Americká farmaceutická společnost Merck koupí Prometheus Biosciences, nadějnou menší firmu z branže, přibližně za 10,8 miliardy dolarů. Chce tak posílit svůj výzkumný kanál i portfolio autoimunitních léků, praví zpráva agentury Bloomberg. Transakce je pozoruhodná několika okolnostmi. Zaprvé je jednou z největších farmaceutických akvizic za poslední roky. Zadruhé Prometheus nemá na trhu jediný schválený lék. Zatřetí cena, již Merck slíbil za firmu zaplatit v hotovosti, je o 75 procent vyšší, než kolik naznačovala tržní kapitalizace daná cenou akcií na newyorské burze.

Z toho plyne, že Merck musel mít velmi dobrý důvod, aby se pouštěl do drahé transakce s velmi nejistým výsledkem. Takový důvod skutečně existuje. Jmenuje se Keytruda, léčí rakovinu a svému výrobci do konce loňského roku vydělal na 21 miliard dolarů. Problém Mercku spočívá v tom, že tento zlatý důl do konce dvacátých let vyschne – vyprší mu patentová ochrana. To může být dobrou zprávou pro nemocné (ačkoli ti, kteří z toho budou profitovat v podobě větší naděje na oddálení nevyhnutelného, jsou dnes ještě většinou zdraví), ale nikoli pro Merck.

Co namísto Keytrudy?

Proto Prometheus, jenž má slibné portfolio v oblasti imunologie, včetně léčby zánětlivého onemocnění střev monoklonálními protilátkami, která loni v prosinci vykázala pozitivní výsledky. „Dohoda se společností Prometheus posílí naše působení v oblasti imunologie, kde má spokojenost pacientů rezervy,“ popsal minulý týden ve firemním prohlášení šéf Mercku Robert Davis kulantně skutečnost, že lidé umírají na rakovinu. Tato léčba by mohla jeho firmě vydělat miliardy dolarů a je hlavním důvodem akvizice Promethea. Zaplnit mezeru zející po zmizelých příjmech z prodeje Keytrudy však sama nemůže; Merck proto bude usilovat o převzetí dalších firem z branže.

Není sám. Vypršení patentové ochrany – takzvaný patentový útes – tlačí k fúzím a akvizicím celý farmaceutický sektor. Velcí američtí výrobci léků, známí kolektivně jako Big Pharma, přijdou pádem z tohoto útesu do roku 2030 o více než 200 miliard dolarů ročních tržeb. Pro srovnání, v letech 2021–2022 utržily na vakcínách proti covidu-19 čtyři firmy (americký Pfizer s německou BioNTech, britská Moderna a čínský Sinovac) dohromady celkem 90 miliard dolarů. „Je to otřes tektonických rozměrů,“ citoval server biopharmadive.com Ardu Urala, experta z poradenské společnosti EY. „Blížící se vypršení platnosti patentů ohrožuje většinu největších tržních hitů,“ řekl Ural.

Daniel Deyl

Kromě Keytrudy dosáhnou v tomto desetiletí konce své patentové ochrany léky jako Humira (lék na všechno možné od artrózy po Crohnovu nemoc), imunoterapeutický lék Opdivo od Bristol Myers Squibb, další lék na imunitní onemocnění od Johnson & Johnson Stelara a přípravek pro oční léčbu Regeneron Eylea.

Právě Merck je propadem příjmů ohrožen nejvíce – a dost možná, že ani téměř sedmiletý předstih nebude stačit. To si myslí například analytici Société Générale, kteří koncem března snížili Mercku hodnocení dluhu, protože podle nich začala firma se strategickými nákupy příliš pozdě. Loni v listopadu Merck převzal výrobce Keytrudy, biotechnologickou firmu Imago BioSciences, která vyvíjí léčbu rakoviny krve, za 1,35 mi­liardy dolarů. Další očekávaná transakce, akvizice společnosti Seagen, jež také vyrábí léky na rakovinu, se loni zadrhla kvůli neshodám o ceně. Konkurence přitom nespí: v únoru letošního roku koupil firmu Seagen americký obr Pfizer. Cena? Úctyhodných 43 miliard dolarů.

Nečekaně rychlý rozjezd

Zmíněná transakce Mercku by měla rozjet velký kolotoč podobných nákupů, ačkoli se experti domnívali, že se bude roztáčet pomaleji. Farmaceutický průmysl – především ten americký, který do značné míry udává v branži globální tón – postihl v roce 2021 krutý propad: transakce mezi americkými zdravotnickými společnostmi meziročně klesly o 43 procent (z rekordních téměř 386 miliard dolarů). Konkrétně biofarmaceutické společnosti v loňském roce provedly nejméně transakcí od roku 2013. Dohoda společnosti Johnson & Johnson o koupi výrobce srdečních pump Abiomed Inc. za 17,3 miliardy dolarů byla jedinou transakcí s objemem přes pět miliard dolarů.

Rychlé oživení fúzí a akvizic tak nemělo být na pořadu dne. „Pravděpodobné bylo, že začátek roku bude pomalý,“ cituje Bloomberg Ricka Landgartena, šéfa přes sektor zdravotnictví v bance Barclays. Vyhlídky na uzavírání velkých transakcí se měly odvíjet od míry důvěry trhu ve zkrocení inflace; to by pomohlo vnést na akciové trhy více klidu, což by zase zlevnilo peníze potřebné k financování takových monstrakvizic.

Daniel Deyl

Jenže zatímco z hlediska nálady na trzích není první pololetí letošního roku rozhodně ideální, tlaky působící obráceným směrem – k co největšímu počtu i objemu relativně riskantních fúzí a akvizic – jsou neodbytné. Kromě zmíněného útesu, z něhož hrozí velkým firmám nepříjemný pád, jsou to i dva další vzájemně související faktory.

Prvním z nich je fakt, že hnacím motorem vedení farmaceutických společností, stejně jako většiny veřejně obchodovaných firem, je blaho akcionářů, tedy růst zisku na akcii. Toho lze dosahovat, zjednodušeně řečeno, třemi způsoby. Prvním z nich je organický růst, tedy spoléhání na vlastní zdroje (dřív se říkalo prostě podnikání). Druhým je navazování vzájemně výhodných strategických partnerství; třetí představují právě fúze a akvizice.

Lékárenské kasino

Statistiky ukazují, že nejlepší růst zisku na akcii vykazují firmy, které se o růst starají právě pomocí poslední zmíněné strategie. A když je taková věc jednou známa, bylo by pro každý management mimořádně obtížné se do fúzí a akvizic nepustit.

Konečně poslední tlak je zcela tržní provenience. Firmy známé jako Big Pharma mají relativně dost hotovosti, ale to neznamená, že k miliardovým transakcím nepotřebují financování. Za posledních dvacet let se (s občasnými přestávkami) stalo zvykem chodit si pro peníze na burzu jako do kasičky. S propadem cen akciových trhů však tato taktika přestala dávat smysl.

Daniel Deyl

Kdo naopak má chuť investovat, jsou rizikoví kapitalisté. Ti mají investiční apetit podstatně divočejší než relativně konzervativní akciový trh. Sektory, v nichž hrají hlavní roli, podle toho vypadají (například sektor technologický). Převažují v nich investice do firem ve stadiu, v němž výdělečnost není na dohled ani náhodou, a počítá se s velkou úmrtností výměnou za jednu šťastnou trefu. Tato charakteristika se nejspíš nevyhne ani farmaceutickému průmyslu, jehož protagonisté budou nuceni sahat hlouběji do příslovečného vývojového kanálu, jímž léky procházejí od základního přes klinický výzkum až po schvalovací řízení. Vítejte v lékárenském kasinu.