Ukázalo se, že to byla špatná investice. Doufám, že se mýlím, ale obávám se, že letecký průmysl se zásadně změnil. Těmito slovy vysvětloval o víkendu legendární americký investor Warren Buffett při pravidelném setkání s akcionáři svého fondu Berkshire Hathaway, proč se během dubna zbavil všech „leteckých“ akcií v portfoliu.

Pro aerolinky Buffettova skepse nevěstí nic dobrého. Miliardář, kterému letos v létě bude 90 let, je všechno jiné než ve zmatku prodávající panikář. Naopak, současný majetek přesahující 80 miliard dolarů vybudoval dlouhodobými investicemi do podhodnocených firem.

Jeho čich na budoucí vývoj trhu je pro aerolinky varovným znamením – miliardář tvrdí, že dostat se na úroveň loňského roku bude leteckým firmám trvat několik let. I pokud se jim podaří dosáhnout návratu na 70 nebo 80 procent předkoronavirového normálu, podle „věštce z Omahy“ to nebude stačit: každé letadlo stojící bez využití v hangáru bude přinášet další ztráty.

Vlády chystají desítky miliard

Postupné zákazy cestování kvůli obavám z přenášení epidemie ze země do země se rozšířily do celého světa a drtivá většina aerolinek buď úplně stojí, nebo živoří s několika zbývajícími lety. Jen v Evropě minulý týden letecké společnosti oznámily plány na propuštění více než 20 tisíc zaměstnanců. Není divu, že vyzývají vlády: pomozte nám, nebo zkrachujeme.

V případě Česka se o kontroverzní podpoře či dokonce zestátnění „národního“ dopravce zatím jen neurčitě hovoří. Ministryně financí Alena Schillerová naznačila, že pokud se stát ke znárodňování některých firem odhodlá, jsou kandidátem právě České aerolinie. Pomoc žádá i většinový majitel ČSA Jiří Šimáně. V cestě ale stojí několik komplikací: rozhodně nelze mluvit o národním dopravci, neboť v případě Českých aerolinií jde o soukromou společnost. A co víc – téměř poloviční podíl v ní drží čínský státní investiční fond CITIC.

Jinde ve světě nabývají plány konkrétnějších kontur. Celková suma, ke které při sčítání plánované pomoci včetně záchranných úvěrů došla agentura Bloomberg, prozatím vyrostla na 85 miliard dolarů. Například italská vláda chce společnost Alitalia znárodnit úplně, prozatím na to vynaložila 2,1 miliardy eur. Masivní podporu za 11 miliard eur připravují francouzská a nizozemská vláda pro Air France-KLM.

Pomoc za desítky miliard dolarů (včetně úvěrů) se chystá i pro velké americké aerolinky. Naopak žádné záchranné programy zatím nepředstavil Peking. A to přes skutečnost, že tři největší čínské aerolinky – China Southern Airlines, China Eastern Airlines a Air China – v prvním čtvrtletí letošního roku vykázaly souhrnné ztráty za více než dvě miliardy dolarů.

Záchrana, nebo podpora přežívání?

Společně s hledáním miliard na pomoc ovšem vlády zároveň řeší klíčovou otázku: bude injekce z veřejných peněz či nouzových půjček stačit? Nebude to jen odsunutí problému o rok nebo dva?

Například Mezinárodní asociace leteckých dopravců odhaduje, že návrat letecké dopravy na předkrizové úrovně bude dlouhý. Firmy budou muset vydržet, až se státy otevřou zahraničním cestovatelům. I pak je ale čekají potíže: budou muset dodržovat bezpečnostní opatření, což neumožní naplnit letadla do posledního místa. Zároveň se dá očekávat, že poptávka po létání bude kvůli obavám lidí z nákazy ožívat jen pomalu.

A tak třeba šéf amerických Delta Airlines Ed Bastian odhaduje, že dostat se na úroveň, která umožní leteckým přepravcům alespoň přežívání na nule, o ziscích ani nemluvě, bude trvat minimálně tři roky.

Kritici, a to včetně těch ze samotných leteckých společností, navíc upozorňují, že rozsáhlé podpůrné programy pomohou především státním aerolinkám. A to i přes skutečnost, že řada z nich skomírala už před epidemií. „Státní podpora je vůči nám, kteří stále stojíme na vlastních nohou, nefér,“ stěžuje si ředitel Ryanair Michael O'Leary. Sám proto pomoc státu odmítá a požaduje, aby ji nedostaly ani konkurenční soukromé letecké společnosti.

Záchranné programy pro vybrané aerolinky:

Zdroj: Bloomberg.com