Po umírněném Vladimíru Balašovi (STAN) nastoupil do čela ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek (STAN). Bývalý rektor Masarykovy univerzity v minulém týdnu představil své priority. Podle Hrotem oslovených odborníků se ministr zaměřuje na problémy, které české školství skutečně velmi pálí. Stihnout vše za dva roky, jež nás čekají do dalších sněmovních voleb, je prý ale nereálné.

Mikuláš Bek již při svém jmenování do funkce prezidentem republiky začátkem května uvedl, že nepřichází se zásadními změnami. Sliboval nikoli revoluci, ale svými slovy „svižnou evoluci“. Bral přitom v úvahu krátké období do dalších sněmovních voleb a také to, že v jednom volebním období je již třetím ministrem školství. Petr Gazdík (STAN) rezignoval poté, co vyšly najevo jeho kontakty s obviněným podnikatelem Michalem Redlem v souvislosti s kauzou Dozimetr. Respektovaný právník Balaš následně Česko úspěšně reprezentoval během předsednictví Radě EU, k překvapení všech ale následně rezignoval ze zdravotních důvodů.

„Dva roky jsou málo na uskutečnění změn ve vzdělávání,“ realisticky glosoval situaci na začátku května Bek. Po minulém týdnu se však zdá, že se o to chce minimálně pokusit. Bek totiž představil zcela zásadní věci. Problém je, že při zodpovědném přístupu a klasické délce legislativního procesu se za ony dva roky zřejmě stihnout nedají.

8 + 2 + 2

První prioritou je prodloužení povinné školní docházky. Ministrovi se nelíbí, že v Česku stále dost dětí končí své vzdělávání pouze devíti lety na základní škole. Bek to označuje za předčasný odchod ze vzdělávání. „Pouze my a Slovensko jsme v rámci Evropské unie zaznamenali v minulé dekádě nárůst předčasných odchodů ze vzdělávání,“ řekl Bek na tiskové konferenci. Inspiraci při hledání řešení našel u poslankyně ODS Renáty Zajíčkové, která navrhla zkrátit základní školu o jeden rok a naopak uzákonit jako povinné dva roky na střední škole. „Šlo by tedy o model 8 + 2 + 2,“ připustil Bek. Osm let by se chodilo na základní školu. Další dva roky by byly povinné na střední škole. K maturitě či jinému zakončení by sloužily další dva roky, již nepovinné.

Podle Zajíčkové by díky tomu více dětí dokončilo střední školu, protože jakmile už na ni jednou chodí, budou více motivovány ji úspěšně absolvovat. Poslankyně tuto svou vizi prezentovala například na nedávné programové konferenci ODS, kde ovšem žádné velké nadšení nevzbudila. I proto je nynější Bekova iniciativa poměrně překvapivá, odborníci oslovení Hrotem ji považují za spornou.

„Tento model je jen vypouštění kouřové clony, která neřeší skutečné problémy českého vzdělávání. Navíc Národní pedagogický institut aktuálně připravuje spuštění velké revize rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání, která je koncipována pro devítileté období. Navrhovat v tuto chvíli zkrácení základní školy na osm let znamená obrovské znejistění odborné i laické veřejnosti a vyvolání pocitů zbytečné práce,“ kroutí hlavou Václav Trojan, který stojí v čele Ředitelské akademie. Podle něj si tato kurikulární proměna si dosud nezískala české pedagogy. „Tímto návrhem se zmaří důvěra těch, kteří ještě věřili. Navíc stávající kapacity středních škol tento experiment neumožňují,“ dodává Trojan.

Podobně hovoří i Janek Wagner, viceprezident profesního spolku učitelů Pedagogická komora. „Návrh poslankyně Zajíčkové beru jako směs nerealizovatelných omylů a nedoložených hypotéz, která odvádí pozornost od skutečných problémů českého školství: tedy dlouholetého podfinancování a nekoncepčního řízení.

Více než deset let tu prosazuji přechod od povinné školní docházky k povinnému vzdělávání, ostatně to má snad dosud i jedna vládní strana v dlouhodobém programu. Takže tento návrh striktně odmítám. Je otázkou, zda v době, kdy je potřeba vyřešit aktuální krizi s kapacitou všech stupňů škol, má smysl vůbec uvažovat o podobných změnách s nevyčíslitelnými transakčními náklady a dalšími externalitami,“ napsal Hrotu Wagner, který byl rovněž jedním z poradců exministra Balaše.

Za „nepromyšlený“ a nepostavený na datech dříve návrh označila rovněž Učitelská platforma. Organizace Učitel naživo, sdružující zejména mladé učitele a učitelky, se zatím hodnocení zdržela. „U rušení devátých tříd pan ministr zmiňoval, že musí jít o promyšlený krok, který bude součástí celkové proměny podoby středoškolského vzdělávání. Musíme tedy počkat na konkrétní návrhy, abychom tento záměr mohli hodnotit,“ sdělila její mluvčí Anna Francová.

Zaměření? Až během studia

Kromě zrušení devátých tříd chce Bek více podporovat střední školy, které nemají jasné zaměření studia a upravují ho až během let na základě toho, jakým směrem se chtějí ubírat sami studující. „Jde o českou obdobu západní high school, tedy školy s flexibilním kurikulem, která diferencuje cesty až v průběhu studia podle předpokladů, typicky lyceum či reálka,“ uvedl Bek.

To například Anna Francová z Učitele naživo chválí. „Principiálně to dává smysl. S ohledem na to, jak dynamicky se vyvíjí společnost, jak se mění poptávka po různých profesích, je snaha o větší flexibilitu systému logická. Mohla by to být i odpověď na kapacitní problémy, kterých jsme nyní svědky a které působí velký stres dětem i rodičům. Také u vysokých škol dává smysl rozlišení mezi akademickým a profesním profilem, jak je to běžné v zahraničí,“ řekla Francová.

Vstřícný je k nápadu i Janek Wagner, ovšem s výhradou: „Je potřeba si uvědomit historické rozdíly mezi naší tradicí a tou americkou. Ono to sice zdánlivě logicky navazuje na zmíněnou první prio­ritu, tedy zrušení deváté třídy a zavedení povinných let na střední, ale souvisí to s dalším mým letitým požadavkem na svobodu volby vzdělávací cesty. Ta by měla být podle mne spolu s implementací dnes dostupných digitálních technologií a zmíněným odklonem od povinné školní docházky základem moderní vzdělávací politiky,“ podotýká resortní poradce.

Opatrné ano říká rovněž Václav Trojan. „Dobré všeobecné vzdělávání je nezbytným základem pro celoživotní rozvoj, proto je podporuji. Jde o to, čím bude ministrova myšlenka naplněna. Stejně jako pro zavedení škol s flexibilním kurikulem je potřeba hlasitě argumentovat pro nezbytnost zastavení snižování nároků na konci vzdělávacích stupňů, ať už jde o ZŠ, maturitu, nebo státní zkoušky, a přínos a kvalitu středního odborného vzdělávání,“ říká odborník.

Další peníze pro vysokoškoláky

Mezi Bekovy priority patří rovněž další navyšování počtu lidí studujících na vysokých školách. Jedním z nástrojů má být zavedení vratných studijních grantů pro vysokoškoláky tak, aby měli možnost absolvovat studia i studenti bez silného sociálního zázemí. Následně by tyto peníze státu vrátili. Nejedná se však o školné, ale naopak o částku, kterou mohou získat mladí lidé tak, aby pro ně vysoká škola nebyla nedosažitelným cílem. Šlo by tedy o další podporu vedle dnes již existujících sociálních stipendií.

Nový ministr se rovněž dotkl v současnosti velmi diskutovaného tématu, a tím jsou jednotné přijímačky na střední školy a nedostatečná kapacita středních škol. Bek to chce řešit přednostně. Navázal tak na úvahy Vladimíra Balaše, že je nutné testy digitalizovat, stejně tak jako celé přijímací řízení. Skončit by měla současná praxe maximálně dvou přihlášek v rámci prvního kola přijímaček. Žák by si zvolil více škol, určil by jejich pořadí. Podle jeho výsledku v přijímačkách by se pak přijal na takovou školu, na niž jeho výsledek stačí a zároveň se umístila co nejvýše v jeho preferencích. Ministr chce rovněž stavět nové střední školy. „Plánujeme zlepšení plánování a zajištění stability financování obnovy a budování prostřednictvím fondu vzdělávací infrastruktury,“ řekl Bek.

Podle Hrotem oslovených odborníků je však konkrétně toto jedním z plánů, které přesahují možnosti Beka coby ministra pro volební období končící v roce 2025. Postavit novou školu a vybavit ji, stejně jako personálně zabezpečit dnes trvá i déle než pět let. „Budeme rychlí,“ přislíbil ministr.