Psychoaktivní léky, které zklidňují a navozují spánek, problémově užívá 1,35 milionu Čechů. Jde o lidi, kteří berou větší dávky, než je doporučeno, případně lék vůbec užívat nemají. Podle odborníků si tím Česká republika zadělává na pořádný problém.

To, že Češi propadli lékům, které slouží ke zklidnění a jež jsou souhrnně označovány jako z-léky, uveřejnilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti ve své Zprávě o problematickém užívání psychoaktivních léků. Vyplývá z ní, že sedativa (sloužící ke zklidnění) a hypnotika (napomáhající k usnutí) užívá problémově 1,1 milionu Čechů. Opioidní analgetika (k utišení bolesti) pak problémově užívá na 550 tisíc Čechů. Samotné problémové užití vládní středisko definuje jako „užití léku s lékařským předpisem nebo bez něj. Avšak zjevně mimo přijaté lékařské postupy nebo pokyny. To znamená za rekreačním účelem kvůli opojným účinkům léčby nebo v rámci samoléčby, kdy rizika a problémy spojené s užitím převažují nad jeho přínosy.“

Češi si jednoduše dopřávají větší dávky léku, než jaké jim předepíše lékař. A v případě, kdy pacient lék od lékaře předepsaný ani nedostal, si naordinuje samoléčbu a obstará si jej mezi přáteli, případně na internetu. Jenže podle odborníků jde o velmi rizikové chování, jež může člověka v konečném důsledku nevratně poškodit. „Problematické užívání léku může být příčinou mnoha zdravotních poruch a negativních sociálních dopadů na uživatele i jejich okolí. Kromě výskytu možných nežádoucích účinků je typickým dopadem také vznik závislosti,“ říká Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Mezi nejčastější zdravotní obtíže při závislosti na z-lécích patří úzkost, vnitřní chvění či třes, tělesné napětí, svalové bolesti, bolesti hlavy, slabost, únava, nevýkonnost a pokles nálady. Objevují se také fyzické příznaky, jako je bolest břicha, neuralgie (bodavá, pálivá a často silná bolest způsobená podrážděným nebo poškozeným nervem), parestézie (nepříjemný pocit brnění, píchání, svědění či pálení kůže) či tachykardie (zrychlení srdeční frekvence).

Typický uživatel: žena 65+

Užívání psychoaktivních léků je přibližně dvakrát častější u žen a zvyšuje se s věkem. Zatímco v mladších věkových kategoriích převažuje užívání opioidních analgetik, ve věkových kategoriích nad 35 let nad opioidy už významně převažuje užívání sedativ a hypnotik. „Lze říct, že toto problémové chování je skutečně více ženskou záležitostí. Vysvětlujeme si to tak, že ženy se k lékům dostanou snáze. Je to způsobeno tím, že zatímco ženy obecně mají k lékařům důvěru a jsou zvyklé své zdravotní problémy řešit s odborníkem, muži tolik zdravotní pomoc nevyhledávají, a k lékům se tedy tolik nedostanou. Pokud jde o věkové rozdíly, z dat vyplývá, že zatímco mladší lidé řeší potíže se stresem, třeba z pracovního vytížení, starší lidé si psychoaktivními léky hlavně chtějí navodit spánek,“ vysvětluje Chomynová a dodává, že naprosto typickým člověkem, jenž užívá psychoaktivní léky nesprávně, je žena ve věku 65 let a více.

Středisko v této souvislosti upozorňuje, že míra zneužívání léků, a to jak léků na předpis, tak volně prodejných, je vysoká také mezi obyvateli domovů pro seniory. Velmi časté je zde prý užívání vyšších než doporučených dávek a kombinace užívání léků s alkoholem. „To je velmi závažné sdělení. Bohužel pro něj nemáme jasné vysvětlení. Nabízí se ale, že personálu domovů sociální péče je líto klientů, kteří si stěžují, že nemohou usnout. A tak, ačkoli to třeba není správně, lék klientovi stejně podají. Chtějí klientovi ulevit od jeho problému a podání léku je poměrně snadným řešením,“ říká Chomynová.

Léky snadno a rychle

„Koupím Hypnogen, neprošlý, originál zabalený. Spěchá.“ „Nabídka: Neurol, jedno platíčko, bez krabičky. Rychlá transakce.“ To jsou ukázky z internetového bazaru z první poloviny ledna. Ačkoli internetový prodej léků na předpis je podle českých zákonů zakázán, v reálu je velmi častý.

„V současnosti je získávání psycho­aktivních léků nákupem na internetu rozšířeným zdrojem z-léků. Jejich cena může být ve srovnání se standardním zdrojem v lékárně výrazně vyšší. Dostupnost psychoaktivních léků, především opioidů, sedativ a hypnotik, na internetu je vysoká, a to i na online platformách v českém jazyce,“ potvrzuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.

Online jsou již dostupné také takzvané nové benzodiazepiny, látky ze skupiny benzodiazepinů, které nejsou registrovanými léčivými přípravky a nabízejí se jako nové psychoaktivní látky. V EU bylo v roce 2020 monitorováno celkem třicet těchto benzodiazepinů, nejčastěji se nabízí etizolam a flualprazolam. Stále častěji jsou rovněž tyto nové benzodiazepiny používány k nelegální výrobě falešných verzí běžně předepisovaných benzodiazepinových léků (např. Valium, Xanax), což znamená značná rizika pro jejich případné uživatele.

V roce 2020 bylo policií za drogové trestné činy zadrženo celkem 3300 osob, z toho 174 v souvislosti s psychoaktivními léky. Nedovolené držení psychoaktivních léků může být postiženo také jako přestupek. V roce 2020 bylo evidováno 25 pachatelů přestupků neoprávněného držení psychoaktivních léků v malém množství pro vlastní potřebu, zejména v souvislosti s opioidy a benzodiazepiny.

Až příliš tolerantní národ

Jenže jak je možné, že může tak velké množství lidí brát léky nesprávně, když drtivá většina pilulek je vázána na lékařský předpis? Podle předního českého adiktologa Ivana Doudy je to způsobeno hned několika okolnostmi. „Zaprvé je to velmi špatné pokrytí odborné psychiatrické péče. Máme velmi málo psychiatrů, ale velké množství lidí, kteří potřebují jejich péči. Lékař, protože chce pomoci maximu pacientů, spoustě lidí předepíše léky. Kvůli nedostatku času pak třeba nezkontroluje, zda pacient léky bere tak, jak má. Mnozí lékaři také nikoli z nedbalosti, ale z důvodu pracovního vytížení zapomenou zkontrolovat, zda někdo psychoaktivní léky neužívá déle, než se doporučuje. Platí přitom, že čím déle nějaký lék berete, tím je riziko vzniku závislosti vyšší,“ říká Douda.

Druhým problémem je malá regulace léčiv. „Běžně vám tyto z-léky může předepsat i praktický lékař. Samozřejmě že ideální by bylo, aby je mohl předepisovat jen lékař odborný. Jenže tím opět narážíme na první problém. Kdyby měl každou nespavost řešit jenom psychiatr, čekací lhůta na jeho vyšetření by byla ještě o poznání delší,“ říká Douda. Dalším problémem je pak všeobecné mínění veřejnosti, která z-léky toleruje. Na to upozorňuje i citovaná zpráva monitorovacího střediska, podle níž jsou „postoje populace k užívání psycho­aktivních léků dlouhodobě tolerantní, jejich užívání je přijatelnější než užívání jiných návykových látek včetně tabáku“.

Vladimír Barák

Adiktolog Douda ale říká, že tento tolerantní náhled na z-léky se časem musí změnit. „Mou oblíbenou definicí je, že droga je chemická látka, která ovlivňuje psychiku člověka. Z toho vyplývá, že i z-léky jsou drogy. Je potřeba, aby si toto veřejnost uvědomila. Nemůžeme říkat, že něco, co vznešeně nazveme léky, nám jen pomáhá,“ říká odborník a dodává, že v tomto při svých přednáškách a seminářích apeluje i na lékaře. „Když lékař předepíše lék na spaní, měl by pacientovi jasně říct, že mu předepisuje nikoli lék, ale drogu. Pacient se pak k užívání staví trochu jinak a myslím, že to tak je správně. Vhodné by bylo také to, kdyby o problematice coby drogovém problému informovala i média a o úskalích rizikového užívání léků/drog dostávaly informace i děti v rámci školní docházky,“ má jasno odborník.

Samo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti v souvislosti se zjištěními ze zprávy zatím nepublikovalo žádné doporučení pro vládu a další aktéry protidrogové politiky. „Doporučení připravujeme pro Souhrnnou zprávu o závislostech v České republice, která nejdříve musí projít diskusí s různými partnery a schvalovacím procesem. Rádi bychom ji publikovali na přelomu února a března,“ říká šéfka centra Chomynová.

Co bude s Vedralovou?

V souvislosti s novou vládou Petra Fialy se začaly objevovat informace o konci Jarmily Vedralové, národní protidrogové koordinátorky. Ta funkci přebírala v roce 2018 od Jindřicha Vobořila, který její jmenování označil za mimořádně špatný personální výběr. S kritikou následně přispěchala Česká pirátská strana, podle níž je Vedralová nekompetentní. Podle informací z Úřadu vlády ale zatím vláda, jíž jsou dnes Piráti součástí, Vedralovou ve funkci podrží. Dostala však náročný úkol: v agendě má ušetřit finanční prostředky. Protidrogovou politiku má řídit efektivněji, avšak úsporněji.