Mercosur sdružuje pět latinskoamerických státy Argentinu, Brazílii, Paraguay, Uruguay a od letoška Bolívii a s 270 miliony obyvatel je 5. největším obchodním blokem na světě po EU. Pokrývá přibližně 70 % území Jižní Ameriky a přibližně tolik HDP Latinské Ameriky.

O dohodě mezi Mercosurem a EU se začalo jednat poprvé v roce 1999. Jednání následně zintenzivnila v roce 2010 po světové hospodářské krizi, do současné podoby se dohoda dostala v roce 2019 po 38 kolech jednání. Pro EU se jedná o největší obchodní dohodu vůbec. Pro Mercosur je to důležitý krok z mezinárodní izolace, když dosud má navázanou spolupráci s Egyptem, Izraelem a Palestinskými územími a Čínou.

Dohoda odstraní 91 % cel pro produkty EU v zemích Mercosuru. Opačným směrem je rušení cel ještě lehce vyšší. Odbourávání cel má probíhat ve fázích v průběhu 4 až 10 let podle oblasti, v některých případech během 15 let. V současnosti má Mercosur vůči EU vyšší cla, v některých oblastech ,která jsou pro EU i výrazně vyšší. Například současná cla u automobilů jsou 35 %. Zároveň však stále zůstanou jisté regulace zachovány, když například řada zemědělských produktů podléhat systému kvót.

Podle ministerstva průmyslu čeští vývozci, čelí až dvojnásobnému zatížení a to i netarifnímu, které dosahuje téměř 50 % hodnoty zboží a dohoda by ho měla postupně eliminovat.

Právě průmysl dohodu oceňuje nejvíce. „ Obchod se zbožím a službami mezi EU a Mercosurem v roce 2022 dosáhl více než 159 miliard eur a oboustranné investice přesáhly 380 miliard eur. Tento rozsah hospodářského partnerství potvrzuje strategický význam spolupráce mezi našimi regiony. Po uzavření dohody dlouhodobě voláme – pro Čínu a další mocnosti, které jsou v regionu aktivní, to bude jasný signál, že EU zůstává klíčovým hráčem na poli globálního obchodu. Evropská unie tak může naplnit své závazky v oblasti ambiciózní obchodní politiky, a nadále a ještě efektivněji prohlubovat vztahy s tímto strategickým regionem." uvedl k dohodě prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

V automobilovém průmyslu by se podle analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu měla dohoda postarat z počátku o roční úspory v hodnotě 100 milionů korun ročně a po 15 letech by úspora na poplatcích měla být 445 milionů korun ročně. Jak analýza upozorňuje v celkovém vývozu automobilového sektoru v ČR se jedná o marginální oblast (pouze 0,14 % vývozu mířilo v minulých letech do Mercosuru).

Pro průmysl, a to jak český, tak evropský, by mohl být důležitý přístup k vzácným kovům, jako je bauxit nebo lithium. V těchto "kovech budoucnosti" je dosud EU výrazně závislá na Číně. Dohoda také může být důležitá pro export chemického průmyslu nebo farmaceutického průmyslu.

Zatímco průmysl dohodu vítá, zemědělský sektor se obává dopadů s ohledem na levnější a podle například Zemědělského svazu horší hovězí maso, drůbež, cukr nebo etanol. „Dohoda EU-Mercosur představuje zásadní ohrožení pro evropské, a tím i české spotřebitele, zemědělství a životní prostředí. Apelujeme na českou vládu, aby při ratifikaci této dohody hájila zájmy českého zemědělství a požadovala rovné podmínky pro všechny producenty,“ uvedl nedávno Zemědělský svaz.

Proti dohodě se ostře vyjádřil i Český svaz chovatelů masného skotu, ten kritizuje například rozdílné standardy, co se týče hygieny i welfare a zdraví zvířat, či dopad importu z Jižní Ameriky na výkupní ceny masa, které by podle svazu mohly klesnout až o 30 %.

Podobně hovoří Agrární komora. "AK ČR je proti nastavení dohody tak, že otevře dovozy komodit a potravin vyrobených za naprosto odlišných, resp. výrazně nižších standardů, než jsou nastaveny pro zemědělce a potravináře v EU. Jde o jednostranné zvýhodnění unijního automotive a obětování vlastního zemědělství," uvedl prezident komory Jan Doležal. "Tamní zemědělci nejsou nuceni dodržovat tak přísné podmínky hospodaření jako my v Evropě a případné kontroly jsou z našeho pohledu jen velmi obtížně prokazatelné. Hrozí tak opakování podobného scénáře, který nastal v souvislosti s levnými dovozy zemědělských komodit z Ukrajiny," varoval také Doležal. Ten také upozorňuje, že zemědělci neví, jak se bude dokazovat například, že jihoameričtí zemědělci plní evropské nařízení o odlesňování.

Podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací však nebude dopad importu zemědělských surovin na Česko tak drtivý, jelikož součástí smlouvy jsou už zmíněné kvóty na dovoz, které povedou k tomu, že u většiny komodit nedosáhne import ze zemí Mercosuru ani 2 % spotřeby uvedených zemědělských komodit v EU.

Právě enviromentální standardy, byly jednou z posledních vyjednávaných částí dohody, kdy se jihoamerické státy zavázaly k plnění Pařížské klimatické dohody nebo právě směrnice o odlesňování. K plnění těchto standardů ze strany jihoamerických zemědělců však nejsou skeptičtí jen čeští zemědělci. Dohodu, kritizují a už proti ní protestovali francouzští a polští zemědělci. A jak francouzský prezident Emmanuel Macron , tak polský premiér Donald Tusk už uvedli, že budou ratifikování dohody v EU blokovat. O dohodě pochybuje též Itálie.

Při ratifikaci obchodních dohod je zapotřebí podpora většiny 15 států, které představují alespoň 65 procent obyvatelstva. Blokační menšina potřebuje nejméně čtyři členské státy. Francie, Itálie a Polsko představují zhruba třetinu populace EU.