Až do Lucemburku dospěl spor poděbradské společnosti Agrobet s Finančním úřadem pro Středočeský kraj. V rozsudku, který v polovině května vynesl Soudní dvůr Evropské unie, se sice „nehrálo“ o velké peníze, ale do budoucna může pomoci spoustě podnikatelů, kteří po státu chtějí „vratky“ daně z přidané hodnoty.

Až dosud platilo, že když finanční úřad zpochybní v daňovém přiznání jednu jedinou položku – typicky kvůli tomu, že chce prověřit podezření z daňového úniku – zadrží kompletně celou vratku a žadatel musí na své peníze čekat až do ukončení daňové kontroly. A to se samozřejmě může protáhnout; v případě Agrobetu šlo o více než tři roky. 

Evropský soudní dvůr dal nyní českým podnikatelům naději, že by to napříště mohlo jít rychleji a rozumněji. „Pokud mám vystihnout jádro rozsudku, tak finančním úřadům říká: Pozor! Jestliže zadržujete nadměrný odpočet, máte ho uvolnit co nejrychleji, a to platí i pro jeho část,“ říká advokát Ondřej Moravec z AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, jenž Agrobet v „Evropě“ zastupoval. Jinak řečeno, finanční úřady by napříště měly vést daňovou kontrolu tak, aby co nejrychleji zjistily, co je sporné a co ne, a nespornou část vratky by měly uvolnit ještě v průběhu daňové kontroly.

Když zadržet, tak všechno

A teď konkrétně. Evropský soudní dvůr se zabýval dvěma daňovými přiznáními – za prosinec 2015 a leden 2016 –, která Agrobet podal na začátku roku 2016. Firma v nich dohromady vykázala nadměrný daňový odpočet ve výši 4,5 milionu korun (2 958 167 + 1 559 241 korunu) a normálně by vratku DPH dostala do 30 dní na účet.

Jenže finančnímu úřadu přišla jedna z transakcí podezřelá (Agrobet kromě obchodování s jinými zemědělskými komoditami nakoupil od jiného českého obchodníka surový řepkový olej původem z Polska a do Polska ho posléze opět vyvezl), a tak zahájil daňovou kontrolu. Firma kvůli tomu nedostala přeplatek na DPH zpět a musela čekat na výsledek kontroly.

V následné stížnosti Agrobet argumentoval tím, že obchod s olejem tvořil jen menší část činnosti firmy, žádná jiná položka finančnímu úřadu podezřelá nepřišla, a požádal proto o vydání částečného daňového výměru a vrácení nesporné části nadměrného odpočtu. To však finanční úřad odmítl s tím, že částečný daňový výměr české zákony neumožňují – když zadržet vratku, tak celou.

Agrobet kvůli tomu nadlouho přišel o hotovost a obchodování s řepkovým olejem musel úplně nechat. Finanční úřad totiž daňovou kontrolu nařídil čtyři měsíce po sobě, nepochybně by v tom pokračoval dál a trvalé zadržování vratek by podle Moravce „nakonec firmu stáhlo ke dnu“. Daňová kontrola – týkala se výhradně obchodů s řepkovým olejem – nakonec skončila až loni v létě a Agrobet konečně dostal zpět tu část vratek, které se netýkaly oleje, ale jiných komodit. „Finanční úřad vyměřil nadměrný odpočet ve výši, která odpovídala tomu, co bylo od začátku nesporné,“ říká Moravec.

Ještě se uvidí

Mezitím už ovšem o věci rozhodoval Krajský soud v Praze a Nejvyšší správní soud se právě před dvěma lety obrátil s předběžnou otázkou na Soudní dvůr EU.

Aktuální evropský rozsudek bohužel není úplně jednoznačný. Na jednu stranu v něm jasně stojí, že podnikatelům nelze bránit „v částečném uplatňování hmotněprávních nároků“, tedy okamžitě požadovat nespornou část vratky, protože každý má nárok, „aby jeho záležitosti byly řešeny nestranně a v přiměřené lhůtě“.

Na druhou stranu ovšem výslovně říká, že pokud si finanční úřad není onou nesporností jistý, nelze mu vytýkat, když odmítne „vydání částečného platebního výměru před skončením daňové kontroly“. To samozřejmě finanční správě dává do rukou silný argument/výmluvu, jak nadále nevyplácet nic, a je možné, že cestu budou muset znovu „prorazit“ soudy.

Dosavadní, k podnikatelům hodně „macešská“ praxe se však každopádně bude muset změnit. Už loni vydal český Ústavní soud velmi podobné rozhodnutí jako nyní evropský soudní dvůr, ovšem finanční správa ho zatím podle Moravce „reflektuje, eufemisticky řečeno, jen velice neochotně“.

Pomoci firmám se zadržovanými vratkami – tentokrát prostřednictvím vyplácení záloh – měla rovněž novela daňového řádu, ovšem poslanci ji před měsícem neschválili. Aktuální evropský rozsudek je tak už třetím důvodem k naději, že podnikatelé nebudou muset v budoucnu na své peníze čekat dlouhé tři roky.