Bizár mezi hvězdami: Astronaut se málem utopil ve vesmíru, námořníky zasáhly padající trosky
Lety na oběžnou dráhu a dál nejsou jen blyštivé dobrodružství, ale to dětem snícím o dráze kosmonautů nikdo neřekne. Ve skutečnosti při nich dochází k natolik bizarním zraněním, že by možná přeci jen bylo lepší popřemýšlet o kariéře popeláře.
Ital Luca Parmitano se téměř utopil během výstupu do vesmíru; ilustrační obrázek | Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Je to aktivní a zapálený potápěč. A jako by bez svého koníčku nemohl být ani během hvězdného letu. Ital Luca Parmitano se téměř utopil, když mu do přilby skafandru začala masivně proudit voda. To všechno se stalo, zatímco byl spolu s americkým kolegou venku z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Prekérní situace. A podobných bizarních historek mají astronauti víc. Jen se začtěte.
„Bylo to teprve podruhé, co se Parmitano vydal na kosmickou vycházku, a po pouhé hodině se jeho helma naplnila několika litry vody. Italský astronaut neměl žádnou možnost zbavit se jí v očích, nose či ústech. Bylo to něco, co nikdo v NASA předtím neviděl,“ líčí incident web ABC News.
Vše se stalo při vlastně rutinním výstupu do vesmíru 16. července 2013. „Myslel jsem, že je to pot nebo únik z hydratačního vaku,“ vzpomínal Parmitano. „Ale pak jsem zjistil, že množství vody roste rychleji, než by mělo.“
Ital zareagoval skvěle. Ačkoli by podobná situace většinu lidí dovedla na pokraj hysterie, dokázal zůstat klidný a sám říká, že právě tahle vlastnost mu výrazně pomohla k záchraně. Přitom měl důvod přinejmenším k nervozitě.
Voda v jeho helmě hrozila, že ho utopí uprostřed kosmického prostoru, zároveň nastal orbitální západ slunce, který znamená okamžitou tmu. To vše mu dost výrazně ztížilo návrat do přechodové komory. Přesto to dokázal, i když takřka na poslední chvíli.
V jeden okamžik dokonce zkusil vypít všechnu vodu z vaku, v němž si astronauti nosí pití, aby zjistil, jestli neuniká právě z něj. Nebylo to tak. Nakonec se ukázalo, že problém způsobil únik z chlazení skafandru. A že posádka ISS spolu s řídicí stanicí dole na Zemi špatně vyhodnotila předchozí podobný problém na stejném kosmickém obleku.
Parmitanův příběh zachycuje krátký dokument
Vadí-li vám představa utonutí, co třeba takové trhání nehtů? I tohle je procedura, kterou astronautky a astronauti ve vesmíru zažívají. Přesto o ní dětem, které sní o hvězdných letech, nikdo neřekne. Že by přeci jen bylo lepší stát se popelářem?
Nedobrovolná manikúra je dokonce takovým strašákem, že si někteří astronauti nehty raději sami vytrhnou předtím, než do vesmíru vůbec vyletí. „Několik astronautů to udělalo před odletem na oběžnou dráhu, protože si mysleli, že je to lepší, než je ztratit v odřených a nepraktických rukavicích skafandru,“ popisoval před lety tehdejší ředitel technologického programu MIT Dava Newman.
Pro web Popular Science tehdy uvedl, že poranění nehtů na rukou a další zranění horních končetin jsou tou vůbec největší bolístkou hvězdných posádek. V jedné studii zranění astronautů nejméně 22 z nich hlásilo ztrátu nehtů. Stává se to kvůli tlaku na konečky prstů, ale vědci si také myslí, že na vině může být přerušení krevního oběhu.
„Rukavice astronautů jsou navrženy tak, aby simulovaly tlak vzduchu na Zemi, takže jsou vyrobeny z tlakové pryžové vrstvy vložené do silné, super odolné skořepiny. Kosmonauti při kosmické vycházce musejí při své práci neustále bojovat s objemnými natlakovanými rukavicemi – představte si, že při nošení lyžařských rukavic svíráte hasák, a víte, jak se cítí. Toto neustálé ohýbání způsobuje tření, puchýře a zřejmě i ztrátu nehtů,“ líčí Popular Science.
Zdravotní problémy astronautů však sahají mnohem dál než jen k ztrátě nehtů. Scott Kelly, který strávil téměř rok na ISS, popsal různé nepříjemnosti, které způsobuje mikrogravitace. „Tekutiny se přesouvají do horní části těla, což může způsobit bolesti hlavy a tlak v očích. Je to jako mít neustálou rýmu,“ řekl pro Scientific American.
Kellyho zkušenost byla jedinečná v tom, že výzkumníci pečlivě dokumentovali jeho fyziologii a kognitivní výkon na oběžné dráze – a současně sledovali jeho identické dvojče, Marka Kellyho, jako pozemského kontrolora.
Blíží se doba, kdy ISS doslouží a nahradí ji nová stanice
Shutterstock.com
Ukázalo se, že Kelly během mise prodělal změny, které jeho dvojče nezažilo. Konkrétně v očích, krční tepně, expresi DNA a kognitivním výkonu. Většina měření se po návratu na Zemi vrátila na předletovou úroveň – i když některé jeho kognitivní skóre se zhoršilo.
Sám astronaut nicméně prokázal i značný nadhled. „Velkou část svého výkonu v těchto testech připisuji ne nutně svým kognitivním schopnostem, ale spíše jiným příznakům, které jsem měl. I když možná nemáte kognitivní deficit, skutečnost, že se cítíte jako blbec, velmi ztěžuje provádění těchto testů,“ řekl Scientific American.
Zmíněné potíže ale nejsou zdaleka jediné. Kosmonauti často trpí záněty dutin, bolestmi zubů a kožními vyrážkami. Mikrogravitace má také devastující dopad na svaly a kosti. Bez pravidelného cvičení by astronauti ztratili značné množství svalové a kostní hmoty, což by vedlo k vážným zdravotním problémům při návratu na Zemi.
Kuriózní incidenty však nejsou omezeny jen na zdravotní problémy kosmonautů. V roce 1969 došlo k bizarnímu incidentu, kdy několik japonských mořeplavců bylo zraněno troskami sovětského kosmického plavidla, které dopadly na jejich loď.
Přestože šance na takovou událost jsou extrémně malé, ukazuje to na rizika spojená s vesmírnými misemi a odpadem z nich, který může dopadnout kamkoliv na planetu. Japonští mořeplavci měli štěstí, že incident neskončil tragicky.
Navzdory všem těmto výzvám zůstává vesmírný výzkum důležitý. Posouvá hranice lidských možností a přináší nové poznatky, které mohou pomoci nejen ve vesmíru, ale i na Zemi. Jak řekl Neil Armstrong: „Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo.“
Jen si dávejte pozor, abyste se při tom skoku nezranili.
