Až do letošního roku měla monopol na pěstování lékařské marihuany v Česku jediná firma. Od ledna se ale trh otevírá konkurenci a díky rostoucímu zájmu doktorů, lékárníků i pacientů o přírodní léčivo to bude bezpochyby lukrativní byznys. Pustit se do něj chtějí také Tomáš Mikula (na fotce vpravo) a Jiří Velechovský, kteří do komerční produkce firmy SensiQure přenášejí zkušenosti z univerzitního výzkumu konopí. „Lékaři vidí, že konopí pomáhá, ale chtěli by, aby bylo toto léčivo více standardizované. Právě na to zaměřujeme náš projekt,“ říká Velechovský.

Velechovský: Dosud bylo například identifikováno přes 200 kanabinoidů, ale velmi málo je jich popsaných. Já jsem se během výzkumu ve spolupráci s univerzitou zabýval sedmnácti z nich, které teď díky tomu umíme analyzovat. Kromě kanabinoidů jsou pro pacienty důležité terpeny, tedy vůně rostliny, bavlnoidy, fenolické látky, to všechno jsme schopni změřit.

Velechovský: Před třemi lety jsme vybudovali laboratoř na pěstování léčebného konopí, pět místností celkem o nějakých 85 metrech čtverečních. Má licenci na pěstování konopí určeného pro výzkum, není to produkční laboratoř. Cílem projektu je popsat znalosti o pěstování, jak které faktory a procesy fungují, jak ovlivňují výsledný obsah látek, o kterých jsem mluvil. Ale je to pořád na začátku. Konopí zdaleka není exaktně popsáno a troufnu si říct, že nás čekají ještě desítky let výzkumu.

Velechovský: Univerzitu zajímá i konečný produkt a jeho parametry, ale není to pro ni hlavní cíl. Naším cílem naopak není produkovat jen data jako na univerzitě, ale zásadní pro nás je, aby z toho vznikala kvalitní produkce. Díky zkušenostem z projektu budeme v naší pěstírně umět dodržet jasné standardy a produkovat uniformní, opakovatelné dodávky. Pomáhat v tom budou technologie a vysoká míra automatizace.

Velechovský: Zaměřujeme se na technologie, které nám umožní přesně sledovat parametry řízeného klimatu. Když to zjednoduším a odlehčím určitou alegorií, náš cíl je „hrát si na boha“ v naší pěstební místnosti. Chceme tam vytvářet správné počasí, správný vítr, slunce, správně zavlažovat rostliny, likvidovat škůdce, zabránit jim, aby se tam vůbec dostali… Úkolem technologií je nás na to upozorňovat a dávat nám zpětnou vazbu, jestli děláme věci tak, jak je máme naplánované. Díky tomu můžeme proces doložit, a hlavně po zpětném vyhodnocení ho posouvat ještě dál.

Mikula: Udělat takovou technologii v průmyslovém rozměru, to je na tom to nejnáročnější. Musíte de facto vytvořit průmyslovou obdobu „domácích skříní“. My jsme jich vytvořili pět, dohromady mají 320 metrů pěstební plochy.

Velechovský: V malém pěstebním systému figurují úplně stejné proměnné jako ve velkém, ale přesto se chovají úplně jinak. Takže co se naučíte v malém stanu, to ve velké hale nebude fungovat.

Velechovský: Nesmí se to přehánět, proto automatizaci zavádíme postupně a odlaďujeme ji. Například ve Švýcarsku u jednoho stamilionového projektu postavili více než hektarové skleníky. Byly plně automatizované a jediným zásahem člověka byla sklizeň. Ve velké hale se ale chovala technologie jinak než v menším zkušebním provozu a výsledkem bylo čtyřicet procent zplesnivělé produkce. Přestavět ji je přitom skoro nemožné.

Mikula: Trh s konopím do letoška fungoval s prvky centrálního plánování. Teď se konečně nastavily tržní podmínky, a jakmile budou známy všechny detaily, jsme připraveni žádost o licenci podat. Nyní od února postupně rozjíždíme jednotlivé místnosti, ve kterých produkujeme konopí bez THC pro odběratele, kteří je zpracovávají například pro kosmetické účely. V červnu a červenci chceme zaplnit kompletně všechny prostory a budeme připraveni na produkci lékařského konopí.