Nejen města a kraje svěřily Sberbank v Česku stovky milionů korun. Ruskou banku zde často využívali i významní čeští byznysmeni. Ti teď pozorně sledují, co s významnou finanční institucí bude. Jisté je, že své peníze minimálně několik měsíců neuvidí.

Patří k nim například brněnští spe­cialisté na obchod s pohledávkami, fond IFIS advokáta Marka Indry. IFIS svůj účet ve Sberbank uváděl i jako bankovní spojení v případu insolvence společnosti Františkovy Lázně Savoy, která je součástí obří kauzy krachu skupiny Arca Investments.

„IFIS má ve Sberbank vklady kolem sto milionů korun a zhruba stejně velký zůstatek kontokorentního úvěru. Pro IFIS je situace vcelku pohodlná – věc se řeší zápočtem úvěru proti vkladům,“ říká k tomu Marek Indra s tím, že Sberbank byla jen jednou z řady bank, které IFIS pro svoje podnikání využívá.

„Využíváme služeb téměř všech bank působících na českém trhu. Vklady u této banky jsme udržovali přibližně v objemu našich úvěrů, takže se domníváme, že jsme jednali velmi obezřetně,“ reaguje na otázku, proč u banky zůstávali, když riziko spojené s geopolitickým vývojem rostlo už několik měsíců.

Indra, zkušený insolvenční spekulant, který na ruské byznysové kruhy narazil například při pádu stavebního kolosu PSJ, odmítá, že by krach banky způsobil IFIS nějaké provozní problémy.

IFIS a další

„Pokud nenastane prodej banky, což zřejmě už nenastane, ale přijde varianta likvidace anebo insolvence, vidíme v tom pro náš fond velkou obchodní příležitost,“ naznačuje s tím, že v budoucím vývoji chce – jak je u něj zvykem – hrát roli aktivistického oportunistického věřitele.

IFIS není ojedinělý případ. V bance mají pochopitelně účty tuzemské firmy s ruskými majiteli, ale také ty, pro které Rusko představovalo významného obchodního partnera. Přes sto milionů korun má ve Sberbank například významná rodinná firma z jižní Moravy, řada středně velkých developerů či někteří majitelé solárních elektráren. Většina českých podnikatelů se však v dnešní protiruské atmosféře ke svým účtům ve Sberbank veřejně nerada hlásí. A ne­oficiální informace z trhu se z veřejných zdrojů nedají ověřit.

To se ale brzy může změnit. Pokud banka skončí v insolvenci, majitelé účtů budou muset své finanční nároky přihlašovat do insolvenčního řízení.

Už teď je jasné, že jde nejméně o stovky lidí a firem, kterým v bance uvázly značné peníze. Pojištění vkladů totiž pokrývá prostředky do výše 2,5 milionu korun na jednoho klienta, a je tak ochranou zejména pro drobné střadatele a domácnosti. Ostatně ty už v tuto chvíli vyplácí Garanční systém finančního trhu prostřednictvím Komerční banky. Nepojištěné vklady, tedy nad 2,5 milionu korun, si budou muset na rozuzlení příběhu počkat.

Na obzoru je v každém případě největší bankovní pád od konce devadesátých let, kdy stát uvalil nucenou správu na IPB. Přitom Sberbank by ještě v polovině února málokdo na trhu označil za banku problematickou a zralou na zavření. Naopak, v Česku v mnoha ukazatelích uzavírala desítku největších bank na trhu, měla dostatek kapitálu, zdravé klientské portfolio a byla dostatečně zisková. Aktiva banky na podzim loňského roku přesahovala hodnotu 86 miliard korun.

Vlastní kapitál, který je nejběžnějším ukazatelem hodnoty banky, dosahoval v té době 9,3 miliardy korun. To je více, než má česká Fio banka nebo Equa bank, dvakrát víc než Hubáčkova Banka Creditas a jen o něco méně než Air Bank ze skupiny PPF. Klienti u ní měli na konci třetího kvartálu 2021 uloženo zhruba 75 miliard korun. Banka byla podle spekulací před dvěma lety na prodej, její cenovka stanovená Vídní se údajně pohybovala kolem dvanácti až patnácti miliard korun, což zájemce přece jen odrazovalo.

Ani to jí ale nepomohlo poté, co Vladimir Putin napadl Ukrajinu a na Rusko se sesypala řada ekonomických sankcí. Jako když zdravého člověka skolí infarkt. Lidé v panice začali vybírat peníze a bance se během pár dní podlomila kolena. Podle odhadů jen za dva dny z banky odpluly vyšší jednotky miliard korun.

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Podle některých informací vídeňská matka – Sberbank Europe AG – ještě den po zahájení invaze stihla do Prahy poslat na záchranu 150 milionů eur, asi 3,5 miliardy korun, ale další injekce na přečkání krize už nepřišla.

Ještě celý víkend se údajně nesl ve znamení horečných jednání zástupců Sberbank s účastí ČNB. Chvíli se rýsoval plán na převzetí banky některou konkurenční finanční institucí, a tedy i plynulé zachování jejího chodu. Nejdál údajně byla snaha ČSOB, ale kolem kroužili také čeští bankéři Pavel Hubáček a Tomáš Spurný s PPF v zádech. Oficiálně se k tomu nikdo vyjadřovat nechce a dnes už je to vlastně jedno. K žádné dohodě nedošlo, zejméno proto, že reputační riziko bylo příliš vysoké, stejně jako šance, že ekonomické sankce by nakonec mohly dopadnout i na případného kupce Sberbank.

V pondělí 28. února tak ČNB bez milosti spustila se Sberbank správní řízení o odebrání licence, čímž banku prakticky vyřadila z běžného provozu. Od té doby už nikdo své peníze z banky dostat nemůže. ČNB zároveň vydala předběžné opatření, kterým bance zamezila v nakládání s aktivy a pasivy, včetně poskytování nových úvěrů a přijímání vkladů. Firmy a velcí klienti od té doby už mohou jen čekat a doufat, že své peníze ještě někdy uvidí.

„Proces odebírání licence může trvat v řádu jednotek měsíců, blíže nelze jeho délku odhadnout, protože nezávisí pouze na ČNB, ale i na krocích Sberbank CZ,“ říká k tomu mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

Zkouška legislativy

Zatím tedy nelze s jistotou tvrdit, že k odebrání licence skutečně dojde. Podle oslovených odborníků z okolí regulátora i specializovaných advokátních kanceláří je to ale pravděpodobné. Banka, která je zjevně v praxi odstřižena od svého ruského vlastníka, aktuálně nemá příliš možností, jak se zachránit. Navíc začínají prosakovat zprávy o tom, že hapruje komunikace mezi bankou a Garančním systémem finančního trhu, zejména předávání dat o klientech pro potřeby výplaty pojistného. Proces se tak zřejmě protáhne a pro zainteresované to znamená více času v nejistotě.

Po případném odejmutí licence ČNB navrhne soudu jméno likvidátora, který po svém jmenování posoudí solventnost banky. Vybírá se ze správců se zvláštním povolením, kterých je v Česku přesně třicet.

„Likvidátor se musí zorientovat ve stavu banky. Pokud bude dostatečně solventní, přichází v úvahu likvidace. V jejím rámci ale musí všichni získat sto procent ze svých pohledávek. Pokud je jasné, že nelze uspokojit všechny ze sta procent, přichází na řadu insolvenční řízení,“ vysvětluje Michal Žižlavský, advokát a specialista na insolvenční právo z AK Žižlavský.

Podle něj se blíží bezprecedentní případ, který celkově poprvé prověří platnou právní úpravu týkající se likvidace a insolvence bank.

„Nic podobně velkého se tu za současné legislativy ještě neřešilo. Bude to klást obrovské nároky na soud i správce, dá se očekávat velké množství věřitelů a také žalob,“ říká Žižlavský, který je sám prostřednictvím své kanceláře insolvenčním správcem se zvláštním povolením. O svých šancích získat případ v pozici likvidátora ale nechce spekulovat. Zároveň přiznává, že jeho kancelář aktuálně vyhodnocuje několik žádostí klientů banky na zastupování v tomto ojedinělém případu.

Insolvence banky má svá specifika a v mnohém se liší od krachu běžné společnosti. Například banku není možné reorganizovat, neboť její provozuschopnost končí odnětím bankovní licence. Jediným řešením tak zůstává konkurz, tedy rozprodej aktiv. Věřitelé jsou následně uspokojováni podle jednotlivých skupin.

Stejně jako v každé jiné insolvenci bude pro další průběh stěžejní osoba likvidátora – správce, a složení věřitelského výboru. O jménech se už nyní spekuluje, ačkoli formálně jde o předčasnou debatu.

Mezi favority ČNB mají být správci, kteří mají zkušenosti s pádem finančních institucí. V posledních letech to byly zejména krachy spořitelních družstev či investičních společností.

Padají jména jako Kateřina Martínková, která z pozice správkyně řídila krach Metropolitního spořitelního družstva, Jiří Švihla, jenž řešil známou kauzu Key Investments, či Jiřina Lužová, známá z krachu Evropsko-ruské banky. Ale objevují se i další jména – třeba brněnský Lukáš Zrůst, který vedl například insolvence strojíren ve Vítkovicích.

„K podobným spekulacím a hypotetickým scénářům ve vztahu k Sberbank CZ se ČNB nebude vyjadřovat. Žádné informace o správním řízení nelze poskytnout, protože správní řízení je ze své podstaty neveřejné,“ říká k podobným spekulacím mluvčí centrální banky Fišerová.

V hlavní roli stát

Stejně tak bude důležité, kdo bude nejsilnější věřitelskou skupinou. Zde bude bezesporu klíčovou silou Garanční systém finančního trhu. Tedy stát. Garanční systém je instituce zřízená zvláštním zákonem a jeho vedení jmenuje ministr financí. Garanční systém finančního trhu by do řízení přihlásil zhruba 24 miliard korun, které dosud vyplatil klientům Sberbank ve formě plnění pojištění vkladů.

Důležitými hráči ale určitě budou i municipality. Například Kraj Vysočina má mít ve Sberbank nadále uloženo přes dvě miliardy korun, Moravskoslezský kraj 350 milionů a třeba Praha 160 milionů. Z tohoto výčtu je zřejmé, že pád banky bude zřejmě režírován veřejným sektorem, tedy státem a ČNB. Do toho ale určitě budou své pozice hájit také byznysoví dravci typu IFIS, kteří se v podobných situacích umějí dobře orientovat. A možná se mezi věřiteli zjeví ještě větší a zubatější ryby, o jejichž přítomnosti se zatím jen opatrně spekuluje.

Zájem bude určitě i o aktiva banky. Podle odborníků si věřitelé a správce musejí dobře vyhodnotit, zda bude výhodnější tlačit na prodej všech aktiv jednou smlouvou, nebo je rozdělit na balíky. Například balík hypoték, kterých je v bance asi za 25 miliard, bude pro všechny tuzemské hráče lákavé sousto.

„Na ně se bude stát fronta a poperou se o ně úplně všichni,“ očekává vysoce postavený manažer nejmenované české banky. Stejně tak o další balíky pohledávek, které tradičně lákají specializované firmy typu AB Creditu Karla Pražáka.

Každopádně ve Sberbank startuje mnohovrstevný příběh, ve kterém se brzy střetnou zájmy mnoha českých byznysmenů. Sledujte ho pozorně.