Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Rusko se nevzdává vesmírné expanze, do roku 2030 chce novou orbitální stanici

Ruská vesmírná agentura Roskosmos oznámila ambiciózní plány na vytvoření nové orbitální vesmírné stanice s čtyřmodulovým jádrem do roku 2030.

Rusko se nevzdává vesmírné expanze, do roku 2030 chce novou orbitální stanici
Rusko se nevzdává vesmírných snů: Ambiciózní plán na novou orbitální stanici | Vytvořeno pomocí Dall-e

Klíčové milníky harmonogramu zahrnují spuštění počátečního vědeckého a energetického modulu v roce 2027, přidání dalších tří modulů v roce 2030 a dodatečné dva moduly mezi lety 2031 a 2033.

Šéf Roskosmosu Jurij Borisova podle Reuters potvrdil, že kromě návrhu a výroby modulů harmonogram zahrnuje letové testování nové generace pilotované kosmické lodi a výstavbu raket a pozemní infrastruktury. Nová stanice má Rusku umožnit řešení vědeckých a technologických problémů, které nejsou možné na ruském segmentu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kvůli technologickým omezením a podmínkám mezinárodních dohod.

Rusko spolupracovalo s USA a dalšími zeměmi na ISS, což byla jedna z mála oblastí, kde se vztahy navzdory napětí, zejména po invazi na Ukrajinu, udržely. V roce 2022, kdy se ISS začala blížit ke konci své provozní životnosti, Moskva oznámila plány na odstoupení od projektu a výstavbu vlastní stanice. Původně měla opustit ISS po roce 2024, ale loni prodloužila svou účast do roku 2028.

Rusko se od dob studené války pyšní svým vesmírným programem, kdy se stal sovětský kosmonaut Jurij Gagarin v roce 1961 prvním člověkem ve vesmíru. Nicméně, minulý rok utrpělo velkou ránu s neúspěchem první lunární mise po 47 letech, kdy se nepilotovaná kosmická loď vymkla kontrole a rozbila se na povrchu Měsíce.