Miliardová platba od Česka má být odškodněním za zmařenou investici a údajné pochybení ministerstva zdravotnictví při výběru zpracovatele krevní plazmy. České ministerstvo financí se poté obrátilo na soudy.

"Ministerstvo financí ČR společně se svými právními zástupci se nyní podrobně seznamuje se zněním více než stostránkového rozsudku. K rozsudku nyní běží lhůta pro odvolání, během které se ČR rozhodne o svých dalších právních krocích, mimo jiné, zda se odvolá, či nikoliv," sdělilo ministerstvo.

Nynější rozsudek Vrchního soudu v Londýně nicméně podle MF nijak nemění jeho předchozí rozhodnutí z března letošního roku, kterým soud určil, že rozhodčí tribunál v investiční arbitráži se měl zabývat otázkou, zdali má být náhrada škody přiznaná Šťávovi a Diag Human SE snížena o 30 procent v důsledku postoupení části pohledávky vůči ČR. "Touto otázkou se tudíž bude muset rozhodčí tribunál znovu zabývat v březnu příštího roku, přičemž může rozhodnout o případném snížení náhrady škody dříve přiznané Šťávovi a Diag Human SE investičním rozhodčím nálezem," dodalo MF.

Obchodní soud Anglie a Walesu v červnu letošního roku projednával námitky českého státu, podle nějž investice nesplňovaly podmínky ochrany česko-švýcarské bilaterální smlouvy o ochraně investic, spor vznikl ještě před vstupem smlouvy v platnost a společnost Diag Human nebyla po červnu 2011 ovládána švýcarským občanem, což by podle Česka znamenalo, že nepožívá právní ochrany zmíněnou smlouvou. Soud v aktuálním rozsudku tyto námitky zamítl.

Kauza Diag Human začala v roce 1991, kdy ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco. Z té druhé se později stala firma Diag Human.

V roce 1992 tehdejší ministr Martin Bojar společnosti Novo Nordisk sdělil, že výběrové řízení nevyhrála a v dopise od ministerstva zdravotnictví pro firmu Novo Nordisk zazněly pochybnosti o solidnosti Conneca. Její nástupkyně Diag Human potom od roku 1995 požaduje odškodné za ušlý zisk.