foto Michal Čížek, Hrot24
Churavějící českou ekonomiku inflace opět negativně překvapila
Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.
Kryštof Míšek
Americké prezidentské volby jsou definitivně za námi i se všemi komentáři a nastal čas se vrátit do domácí reality. Inflace v českém hospodářství totiž znovu mírně zrychlila a od dvouprocentního cíle centrální banky se opět více odchýlila. Data ukazují negativní vývoj cen za říjen, což by mohlo zahýbat i s politikou snižování sazeb. Tu české „churavějící“ ekonomice ordinuje domácí měnová autorita. Jaký by mohl být další vývoj? Přestane ČNB snižovat svoje úrokové sazby?
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 2,8 procenta, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v září. Meziměsíční růst o 0,3 procenta pak potvrzuje akceleraci růstu cen v hospodářství, kdy se jedná o nejvýraznější zvýšení od letošního dubna.
Klíčovým důvodem zvýšení inflace byla nízká srovnávací základna loňského roku, daná výraznějším meziměsíčním poklesem některých cen loni v říjnu. Do statistik se také nyní propisují zejména vyšší ceny elektrické energie. Ty dosáhly cifer navýšených až o deset procent.
Nízká výstavba je pak jedním z faktorů, který tlačí na růst cen bydlení, kdy nájemné rostlo až o 6,2 procenta. Bohužel není to jen elektřina nebo právě bydlení, spotřebitelské ceny tlačí prudce nahoru i určité potraviny. Mezi nimi často zmiňované máslo, které meziročně přidalo i více než 40 procent. To už není příliš standardní změna, i když se jedná o sezonní statek, hojně využívaný v závěru roku.
S jistotou lze konstatovat, že zmíněný cenový nárůst ukazuje na nezdravé konkurenční prostředí v sektoru či přílišnou koncentraci odvětví. Obávám se, že případná reforma ÚOHS, kterou vláda připravuje, tento stav příliš nezmění.
Bankovní rada České národní banky snížila na svém zasedání na začátku listopadu základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. To je nejnižší úroveň od konce roku 2021, kdy se v ekonomice začala objevovat proinflační vlna po pandemii covidu.
Vedle toho centrální banka zhoršila výhled hospodářského růstu pro rok 2025, kdy očekává růst HDP o 2,4 procenta, ale hlavně vyšší inflaci na úrovni 2,6 procenta.
To už je znatelně nad cílem banky, který je dvě procenta, a poslední data potvrzují, že to může být ještě náročné. Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta.
S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo. Toho si musí být vědomi i v ČNB, kde by měli být připraveni dát si s další úpravou sazeb směrem dolů mohutnou pauzu.
Autor je hlavním ekonomem Argos Capital
