazdroj vyvíjí iniciativu Pro chmel, pomocí které se snaží pomoct českým chmelařům.

Mezi nabízená řešení současné situace podle Možného patří například šlechtění odrůd chmele nebo užití vhodnější agrotechniky, která je šetrnější a pomáhá zachovávat dostupnou vodu v půdě. „Jsem optimistický a věřím, že se produkce chmele a výroba piva dokáže zachovat. Jednak díky iniciativám největších výrobců piv, stejně tak díky vědeckému výzkumu,“ dodal.