Donald Trump popudil mnoho lidí, protože v posledních hodinách v úřadu udělil další várku prezidentských pardonů. Jeho nástupce Joe Biden zase vytáčí ty, kteří podporují stavbu ropovodu Keystone XL. Zrušení povolení, jež vydal Trump, bylo naopak jedním z prvních kroků po inauguraci.

Ropa vytěžená v kanadské provincii Alberta se měla novým ropovodem dostat pohodlně až do americké Nebrasky a potom dále do Mexického zálivu, odkud by se exportovala do zbytku světa. Kapacita potrubí byla naplánována na 830 tisíc barelů ropy denně, celý projekt měl stát osm miliard dolarů (172 miliard korun). 

Bidenův krok nejvíce nadzvedl premiéra Alberty Jasona Kenneye. Provincie už investovala téměř miliardu dolarů, krach projektu negativně dopadne na místní pracovní trh. Může to také negativně ovlivnit vztah s kanadským premiérem Justinem Trudeauem, který rozhodně nepatřil mezi fanoušky Trumpa a těšil se na změnu v Bílém domě. Kenney tvrdil, že se Trudeau musí postavit za kanadské zájmy a donutit nového prezidenta změnit názor na fosilní zdroje. Jinak to vážně naruší kanadsko-americké vztahy. To se ale nepodařilo. 

Je to urážka

„Jedná se o urážku namířenou proti nejdůležitějšímu spojenci a obchodnímu partnerovi USA,“ reagoval na první kroky Bidena v Oválné pracovně Kenney. Trudeau by se podle něj měl ještě pokusit rozhodnutí změnit a s novou administrativou dále jednat. Případně zvážit i uvalení obchodních sankcí na souseda.

Bidenův podpis zřejmě nezůstane bez soudní dohry a kanadská strana se bude dožadovat náhrad, protože předchozí souhlas s projektem braly subjekty v Kanadě jako záruku, že se projekt dokončí. Může se jednat o porušení mezinárodních dohod a z toho plynoucí nárok na odškodnění. Také energetická společnost TC Energy, která ropovod začala stavět, do poslední chvíle lobbovala za to, aby k „zabití“ celého projektu nedošlo.

Obama i indiáni 

Stavbu ropovodu kritizoval už Barack Obama. Nelíbí se ani místním indiánským obyvatelům, majitelům půdy a pochopitelně ochráncům přírody, kteří 12 let proti projektu bojují. Nová garnitura v Bílém domě tvrdí, že ropovod narušuje národní americké zájmy. Odvolává se na komplikace, které přináší klimatická změna Spojeným státům, a požadavek na čistou energetiku, jež nebude spalovat fosilní zdroje. „Ponechat povolení pro stavbu Keystone XL by nebylo v souladu s ekonomickými a klimatickými požadavky,“ píše se v exekutivním nařízení.

Kanadský ministr pro přírodní zdroje Seamus O’Regan prohlásil, že kanadská vláda bude nadále vyvíjet úsilí, aby mohl být ropovod měřící dva tisíce kilometrů dokončen. Společnost TC Energy Bidenovi předhazuje, že tím zničí množství pracovních postů, kterými se před zvolením oháněl. Její šéf Richard Prior už zaměstnancům napsal, že firma bude muset zrušit asi tisícovku míst. 

Není to překvapení

Bidenův krok ale nemůže být pro nikoho v Kanadě překvapením, zdůraznil Dale Marshall z kanadské neziskové organizace Environmental Defence. Stavba dalšího potrubí je podle něj od začátku zbytečná. Existují totiž další projekty, jež mají zvýšit kapacity exportu ropy z Kanady do Spojených států.

Pokud budou TC Energy a vláda Alberty požadovat finanční náhradu po americké straně, pak by je musela podpořit i federální vláda v Ottawě. Nicméně zájmy na ropu bohaté Alberty a vlády Justina Trudeaua nejsou úplně v souladu, varoval právník Jim Bowe z americké advokátní firmy King & Spalding, jež se zaměřuje na právní služby v sektoru energetiky. I kanadský premiér už uznal, že se Bidenovo rozhodnutí dalo očekávat, protože chce podporovat projekty obnovitelných zdrojů.

Oslavují naopak demokraté v Nebrasce. Jejich předsedkyně Jane Kleebová tvrdí, že všichni místní farmáři byli proti projektu a nyní si užívají vítězství v této klimatické bitvě. Republikáni krok nového šéfa Bílého domu odsoudili, protože to povede k poškození ekonomiky obou států. Biden okrade Kanaďany i Američany o dobře placená místa, řekl senátor z Wyomingu John Barrasso.