Rozložení sil v přetahované o to, jakým směrem se vydá řešení krachu Sberbank, se pomalu mění. Mezi kritiky insolvenční správkyně Jiřiny Lužové, která volá po rychlém prodeji, ale zůstávají silné váhy – státní podnik Čepro, Kraj Vysočina a také sázková společnost Tipsport.

Těm nadále vadí postup správkyně a také nátlaková hra Garančního systému finančního trhu (GSFT) a České národní banky (ČNB). V pondělí se tak obrátily na soud s žádostí o výkon dohledací činnosti. Jiný slovy chtějí, aby soud přezkoumal postup správkyně a eventuálně jí přikázal doplnit některé informace ohledně hospodaření banky, jejího majetku a případné okolnosti prodeje. 

Boj na půdě věřitelského výboru se rozhořel zejména o schválení nákladů na poradce správkyně. Ta od výboru žádala schválení nákladů přes padesát milionů korun, neboť v této věci spolupracuje se známými advokátními kancelářemi White & Case, Baker & McKenzie a poradci z Deloitte Advisory. 

Právě to ale věřitelský výbor několikrát na svém jednání odmítl s tím, že takový požadavek správkyně dostatečně neodůvodnila a neposkytla žádné podklady. 

„Za předpokladu, že by výtěžek zpeněžení úvěrového portfolia činil padesát miliard korun, správkyni by náležela odměna 258 225 000 korun bez DPH. Za předpokladu, že by výtěžek zpeněžení úvěrového portfolia byl hypoteticky pouze 25 miliard, správkyni by náležela odměna 133 225 000 korun bez DPH. Navrhovatelé nerozumí tomu, proč by si paní insolvenční správkyně nemohla hradit náklady na právní a ekonomické poradce ze své odměny, která bude v tomto případě velmi excesivní,“ stojí v přípisu soudu. 

Zkušená správkyně Lužová ale právě schválením nákladů na poradce podmiňovala spuštění přípravy prodeje. 

Nakonec se v této věci v pondělí hlasovalo per rollam, tedy na dálku. Výbor správkyni nakonec přiznal náklady na poradce ve výši 23 milionů korun, přičemž z velké koalice proti správkyni se nakonec trhli zástupci drobných věřitelů – tedy Ladislav Medřický a společnost Forderungen, která koupila pozici od další fyzické osoby ve výboru Marie Rosarie Boccuni. Forderungen je pražská společnost, kterou v nedávné minulosti zastupoval známý pohledávkový spekulant z Brna a šéf fondu IFIS Marek Indra.

Díky tomu správkyně Lužová v úterý vyhlásila spuštění prodejního procesu. „Rychlý prodej je nejlepší variantou pro věřitele banky, občany, firmy, obce a kraje, kterým ve Sberbank uvázly peníze,“ uvedla správkyně v tiskové zprávě. V úterý zároveň podle svých slov odeslala nabídku na prodej úvěrového portfolia Sberbank 44 bankám s licencí ČNB. Zájemci mají čtyři týdny na podání nabídek a věřitelský výbor poté rozhodne, zda nejvhodnější z nich přijme.

„Díky tomu je zde šance, že historicky největší insolvenční řízení bude zároveň nejkratší, kdy by velká část prostředků věřitelů mohla být vyplacena již v první polovině roku 2023,“ uvedla Lužová, která má zkušenosti například z krachu další ruské banky ERB Bank.

Podle jiných věřitelů však na podobné úvahy mají příliš málo informací a správkyni kritizují za účelové mlžení, ačkoli veřejně se drží zpátky.

„K situaci ve Sberbank se v tuto chvíli nebudeme vyjadřovat,“ říká například Marek Roll, mluvčí společnosti Čepro. Ostřeji se k tomu postavil před několika dny hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS). Ten pro Seznam Zprávy uvedl, že s průběhem řízení není spokojen právě kvůli nedostatku informací poskytnutých insolvenční správkyní. Kraj Vysočina patří k největším věřitelům banky, uvázlo mu v ní 2,4 miliardy korun. 

Některé věřitelské proudy se totiž od začátku obávají, že rychlý a překotný prodej naopak může prodejní cenu srazit. Proto tlačí na co nejlepší přípravu prodejního procesu, aby výtěžek z konkurzu byl co největší. 

„Problém je, že zde existují minimálně tři skupiny věřitelů, které mají při krachu banky vlastně odlišné zájmy. Garanční fond je vyplácen přednostně. Pokud se aktiva banky prodají třeba za třicet miliard, je spokojen, dostane všechno zpět, ale na ostatní nezbude prakticky nic. Jinou pozici mají třeba malé a střední podniky, které také mají přednostní uspokojování, a jinou velké firmy a municipality, které jsou v potravním řetězci až na konci,“ vysvětlil před časem týdeníku Hrot advokát Michal Žižlavský, insolvenční expert, který v případu zastupuje rovněž některé komerční věřitele. 

Mnohem méně viditelná bitva se nyní vede v útrobách ČNB a ministerstva financí, které má na šachovnici hned dvě silné figury, avšak každou na jiné straně hracího pole – Čepro vs. GSFT. A zatím se zdá, že jednotná ministerská doktrína, jak v případu postupovat, není. 

Jisté je, že pokud do procesu nějak výrazně nezasáhne soud, o osudu banky se definitivně rozhodne na schůzi věřitelů 6. října. Tam už se bude jen těžko hledat síla, která by vůli Garančního systému finančního trhu zastavila. Právě schůze bude volit nový věřitelský výbor, který bude mít v otázce prodeje hlavní slovo.