Zájem o byty v Praze v září a v říjnu rostl, a to přestože rostly také už tak vysoké ceny, které se již delší dobu drží ve všech pražských obvodech nad 100 tisíci za metr čtvereční. „Poptávka se v analyzovaném období zvýšila a předešlé prázdninové měsíce překonala o 61 procent,“ uvedl Petr Hána, odborník na nemovitosti ve společnosti Deloitte.

Na její zvýšení měly podle něho vliv především investiční nákupy a to, že se objevily nové projekty s poměrně velkým prodejem uskutečněným ještě před uvedením projektů na trh. Zároveň došlo k několika transakcím s prodejem většího množství bytů institucionálním investorům. 

Průměrná nabídková cena volných pražských bytů v developerských projektech dosahovala v září a říjnu už 118 200 korun za metr čtvereční. Meziročně se jedná o 6,5procentní nárůst a oproti roku 2014 se cenová hladina pražské nabídky zvýšila o 81 procent. Průměrný volný byt v pražské nabídce měl rozlohu 68,4 metru čtverečního a stál 7 942 000 korun.

Bytový trh se tak po šoku v březnu a dubnu, kdy se téměř zastavil, zase dostal do kondice. Tedy alespoň na straně kupujících, přestože výrazně klesl podíl nakupujících cizinců.

„Poptávka se naopak zásadně zvýšila ve dvou segmentech. Jednak jsou tady lidé, kteří vnímají nejistotu budoucího vývoje ekonomiky. Pro ně je nákup bytu taková bezpečná investice v nejisté době. Dále ČNB už na jaře zmírnila opatření pro poskytování hypoték. A úroková sazba klesá sedmý měsíc v řadě a blíží se dvěma procentům,“ říká Dušan Kunovský, šéf Central Group. Zatímco dříve se podle něj podíl klientů, kteří financovali koupi bytu hypotékou, pohyboval v závislosti na lokalitě mezi 40 a 50 procenty, nyní jsou to více než tři pětiny.

Z prezentovaných čísel je zřejmé, že dostupnost bytů v Praze dále klesá a už se dostala mimo možnosti střední třídy. Metropole je v tomto ohledu extrém, rostoucí ceny nemovitostí a zhoršující se situace na trhu s bydlením obecně v celé republice ale motivovaly ministerstvo pro místní rozvoj ke změnám v podpoře bydlení. Úřad připravuje dlouho očekávaný zákon o dostupném bydlení, ten by ale měl putovat na vládu až v květnu příštího roku.

Zákon by měl obsahovat definici sociálního a dostupného bydlení (liší se především potřebností sociální práce), měl by obsahovat také institut sociálních smluv, aby bylo pro majitele nemovitostí atraktivnější pronajímat byty i potřebným skupinám obyvatel. A konečně by měl také přinést podporu družstevního bydlení, ke kterému se v tuto chvíli upínají některá města včetně Prahy a Brna jako k prostředku, který by měl byty více zpřístupnit občanům.

Chybějící zákon o sociálním či dostupném bydlení zatím nahrazoval program Výstavba, který zpřístupňoval obcím dotace nebo nízkoúročené úvěry na výstavbu sociálního a dostupného bydlení. Zatím ale podpořil jen projekty za půl miliardy. Ministerstvo pro místní rozvoj nicméně zvažuje, že by příjemcem podpor mohly být v budoucnu právnické osoby, nejen obce.

Ministerstvo plánuje také zatraktivnit další nástroj – Půjčky pro mladé. Na konferenci CEEC Research to uvedl Jiří Klíma, ředitel odboru politiky bydlení MMR. Ministerstvo chce nejen zdvihnout částky, ale i věk žadatelů. O půjčky by mělo být možné žádat až do 40 let, dnes je hranice 36 let. 

Na byt by podle Klímy mělo být možné získat půjčku až dva miliony korun, na rodinný dům 2,4 milionu a na opravy místo 300 tisíc dvojnásobek. To by mohlo pomoci v regionech, v metropoli při současných cenách ovšem nikoli. Co by ale mohlo Pražany zaujmout, je nová možnost dvoumilionové půjčky na nákup budoucího družstevního podílu. „Akontace většinou činí 25 procent z ceny bytu, takže by to stačilo na pořízení bytu až za osm milionů,“ dodal Klíma. Pokud změnu nařízení schválí vláda, mohla by podle Klímy platit od 1. června příštího roku.