Firma z Brna postaví laboratoř pro ISS. Vesmírný byznys stát letos podpoří více než 1,5 miliardy korun
Petr Kapoun je ředitelem brněnské firmy SAB Aerospace, která se podílí na vesmírných projektech. Svého druhu je největší v Česku a na projektech spolupracuje i s ostatními tuzemskými 21 společnostmi. | Archiv
Téměř polovina členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) má potíže s imunitou. Ve stavu beztíže se jim neaktivuje, proto může být pro astronauty rizikem i obyčejné nachlazení. Při sebemenších známkách nemoci musí ihned na Zemi. V roce 2023 má na orbitě odstartovat projekt, který bude hledat cestu k vyřešení těchto problémů. Pomůže tak nejen delším kosmickým letům, ale v důsledku i lidem na Zemi. A velmi důležitou roli v tom celém bude hrát brněnská firma SAB Aerospace.
Žáby pro Muska
Ředitel brněnské firmy Petr Kapoun se čas od času pochlubí bannerem s nápisem „Kdo chce metro, když máme raketu“. Nejde ale jen o apel na brněnskou lokální bolístku. Společnost SAB Aerospace, součást stejnojmenného italského koncernu, to díky lidem a podmínkám, které v Česku našla, dotáhla na největší tuzemskou firmu v oboru. Sbírá zakázky a zkušenosti, ke kterým by nikdo z Česka jen tak přístup nezískal.
Projekt, na němž brněnská firma právě nyní oznámila účast, nese název Biomission a má ho na starost švýcarské podpůrné centrum Evropské kosmické agentury (ESA) pro astronauty s názvem Biotesc. V souhrnu jde o tři experimenty zacílené na lepší přežití ve vesmíru, a jeden z nich je dokonce tak citlivý, že experimentální živočichy, v tomto případě žáby, poveze do vesmíru raketa SpaceX Elona Muska. Zajišťuje totiž posádce větší pohodlí a žáby v tomto případě musejí dorazit zpátky na Zemi v úplné pohodě. Začněme ale u experimentu, který cílí přímo na imunitu posádky. Astronauti v jeho rámci budou na palubě ISS kultivovat kmenové buňky lidské kostní dřeně, které se pomalu vyvíjejí v buňky imunitního systému. Poté, co se kultury vrátí zpět na Zemi, začnou vědci zkoumat, jak se jejich vývoj lišil od těch, které rostly v laboratoři na naší planetě. Na imunologickém výzkumu se podílí i druhý z experimentů, již zmíněný projekt Xenopus A/B, který bude ve vesmíru zkoumat vývoj protilátek u žab. Třetí experiment nese označení Urinis A - jak už z jeho názvu vyplývá, jde o to, jak co nejefektivněji recyklovat moč a měnit ji na živý roztok pro pěstování rostlin. Pěstování by navíc umožnilo i recyklaci vody. Díky tomu se lidstvo opět o kousek více přiblíží k cestě na Mars. Let na tuto planetu trvá zhruba rok a půl a není možné, aby si astronauti vezli tak velké zásoby kyslíku, jídla a vody. Skutečnost, že má astronaut v podstatě nekonečnou zásobu těchto zdrojů stále s sebou, tak zásadním způsobem změní možnosti létání do vesmíru.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
