Firma z Brna postaví laboratoř pro ISS. Vesmírný byznys stát letos podpoří více než 1,5 miliardy korun
Téměř polovina členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) má potíže s imunitou. Ve stavu beztíže se jim neaktivuje, proto může být pro astronauty rizikem i obyčejné nachlazení. Při sebemenších známkách nemoci musí ihned na Zemi. V roce 2023 má na orbitě odstartovat projekt, který bude hledat cestu k vyřešení těchto problémů. Pomůže tak nejen delším kosmickým letům, ale v důsledku i lidem na Zemi. A velmi důležitou roli v tom celém bude hrát brněnská firma SAB Aerospace.
Žáby pro Muska
Ředitel brněnské firmy Petr Kapoun se čas od času pochlubí bannerem s nápisem „Kdo chce metro, když máme raketu“. Nejde ale jen o apel na brněnskou lokální bolístku. Společnost SAB Aerospace, součást stejnojmenného italského koncernu, to díky lidem a podmínkám, které v Česku našla, dotáhla na největší tuzemskou firmu v oboru. Sbírá zakázky a zkušenosti, ke kterým by nikdo z Česka jen tak přístup nezískal.
Projekt, na němž brněnská firma právě nyní oznámila účast, nese název Biomission a má ho na starost švýcarské podpůrné centrum Evropské kosmické agentury (ESA) pro astronauty s názvem Biotesc. V souhrnu jde o tři experimenty zacílené na lepší přežití ve vesmíru, a jeden z nich je dokonce tak citlivý, že experimentální živočichy, v tomto případě žáby, poveze do vesmíru raketa SpaceX Elona Muska. Zajišťuje totiž posádce větší pohodlí a žáby v tomto případě musejí dorazit zpátky na Zemi v úplné pohodě. Začněme ale u experimentu, který cílí přímo na imunitu posádky. Astronauti v jeho rámci budou na palubě ISS kultivovat kmenové buňky lidské kostní dřeně, které se pomalu vyvíjejí v buňky imunitního systému. Poté, co se kultury vrátí zpět na Zemi, začnou vědci zkoumat, jak se jejich vývoj lišil od těch, které rostly v laboratoři na naší planetě. Na imunologickém výzkumu se podílí i druhý z experimentů, již zmíněný projekt Xenopus A/B, který bude ve vesmíru zkoumat vývoj protilátek u žab. Třetí experiment nese označení Urinis A - jak už z jeho názvu vyplývá, jde o to, jak co nejefektivněji recyklovat moč a měnit ji na živý roztok pro pěstování rostlin. Pěstování by navíc umožnilo i recyklaci vody. Díky tomu se lidstvo opět o kousek více přiblíží k cestě na Mars. Let na tuto planetu trvá zhruba rok a půl a není možné, aby si astronauti vezli tak velké zásoby kyslíku, jídla a vody. Skutečnost, že má astronaut v podstatě nekonečnou zásobu těchto zdrojů stále s sebou, tak zásadním způsobem změní možnosti létání do vesmíru.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot