USA zařadily na sankční „černou listinu“ zhruba 400 společností a jednotlivců z Číny, Indie a dalších zemí. Tah je součástí snahy Washingtonu omezit schopnost Ruska získávat kriticky důležité materiály, jež Moskva potřebuje k pokračování války na Ukrajině. 

Bezprecedentní režim mezinárodních sankcí ze strany USA a jejich globálních partnerů zahnal Rusko do závislosti na složitých a drahých nadnárodních systémech obcházení těchto sankcí. Ty mu umožňují získávat důležité výrobní komponenty a stroje, jež potřebuje k vytvoření vlastních kapacit pro výrobu zbraní.

Příkladem takových komponent je citlivé zboží dvojího užití s vysokou prioritou (Common High Priority List - CHPL). Jeho seznam společně vypracovaly úřady Spojených států, Evropské unie, Japonska a Británie.

Několikanásobné působení 

Nejčerstvější opatření amerického ministerstva financí řadu těchto systémů, jimiž Rusové sankce obcházejí, narušuje. Označuje více fyzické a právnické osoby, které se angažují v sítích nezákonného zadávání zakázek a finančních zprostředkovatelů, kteří je podporují.

Finanční zprostředkovatelé, jako jsou poskytovatelé svěřeneckých služeb a služeb zakládání společností - z nichž několik je terčem současného kola sankcí - jsou pro ekosystémy obcházení sankcí klíčovými hráči. Opatření proti nim mohou působit na několika rovinách najednou, protože naruší více sítí obcházení sankcí současně. 

V této dosud poslední vlně cílených sankcí přidalo americké ministerstvo financí ve středu na svůj seznam více než 270 osob a společností a ministerstvo zahraničí na něj zařadilo dalších 120 osob.

Subjektům, na které se vztahují sankce, je zablokován majetek a americkým subjektům je obecně zakázáno s nimi obchodovat. Lidé ve třetích zemích, kteří jim pomáhají, mohou být také sami vystaveni riziku sankcí. 

Wally Adeyemo, náměstek ministra financí, řekl: „Jsme neústupní v našem odhodlání snížit a oslabit schopnost Ruska vybavit svou válečnou mašinérii a zastavit ty, kteří se snaží napomáhat jeho úsilí obcházením nebo vyhýbáním se našim sankcím a kontrole vývozu.“ 

Ilegální vojenské vybavení 

Většina seznamů se týká dovozu vojenského vybavení a komponentů: turecká společnost Mirex byla na seznamu uvedena za to, že „vedla úsilí o místní montáž a výrobu vybavení pro ruské obranné společnosti“. 

Ruská společnost AM Logistics byla zařazena na seznam za to, že v zahraničí získávala nitrocelulózu, chemickou sloučeninu používanou ve výbušninách, a to i z Turecka. 

Některé subjekty se na seznamu ocitly proto, že se podílely na dovozu zboží vyrobeného v USA. Podle seznamu například čínská společnost Ace Electronic vyvezla do Ruska radiofrekvenční vysílače americké výroby, které byly následně nalezeny v bezpilotních letounech Orlan-10. 

Turecká společnost New Way byla na seznamu uvedena za spolupráci s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU při organizování „dodávek mikroelektroniky a výrobního a testovacího zařízení původem z USA do Ruska“. 

V rámci zvýšené pozornosti věnované ruskému jadernému zbrojnímu komplexu a obrannému sektoru ministerstvo zahraničí na seznamy zařadilo i dceřiné společnosti ruské jaderné skupiny Rosatom. Zaměřilo se rovněž na běloruské subjekty podporující ruský obranný sektor. 

Avionika i finančnictví 

Jednou z osob zařazených na seznam je Timur Badr, ruský státní příslušník se sídlem v Dubaji, o němž deník Financial Times zjistil, že dodává ruskému leteckému průmyslu základní komponenty pro civilní a vojenské koncové uživatele. Jedna z jeho společností přepravovala z Dubaje špičkové komponenty avioniky v zavazadlech pro cestující. 

Ministerstvo financí rovněž uvalilo sankce na finanční zprostředkovatele a označilo je za „klíčové uzly v ekosystémech obcházení sankcí“. Dva švýcarští státní příslušníci, 63letý Andres Baumgartner a 57letý Fabio Libero Delco, se na sankčním seznamu ocitli, protože „poskytovali (Rusku) služby v oblasti vytváření trustů a společností“.