Hrot24.cz
Bitva o Británii

foto Profimedia.cz

Bitva o Británii

Českého miliardáře Karla Komárka čekají tři měsíce pravdy. Během nich se ukáže, kdo bude dalších deset let provozovat britskou Národní loterii

Pavel P. Novotný

Pavel P. Novotný

šéfreportér

Aktuálně druhý nejbohatší Čech letos tráví hodně času v Londýně. Jen minulý týden tam vládce skupiny KKCG Karel Komárek absolvoval několik jednání a společenských akcí. Aby taky ne. Aktuálně je to pro něj nejdůležitější byznysové hřiště. A v posledních týdnech také dost horká půda.

Jeho angličtí právníci museli hasit několik poměrně peprných novinových článků, které jej nevykreslovaly zrovna v nejlichotivějším světle. Například bulvár Daily Mail označil hned v titulku Komárka za oligarchu s pověstí „bondovského padoucha“. V samotném článku pak britští novináři připomněli, že Komárek vyrostl na penězích od svého otce, Karla staršího, kterého označili za prominenta komunistického režimu.

„Karel Komárek, který po pádu komunismu a sametové revoluci v Československu v roce 1989 získal majetek v hodnotě tří miliard liber, založil prostřednictvím svého ropného byznysu MND společný podnik s německou dceřinou společností Gazpromu, energetické firmy vlastněné ruským státem Vladimira Putina,“ píše mimo jiné Daily Mail. Dodejme, že tato verze článku je už údajně upravena po zásahu Komárkových advokátů, přesto českého miliardáře trefuje do slabin.

Tento a další podobné texty přicházejí pro Komárka v nejméně vhodnou dobu. Britská komise pro hazardní hry totiž aktuálně vyhodnocuje podané nabídky na provoz britské Národní loterie a Komárek je jedním z favoritů na převzetí lukrativního monopolu na příštích deset let. Z teplého místečka se snaží vystrnadit současného provozovatele, britský Camelot, který loterii provozuje od roku 1994. Licence mu vyprší na konci příštího roku, ale nejpozději do února příštího roku má být jasno, kdo bude novým králem britských loterií, ve kterých tamní hráči prosázejí ročně přes osm miliard liber.

Jednotliví uchazeči mají sice výslovně zakázáno se k tendru veřejně vyjadřovat a vymezovat se vůči svým konkurentům, v médiích ale zjevně probíhá dost ostrá přestřelka. A Komárek je zatím v těžké defenzivě.

Oligarcha z Východu

„S profilem nečitelného podnikatele z východní Evropy se snažíte prosadit v konzervativní a značně nacionalistické Británii, navíc ve velmi konzervativním oboru, kde vždy hráli hlavní roli domácí hráči. Je jasné, že tato aktivita vyvolá protireakci,“ hodnotí aktuální dění jiný tuzemský finančník, který má s hazardním oborem v Evropě osobní zkušenosti.

Komárek si je tohoto handicapu ale dobře vědom a už řadu měsíců investuje miliony liber do maximální infiltrace tamních společenských kruhů. Do svých služeb nalákal věhlasná jména, jako jsou olympionik sir Keith Mills, někdejší generální ředitel obchodů Sainsbury’s Justin King či zakladatel Lastminute.com Brent Hoberman. Už déle než rok v Londýně živí společnost Allwyn s více než padesáti zaměstnanci a s kancelářemi na prestižní adrese v centru Londýna přes ulici od Hyde Parku. Není náhoda, že v jejím vedení není žádný Čech, ale samí Britové.

V tamních médiích mu to ale zatím příliš bodů nepřineslo. Také Camelot nelenil a do svých služeb přivedl těžkou váhu, politického poradce a mediálního stratéga Leeho Caina. Ten například patří k blízkým spolupracovníkům ministerského předsedy Borise Johnsona. Vedl mu volební kampaň a po jeho zvolení byl také šéfem komunikace v Downing Street. Bývalý novinář a uznávaný londýnský „spin doctor“ se aktuálně živí jako konzultant. Podle některých spekulací je to právě on, kdo nyní britská média obratně zásobuje vybranými střípky ze života Karla Komárka.

Zástupci KKCG se k podobným spekulacím nechtějí vyjadřovat, stejně tak se Hrot snažil spojit i se samotným Cainem. Ten na dotazy do uzávěrky tohoto vydání nereagoval.

Ale nepůjde jen o přetahovanou mezi Karlem Komárkem a britskou společností Camelot. Na konci října Britská komise pro hazardní hry uvedla, že obdržela čtyři nabídky, které teď bude několik měsíců vyhodnocovat. Oficiálně sice úřad jména nezveřejnil, ale všeobecně se předpokládá, že kromě Sazka Group a Camelotu se o britskou číselnou hru uchází také italská společnost Sisal, za kterou stojí bohatý londýnský investiční fond CVC. Sisal se v rámci své „kampaně“ spojil s telekomunikačním gigantem BT a britskou dětskou charitativní organizací Barnardo’s. Zbylým hráčem do kvarteta je pak největší indický provozovatel loterií Sugal & Damani.

Také Komárek si na konci loňského roku našel spojence v americkém fondu Apollo Global Management. Ačkoli jde primárně o severoamerického hráče, i on je v Londýně velmi aktivní a v této komplexní lobbistické hře je pro Komárka cenným spojencem. Ostatně právě to byla jedna z hlavních motivací, proč Komárek vůbec pustil do skupiny Sazka nadnárodní kapitál. Finanční injekci totiž vyloženě nepotřeboval.

Zisk britské loterie by Komárka katapultoval mezi světovou byznysovou smetánku. Nejde ani tak o samotný byznysový „výtlak“, jako spíše o ten společenský. Britská loterie není z pohledu marže kdovíjak výhodná. Z osmi miliard liber v přijatých sázkách zbývá investorovi v podobě čistého zisku jen něco kolem 78 milionů. Ne snad, že by to bylo špatné, ale ve srovnání s Komárkovou Sazkou (třeba v Česku) je to slabý odvar.

Britská Národní loterie není z pohledu zisku příliš lukrativní, její provozování však může Komárkovi otevřít dveře do světa.

foto Profimedia.cz

To nejlépe ukazuje číselné srovnání: Sazka jen v Česku za rok 2020 přijala od hráčů sázky za dvacet miliard korun. To jí stačilo k čistému zisku 1,2 miliardy. Naproti tomu britský Camelot vydělal na násobně větším trhu jen asi dvojnásobek. Oproti Sazce nicméně přijal dvanáctkrát víc sázek, zhruba za 240 miliard korun.

Britský loterijní monopol je totiž zatížen obrovskými odvody; nejde jen o loterijní daň, ale také o takzvané odvody „na dobro“.

Cesta přes oceán

V Británii se loterie daní dvanácti procenty, avšak z obratu, tedy ze všech přijatých sázek. To přibližně odpovídá české „pětatřicítce“ z hrubé výhry (rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami), avšak vedle toho Camelot ještě odvádí asi pětinu obratu do národního loterijního fondu na veřejně prospěšné účely. Jen loni to bylo zhruba 1,8 miliardy liber. Kdybychom to přepočítali na hrubé výhry, představovalo by to celkový odvod státu přes sedmdesát procent. Kdyby Komárkovi něco podobného napařili politici v Česku, což loni reálně hrozilo, nebo třeba v Řecku, dost možná by dopadl jako nyní majitelé Bohemia Energy. Na vysoké ziskovosti svých loterií totiž postavil své dluhové financování a řadu dalších investic.

V Británii to je ale trochu jiná písnička. Tam se Komárek nepřišel honit za marží.

„Rozhodně by tím překročil svůj stín stále ještě provinčního východoevropského miliardáře. Licence na národní monopol v Británii, to je něco mimořádného a otevírá vám to cestu do celého světa,“ vypráví výše citovaný finančník. Není tajemstvím, že Komárek s Apollem v zádech pomýšlí na expanzi do Spojených států. S Británií v ruce by to nebyl problém.

„Hazard je dnes poměrně populární byznys z pohledu finančních institucí. Je to jediná tolerovaná neřest. A jde vlastně o infrastrukturní byznys s dlouhodobými kontrakty. Navíc digitalizace tomu strašně nahrála, funguje to i v krizích, banky to mají rády, investoři také,“ vysvětluje muž s dobrou znalostí oboru.

I z tohoto pohledu Komárek hraje opravdu o hodně, ale jeho neméně zdatní a bohatí soupeři také.