Brněnská firma S.A.B. Aerospace uspěla v zakázce pro vesmírnou stanici ISS. V rámci vědeckého projektu s názvem Biomission má pomoci odhalit příčino toho, proč má téměř polovina členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice potíže s imunitou.
Vědci už odhalili, že astronautům se ve stavu beztíže obranyschopnost těla neaktivuje, proto může být pro posádku rizikem i obyčejné nachlazení. Při sebemenších známkách nemoci musí ihned na Zemi. Z Brna tedy poletí v roce 2023 do vesmíru laboratoř určená pro trojici experimentů, jejichž cílem bude důvody chřadnoucí imunity odhalit. „Laboratoř musí zajistit, že se vzorkům nic nestane během startu a bezpečně se vrátí na Zemi. Přičemž návrat probíhá tak, že vzorky budou zmrazené,“ říká ředitel firmy SAB Aerospace Petr Kapoun.
Modely vždy staví firma každý ve dvou provedeních, vedle toho ve vesmíru i pro účely na Zemi. Až dosud byly zakázky tohoto typu doménou jen mála firem v Evropě. Že se mezi nimi ocitla česká, je velký úspěch. „Mysleli jsme si, že vyhrajeme díky příznivé ceně, ale dnes už víme, že to tak nebylo. Uspěli jsme díky tomu, že laboratoře navrhujeme co nejpříznivěji z pohledu astronauta. Zatímco ostatní vedlo to, aby je co nejsnáze dokázali vyrobit, nás zajímala snadná obsluha, aby i astronaut, který nemá zkušenosti, všechno během deseti minut pochopil. Jako u skříňky z IKEA,“ přirovnává šéf firmy. Rozpočet na misi je dva miliony eur, v částce je i odměna pro další firmy a vědce.
Jeden z trojice experimentů, která bude v laboratořích z Brna probíhat, je dokonce tak citlivý, že experimentální živočichy, v tomto případě žáby, poveze do vesmíru raketa SpaceX Elona Muska. Zajišťuje totiž posádce větší pohodlí a žáby v tomto případě musejí dorazit zpátky na Zemi v úplné pohodě.
Druhý z experimentů má za cíl kultivovat kmenové buňky lidské kostní dřeně, které se pomalu vyvíjejí v buňky imunitního systému. Poté, co se kultury vrátí zpět na Zemi, začnou vědci zkoumat, jak se jejich vývoj lišil od těch, které rostly v laboratoři na naší planetě.
Třetí experiment nese označení Urinis A – jak už z jeho názvu vyplývá, jde o to, jak co nejefektivněji recyklovat moč a měnit ji na živý roztok pro pěstování rostlin. Pěstování by navíc umožnilo i recyklaci vody. Díky tomu se lidstvo opět o kousek více přiblíží k cestě na Mars.
Jak se bude brněnská firma na projektu Biomission konkrétně podílet? Kolik bude mise stát? Jaké zkušenosti má už za sebou například v případech evropských kosmických raket? Jak se firma k zakázce dostala? Kolik podobných v Česku je a jak stát vesmírný byznys podporuje? Čtěte v aktuálním vydání týdeníku Hrot.
